Ohrožená jednota

Zasedání  Evropské rady  konané 3. 2. 2017 na Maltě  bylo poznamenáno rostoucími problémy   Evropské unie s hledáním řešení migrační krize. Současně  rozhodnutím  občanů Velké Británie  odejít z  EU    evropská integrace utrpěla  vážnou trhlinu.  Snahy evropských politiků  rozhodnutí zvrátit se nesetkaly s úspěchem a  Dolní sněmovna britského parlamentu  posvětila  právo spustit kroky  vystoupení Velké Británie z EU.  Neočekává se  zvrat ani  ve  Sněmovně lordů.  Předseda Evropské Rady Donald Tusk   oslovil vedoucí představitele 27 členských států s osobním dopisem   „Jednotni vytrváme, rozděleni padneme“,   kde  připomíná a  apeluje :

„Výzvy, kterým Evropská unie v současnosti čelí, představují dosud největší nebezpečí od podpisu Římské smlouvy.“ 

„V kontextu prohlubující se multipolární povahy vnějšího světa se vůbec poprvé v naší historii setkáváme s tak velkým nárůstem počtu těch, kteří jsou otevřeně protievropští, nebo se v lepším případě hlásí k euroskeptikům. Zejména změna, ke které došlo ve Washingtonu, staví Evropskou unii do obtížné situace; nová vláda podle všeho zpochybňuje americkou zahraniční politiku uplynulých 70 let.“

„Stále zřetelněji lze pozorovat úbytek víry v politickou integraci, příklon k populistickým argumentům a pochybnosti ohledně základních hodnot liberální demokracie.“

„Ve světě plném napětí a konfliktů je zapotřebí, aby Evropané prokázali odvahu, rozhodnost a politickou solidaritu. Bez toho nepřežijeme. Musí být naprosto jasně řečeno, že rozpad Evropské unie nepovede k obnovení jakési mýtické, úplné svrchovanosti jejích členských států, nýbrž k jejich reálné a faktické závislosti na velkých supervelmocech: Spojených státech, Rusku a Číně. Pouze společně můžeme být zcela nezávislými státy.“

Krásně řečeno, jenom s několikaletým zpožděním a po několika  excesech Evropské komise , Evropského parlamentu i některých čelních představitelů  ,,starých“ zemí  vůči  novým členským zemím . 

Nepředstavuji si evropskou jednotu  pod tlakem nařízení a  solidaritu vyjádřenou  formou kvót s vyhrůžkou represí.

Dokonce si ani nemyslím, že je  EU  v takovém ohrožení, jak líčí pan předseda  s končícím mandátem a bez podpory  vlastní země,   aby v této odpovědné funkci pokračoval.

Projekt  EU  má  stále  šanci, ale je potřeba důvěřovat, spolupracovat a  respektovat  názory a stanoviska jednotlivých zemí.