Naštvat několika větami všechny demonstranty z Národní-slušný výkon
Cituji ze servru lidovky.cz: „Prosím vás, každý, kdo někdy chodil na protistátní demonstrace, ví, že ho občas majzli obuškem. A to ještě ti dědci z lidových milicí, když dostali povel ‚obušky k nasazení připravit‘, tak si je dali takhle na prsa a rozběhli se a my jsme jim utekli,“ řekl Zeman. „Přátelé, nebyla to žádná krvavá řež, nebyl to žádný nestandardní masakr, byla to jedna z ‚x‘ demonstrací,“ uvedl.
Dovolím si panu prezidentovi oponovat v několika bodech:
1. 17. listopad nebyla jedna z "x" demonstrací. Možná to nebyl nestandardní masakr v celosvětovém měřítku, ale díváme-li se na tuto akci prizmatem roku 1988 a 1989, výjimečná byla. Z několika důvodů:
a, byla to povolená demonstrace. Proto se sešlo tolik lidí. Přišli jak ti, kteří by se na nepovolenou demonstraci báli, tak ti, kteří chodili na protivládní demonstrace pravidelně.
b, průvod, který se po zastávce na Vyšehradě vydal do centra, s sebou na nábřeží strhl mnoho dalších lidí, kteří se nadšeně přidávali. Můžeme polemizovat, zda šel dav z Vyšehradu zcela spontánně, já sama jsem tam zazanamenala jisté navigátory, kteří nás posílali dál - po nábřeží už se ovšem dav valil naprosto živelně.
c, další výjimečnost a zrádnost této demonstrace tkvěla v jejím načasování. Byli jsme přesvědčeni, že na Den studentů se nám nic stát nemůže. Proto také mnozí z nás do poslení chvíle neutekli a setrvali v kotli na Národní. Teprve když nás začali stlačovat, pochopili jsme, že je zle - a už nebylo jak a kam utéct.
Můžeme se samozřejmě bavit o tom, zda je horší rána obuchem či zásah vodním dělem v mrazech (Palachův týden v lednu 1989). Asi záleží na tom, kam ten obuch dopadne.
2. "Dědek z lidových milicí" zrovna mě v Mikulandské pod ruku nedostal. Byl to vysoký pětačtyřicátník s knírem´a červeným baretem. Poměrně fešák, kdybych ho potkala někde jinde. Nejdřív majznul Davida, který se mi rozplácl pod nohy, a když jsem se krasavci koukla do očí, vzal mě přes ledvinu. Podlitina byla viditelná tři neděle.
Měla jsem ovšem štěstí. Na týdenním pobytu v Mariánkách, kam byli vysláni zranění studenti, jsem se cítila téměř nepatřičně a velmi zdravě. Proto doufám, že se ten Bojarův seznam objeví - kopance do hlav i do břich a rány obuškem zavinily otřesy mozku či epilepsii, pohmožděniny břicha, poranění páteře. Možná to nebyl masakr v čínském či indickém stylu, ale určitě to byl slušný a místy i krvavý nářez.
3. Pan prezident prý na Národní byl. Pokud tam setrval až do konce, měl by vědět, že ten známý "kotel" byl zcela zaplněný, že v určitých místech nikdo nevěděl, co se děje před ním a za ním, a že od určité chvíle nebylo možné odejít, protože dav byl stlačován. Na našem místě jsme vlastně měli jen sluchové informace - hesla demonstrantů, písně, štěkot psů a nakonec křik.
4. Můžeme se bavit o tom, zda by se Pražané zvedli od televizí a svých koníčků, kdyby se doslechli jen o demonstraci a zprávy nebyly opepřeny údajnou smrtí Martina Šmída. Možná nezvedli. Možná by jejich potrhané a pomlácené děti, které se toho večera vracely domů lehce v šoku, nestačily na vyvolání takové vlny odporu. V tom s panem prezidentem souhlasím - zpráva o tom, že na Národní "někdo umřel", situaci značně vyostřila.
Ale historie nezná žádná kdyby, říkávali nám naši docenti a profesoři. Ti samí docenti a profesoři, kteří ještě v pondělí 20. 11. 1989 v narvané aule naší fakulty tvrdili, že tohle revoluce není a že dělníci s námi nepůjdou.
Možná podcenili svatou Anežku. Nebo Gorbyho "neaktivitu" ve střední Evropě.. Nebo studenty a herce, kteří nadšeně jezdili na venkov a všude roznášeli radostnou zvěst, protože noviny nic moc nepsaly a televize i rádio ještě několik dní škytaly, chrchlaly a dusily se informacemi z ÚV KSČ.
Považovat za "start" listopadových událostí právě jen Uhlovu mystifikaci, tedy zprávu o údajné smrti Martina Šmída, je poměrně dost pragmatické, trochu nevděčné - a velmi krátkozraké.
Ještě jednou přeji všem krásný 17. listopad. I panu prezidentovi.
PS: Mailem se mi přihlásil ten "navigátor" ze zdi na Vyšehradě a prozradil i jméno kamaráda. Pobavilo mě to, estébáci to opravdu nebyli. Mozaika po pětadvaceti letech doplněna.
Související články: (zobr) (zobr) (zobr)
Veronika Valíková Šubová
Bílá nemoc evropských chciválků

V souvislosti s válkou na Ukrajině je nám předkládána prvoplánová paralela s rokem 1938 a nacistickým Německem. Ta ale kulhá. Vzhledem k čerstvým vyjádřením prezidenta a ministra zahraničí věším březnový článek z LN.
Veronika Valíková Šubová
Čeští umělci versus totalita

Karel Hašler, Vladislav Vančura, Josef Čapek, Karel Poláček. Anna Letenská, Vojtěch Preissig, nepřímo i Jiří Orten. Čeští umělci zabití nacisty.
Veronika Valíková Šubová
Souhvězdí žab

Internet je zase plný plukovníka Foltýna, respektive toho, co se stalo na jeho přednášce. Mnohokrát jsem psala, že hrdinové naší generace nebyli generálové a vojáci. Byli to spisovatelé, básníci, dramatici a písničkáři...
Veronika Valíková Šubová
Politici a jiné osobnosti nám lžou do očí. Opravdu si nic jiného nezasloužíme?

Také se vám při pročítání zpráv a sledování politických diskusí občas zdá, že ta vnucovaná realita je křivá či kulhá na obě nohy? Vezměme to od nejvyšších pater.
Veronika Valíková Šubová
Naše Amazonky aneb Dívčí válka v přímém přenosu

Volodymyr Zelenskyj zasakroval v Oválné pracovně a strhla se mela. Víme, že starý pán z Bílého domu a ukrajinský prezident se zrovna nemilují, ale tohle bylo vydatné.
Další články autora |
Novým papežem se stal americký kardinál Prevost, přijal jméno Lev XIV.
Sledujeme online Novým papežem se stal americký kardinál Robert Francis Prevost, oznámil z baziliky sv. Petra...
Zemřel Jiří Bartoška, charizmatický herec a prezident karlovarského festivalu
Ve věku 78 let zemřel Jiří Bartoška. Byl dlouholetým prezidentem Mezinárodního filmového festivalu...
Nekontrolovaně k Zemi padající sovětská sonda se zřítila do Indického oceánu
Sovětská sonda Kosmos 482 ze 70. let minulého století se rozpadla v sobotu ráno kolem osmé hodiny...
Rusy rozzuřil hořící Kreml na ponožkách českého zmocněnce. Darebák, zní z Moskvy
Řádnou vlnu emocí v Rusku vzbudil český vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný....
Soud poslal do vězení starostu Řeporyjí Novotného, porušil podmínku
Soud poslal na tři měsíce do vězení starostu pražských Řeporyjí Pavla Novotného (ODS). Na návrh...
Viděli jsme výrazný pokrok, řekl premiér Fiala ke stavbě Pražského okruhu
Přímý přenos Vláda se vydala na výjezdní zasedání do Kutné Hory. Ve Vlašském dvoře jednala o výstavbě a přípravě...
Za zabití Velšana lahví v Praze dostal Němec sedm let. Soud provázely výhrůžky
Městský soud v Praze poslal na sedm let do vězení sedmadvacetiletého Němce, který loni na pražské...
Správce náplavky se soudí s restaurací o nájem. Nechtějí platit tržní cenu, tvrdí
Pražská městská firma Trade Centre Praha (TCP) vede soudní spor s provozovateli restaurace Vltava...
V případě útoku na Česko by ho většina lidí bránila, ukázal průzkum
Česko je jednou ze zemí střední a východní Evropy, kde by v případě zahraničního útoku nejvíce...

Všeradice. Prodej rodinného domu 188,8 m2 + příslušenství
Všeradice, okres Beroun
4 980 000 Kč
- Počet článků 488
- Celková karma 32,13
- Průměrná čtenost 1638x
Knihy:
Sesterské domino - 7. 2. 2025
Sbírka povídek, jejichž zásadními tématy jsou sourozenecké vztahy, láska a hledání cest, které nás nezavedou do pekla. Kulisy se mění: divadlo, vodácký tábor, FFUK, nemocnice i taneční parket. Jsou to spíše ženské příběhy, ale pro pány se v knize také něco najde. Třeba povídka Jak se mistr Villon setkal se svým lyrickým subjektem či námořnická Sluneční dcera.
Češtinářky - 1. 9. 2022
Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.
Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Soukromý nebe - 2004
Pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.
Moje stránky:
https://www.ver-valikova.cz/
Píšu glosy a články o literatuře do MF Dnes, nově se po vyjití v tištěných novinách objevují i v LN: https://www.lidovky.cz/novinari/veronika-valikova.N5586.
Můžete je najít i zde: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/komentare-glosy-nazory.K307000
Jsem i zde:
https://neviditelnypes.lidovky.cz/novinari/veronika-valikova.N5530
Nově:
www.youtube.com/@veronika.valikova
mail: ver.valikova@seznam.cz
Seznam rubrik
- Kámošky
- Ženy a muži
- Časové a příležitostné
- Bezpečné místo k nadechnutí
- Porodnice a Soukromý nebe
- Škola a maturita
- Literární seminář pro oktávy
- Děti a Sešívané léto
- NEVERMORE
- Moře a další lásky
- PPP - Proti předčasným porodům
- Rodinka jak ze Shakespeara
- Taháky k maturitě
- NE! plošné střídavé péči
- Zvířátka
- Povídky