Hlavou v záchodové míse
Pravidelné setkávání s fekáliemi jasně dokazuje, že můj život se kýči nemůže podobat ani náznakem.
Začalo to už v mládí. První velká láska v předmaturitním období, krásný inženýr s dlouhým nosem a hlubokým sexy hlasem, kterého jsem potkala na plese strojařů, mě vzal na výlet do rodičovské chaty, zřejmě za účelem odpanění. Čekal nás vykradený dům a veliké hovno uprostřed chlupatého kolberce. O měsíc později se historie opakovala na naší chalupě, jen hovna na každém kroku byla myší a počítala se na tisíce. Žádný kýč, tvrdá realita.
Urvaná splachovadla, ucpané mísy, hovna na podlaze v cizích koupelnách i v naší panelákové kuchyni, když děti nestihly vyvenčit stárnoucí fenu. Zvykla jsem si na věčný mezifekální slalom. Víceméně. Ale když na mě v jedné nejmenované cestovní kanceláři spadla stokilová zaměstnankyně a nacpala mi hlavu do záchodové mísy, kterou jsem v rámci pracovního pohovoru na prázdninové místo pokojské v kempu u moře s velikým odporem drbala, moje trpělivost s fekálními příhodami explodovala.
Jela jsem na ten pohovor přes půl republiky. V kanceláři nejmenované cestovky jsem vyplnila sofistikovaný dotazník (kolik si myslím, že týdně odpracuji hodin, kolik si myslím, že za to dostanu, a proč to vlastně chci dělat, když mám svoje řemeslo). Pak přišla praktická část.
"Víte, já někdy už podle toho, jak si uchazečky rovnají na stole katalog, poznám, jestli z nich budou dobré pokojské," zašveholila šéfová, kterou jsem znala z barevných fotografií v propagačních materiálech. Možná dcera majitele. Nebo nejlepší přítelkyně jeho dcery. Nebo milenka. Nebo mladá manželka.
Následovaly úkoly. Vyskládat nádobí z krabice a nabídnout ho na tácu klientům. Umýt kus umytého okna. Povlíknout deku a polštář. Pak přesun k venkovním záchodkům.
„Vezměte si kabát, prší tam," pravila mladá stokilová asistentka paní šéfové. Venku pršelo, sněžilo i foukalo. Strašidelné jarní počasí.
"Máte pět minut na umytí záchodu," pravila slečna. "Já vám budu bodovat, jak ho myjete a co na to použijete.
Vybyly na mě pánské kabinky. Špinavější a smradlavější. Ani za revoluce na fakultě mě k mytí pánských záchodů nikdo nedonutil.
"Kam mám dát kabát?"
Na pohovor jsem jela za dámu a věšáky v kabinkách nikdo nenavrtal.
"Kam chcete," odbyla mě slečna. Pověsila jsem modrý flaušáček na dveře kabinky, kterou jsem neměla mýt. Okamžitě spadl na mokrou a zašlapanou podlahu. Slečna se významně podívala na hodinky.
Na plastové židli u umyvadla leželo množství chemikálií, které jsem možná někdy zahlédla v drogerii. Vzala jsem namátkou do ruky jednu plastovou lahev a nalila tekutinu do záchodové mísy. Pak jsem si navlékla rukavice, naklonila se nad mísu a začala čistícími ubrousky otírat prkénko.
V tu chvíli na mě slečna spadla.
Zřejmě zadul severák a ona neudržela rovnováhu na kluzké, mazlavé podlaze. Luplo mi v páteři a už jsem rukávy nové mikiny objímala záchodovou mísu.
"Spadla jste na mě," zahuhlala jsem do odpadu.
Slečna nereagovala. Odešla zkontrolovat druhou uchazečku o místo. S heknutím jsem vstala, nalila do hajzlu další chemii a vzala do ruky štětku.
"Můžete mi říct, co děláte?" ozvalo se mi za zády. Lekla jsem se, že na mě zase spadne.
"Meju mísu, " odvětila jsem, stále trochu omámená.
"Tímhle čisticím prostředkem?"
"Tím ji meju i doma. Když ho nezapomenu koupit. Většinou máme jenom jar."
Slečna mi zjevně strhla body za nešikovnost i tupost. Z jejího pohledu čišelo opovržení.
Pak přišla rozcvička s narvanými taškami. Abychom prokázaly fyzickou zdatnost. Záda bolela čím dál více a koleno po operaci menisku odmítalo účast zcela kategoricky.
"To dělat nebudu," pípla jsem nesouhlasně. "Nesmím zatěžovat nohu."
"Tak vám děkujeme za účast," pravila šéfová rozhodně. Zřejmě už viděla záchodkové body. Nebo si všimla, jak neelegantně rovnám na stole nádobí.
V tu chvíli jsem konečně vyvrcholila.
"Jak děkujeme! Spadla na mě vaše asistentka při mytí hajzlu! Hejbla mi zádama, mám od sraček mikinu i kabát! Co s tim jako chcete dělat?"
Po pěti minutách oboustranného řevu jsem zavolala policajty. Šéfová z reklamních fotek mě vykázala mimo areál cestovky. Počkala jsem před branou.
"Vy jste myla záchody v rámci pracovního pohovoru," ptal se muž zákona udiveně. Až tehdy mi začala docházet absurdita celé frašky.
Poslali mě do nemocnice, kde mi lékař napsal zprávu a vstříkl injekci proti bolesti. Zprávu jsem poslušně odnesla na policejní stanici.
"A jste si jistá, že na vás spadla ta slečna?" ptal se mladý vyšetřovatel, kterému jsem diktovala protokol. Asistentka už zjevně vypovídala. Neschopná uchazečka o brigádu se mstí a vymýšlí neuvěřitelné pomluvy…
„Že to nebyly třeba dveře? Jak zadul ten vítr, víte?“
"Nevidím na pravý oko a byla jsem skloněná. Ale že by se mnou dveře plácly o mísu a hnuly mi zádama?" nadhodila jsem vesele. „To by musely bejt hodně živý a měkký dveře. Prostě chci, aby ty mrchy věděly, že není rozumný nechávat lidi v cestovních šatech mejt hajzl a ještě na ně padat! Chci toho tak moc?“
Nevím, jak to vyhodnotil. Nejspíš nakonec uvěřil té slečně a mě zařadil do kategorie bludařů. Češtinářka, která v rámci konkursu dobrovolně drbe záchod, nemůže být zcela normální.
Policajti už se neozvali. Záda bolela týden. Kabát jsem dala do čistírny. I s cestou mě ta legrace vyšla na osm stovek.
To jsem ještě netušila, jaké radosti mě toho roku čekají v Trnové…
Z kapitoly Kunderova teorie kýče
Veronika Valíková Šubová
Ruskou hlásnou troubou můžeš být už zítra třeba i ty
Ve vyhrocené diskusi o válce a míru přirovnala Alena Schillerová Markétu Pekarovou Adamovou k Marje Zacharovové, mluvčí ruského ministra zahraničí. A premiér Fiala žádá omluvu.
Veronika Valíková Šubová
Veřejnost má právo znát fakta o zásahu na FF UK i motivech pachatele
Hlavně si od nikoho nenechte namluvit, že nám ohled na oběti střelce z Palachova náměstí brání zjišťovat si informace a chtít po policii i politicích, aby byl případ co nejdříve objasněn a veřejnost dostatečně informována.
Veronika Valíková Šubová
Havel, Klaus, Zeman, Pavel a projevy o šťastných zítřcích
Tři první polistopadoví prezidenti byli výrazné osobnosti, s nimiž nemusel každý vždy a ve všem souhlasit, ale celému národu bylo většinou naprosto jasné, jaký vztah zaujímá úřadující hlava státu k zásadním problémům naší země.
Veronika Valíková Šubová
Jáchym
Letos mám ještě jeden restík. Zatímco mé Kristýnce bylo v listopadu pětadvacet, mému Jáchymovi bylo v srpnu třicet. Trochu jsme se poškorpili, ale poslední dny snad přinesly klid po bouři. Oba jsme hodně tvrdohlaví.
Veronika Valíková Šubová
Typologie urážek v diskusích a na blogu
Slepice, sebestředný primitiv, soudružka učitelka, Putinova dívka, udavačka ... jen malá ochutnávka laskavostí, které se tady na mě snesly v posledním týdnu. Většinu z nich admini smazali. Ale ty urážky si zaslouží roztřídit.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
V Berlíně hoří výrobní hala firmy produkující zbraně poskytnuté Ukrajině
Hasiči na jihozápadě Berlína likvidují rozsáhlý požár výrobní haly, ve které jsou uskladněny...
Šli do stanu zjistit, zda nemají nádor. Krutou odpověď jich slyšelo 170
Preventivní akce Stan proti melanomu se v Praze, Brně a Ostravě zúčastnilo přes 3800 lidí. Lékaři...
Maláčová o důchodech: Nad 60 let jsou lidé bez šance. Rekvalifikují se, věří Pertold
Podcast Vláda v úterý schválila návrh důchodové reformy. Počítá se zvyšováním důchodového věku nad 65 let...
Ukrajině nastává „nejtemnější hodina“. Začíná mluvit o jednání s Rusy
Premium Ukrajinské armádě se stále nedaří stabilizovat situaci na frontě a nálada v Kyjevě je čím dál...
- Počet článků 461
- Celková karma 25,74
- Průměrná čtenost 1708x
Knihy:
Soukromý nebe (2004) - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.
Češtinářky 1. 9. 2022
Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.
Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...
Moje stránky:
https://www.cestinarky.cz/
mail: ver.valikova@seznam.cz
Seznam rubrik
- Kámošky
- Ženy a muži
- Časové a příležitostné
- Bezpečné místo k nadechnutí
- Porodnice a Soukromý nebe
- Škola a maturita
- Literární seminář pro oktávy
- Děti a Sešívané léto
- NEVERMORE
- Moře a další lásky
- PPP - Proti předčasným porodům
- Rodinka jak ze Shakespeara
- Taháky k maturitě
- NE! plošné střídavé péči
- Zvířátka
- Povídky