Jak Hillary Clinton vyhrála a prohrála volby najednou

„Demokracie je, když dva vlci a jedno jehně hlasují, co bude k večeři. Svoboda je, když dobře ozbrojené jehně odmítá hlasovat.“ Benjamin Franklin  

Jelikož jsem zcela rozený rýpal, nedá mi to, abych si také nepřidal své polínko glosy do ohně komentářů, který se rozhořel po amerických prezidentských volbách a vyjádřil se jak je mi to vlastní. A tak pojďme přemítat, hodnotit a vážit, a vůbec tříbit ducha i mysl a to vše velmi politicky nekorektně.

Původně jsem uvažoval o tom, že tento článek nazvu Rudá záře nad Washingtonem, ale nakonec jsem se rozhodl, že nebudu kousavý, ale zůstanu takový, jakého mne znáte. Tedy věcný.

Za prvé cítím nutkavou potřebu sdělit čtenářům, že americké prezidentské volby vyhrál Václav Klaus a jeho institut, neboť z tam odsud zaznělo, že IVK porazil Baracka Obamu a Václava Havla. To podotýkám jen na úvod, abyste věděli, kam vstupujete.  Neboť vstupujete tam, kde u dna odjakživa rejdí šejdíři všeho druhu a sbírají hlasy frustrovaných s nepřesně nadefinovaným pocitem křivdy, kterou vidí z obrazovek, když vidí ty úspěšnější než jsou oni sami. Tomuto pocitu se jinak říká závist a ta rovněž odjakživa slouží jako výtah k moci. 

A nyní k moci vytáhla i Donalda Trumpa, neboť ten správně vystihl voličskou potřebu po dělnickém vůdci a předstoupil před masy coby tribun lidu a počal slibovat jako Gottwald, Zápotocký či jiná slibotechna, kterých jsme zde zažili neurekom. Neboť se ve zkratce dá říci, že Donalda Trumpa volili ti, kteří u nás volí komunisty, Tomia Okamuru a ČSSD. 

A tak ačkoliv Hillary Clinton dostala od amerických voličů o 160 000 hlasů více, pak přesto na úřad amerického prezidenta nedosáhla. Uvádím to proto, aby ti kdo nyní zatracují Ameriku věděli, že ve svém hněvu nejsou spravedliví, jakožto i proto, aby si toho byli vědomi i ti, kteří naopak v tomto smyslu Ameriku vynášejí do nebes. Přičemž vítězství Donalda Trumpa ani americký volební systém nijak nezpochybňuji, jen to považuji za nutné pro vychladnutí hlav podotknout.

S Donaldem Trumpem se zajisté shodnu na tom, že je třeba z Číny vrátit práci zpět. Což je totéž, co musí učinit i Evropa, neboť je to skutečnou příčinou dlouhodobých ekonomických potíží našeho světa. Ovšem liším se s ním ve způsobu toho jak onen akt provést, protože já navrhuji namísto obchodních válek jít příkladem a v případě pana prezidenta, který ve volbách hořekoval nad tím, že střední třídě nebyly dvacet let zvýšeny platy je zvýšit, a to u jeho zaměstnanců. Stejně jako v případě oceli pro své mrakodrapy nenakupovat lacinou ocel v Číně, ale v pensylvánských hutích.  

Pokud o osobu nového amerického prezidenta jde osobně, jsem nicméně nucen jej prozatím považovat za geopolitického blba, ruského švába a nevychovaného křupana, neboť jeho předvolební vystupování nelze označit jinak a na to, abych jej začal v tomto smyslu vnímat jinak, jen jedno, byť velmi nadějné povolební vystoupení nestačí. Já mám na amerického prezidenta prostě vysoké nároky a osob s kolotočářským chováním se štítím a držím se od nich co nejdál..

Nicméně i když se Miloš Zeman v předtuše nového kamaráda radostně k těmto extempore přihlásil, či se k nim až lísal, jsem nucen v rámci objektivity podotknout, že Miloš Zeman a Donald Trump mají společného asi tolik jako nebe a dudy. Neboť Miloš Zeman není ani Winston Churchill protože je závislý na alkoholu a nikotinu, jakožto není ani Donald Trump, protože se veřejně projevuje také jako idiot. Už jen proto, že Donald Trump si své peníze vydělal a nikoliv nakradl, jak je tomu v případě okolí nejen Miloše Zemana.  

Nelze rovněž Donaldu Trumpovi ani nějak příliš vyčítat již zmíněnou sociální demagogii a populismus s kterým si přišel pro hlasy amerického venkova. Tím méně tyto voliče napadat, urážet je, či se jim jinak vysmívat, protože jejich starosti jsou skutečné, hluboké a beznadějné. Upletl si tím na sebe totiž bič, protože přijde čas naplnit sliby socialistické rétoriky s níž přislíbil opět dým z továren a houfy dětí nad pískem a regulaci Wall Streetu.   

Pokud o samotnou Hillary Clinton jde, za normálních okolností bych příliš neuvažoval o její podpoře, nicméně děsím se toho, že by Donald Trump opravdu stáhl americké jednotky z Evropy, dohodl by jakousi novodobou mnichovskou dohodu s Ruskem a USA by odešly z NATO.

Ovšem co nakonec považuji za nejvýš důležité je to, abychom se poučili z americké volební i povolební kultury s níž se nakonec poražení i vítězové přes všechna silná slova respektují a jsou spolu schopni nejen hovořit, ale i spolupracovat ve prospěch své země. Ostatně americká demokracie o níž se, se střídavými úspěchy pokoušíme, je tady více než dvě stě let. Ta naše s bídou dvacet sedm. 

Přičemž já jako skeptik a daňový poplatník ani nepláču, ani nejásám, a to především ani v případě domorodých voleb, protože vím, že účet za každou srandu a každý populismus nakonec zaplatím já. Aniž by o mne kdokoliv jak předvolebně i povolebně projevil zájem, protože nejsem frustrovaný a závistivý, ale makám, platím daně a přemýšlím, tedy jsem pro politický marketing a výrobce hesel nepoužitelný Protože je mě málo a jsem statisticky nezajímavý na to, abych tvořil voličskou skupinu. V tomto vyjádření jsem ještě krutější než Donald Trump a omlouvám se za vaši případnou ztrátu iluzí.

Pokud jde o pozvání Donalda Trumpa Milošem Zemanem do České Republiky, obávám se, že poté, co Donald Trump přijde se svým plánem celní války s Čínou, napíše česká vláda v čele s prezidentem omluvný dopis číslo dvě a po návštěvě bude veta. Což ale svět příliš nezaregistruje, neboť vliv Miloše Zemana je omezen leda tak na Jiřího Ovčáčka.

Ale aby ty americké volby nebyly pouze tak zcela pesimistické pro příznivce Hillary Clinton, nebo naprosto euforické pro obdivovatele Donalda Trumpa, či emocionálně neutrální pro ty, kteří udržují pouze rovnováhu jako Papa Midnite, tedy jako například já, je tady jedna zcela vynikající zpráva o tom, že Kalifornie, Massachusetts a Nevada si coby součást těchto prezidentských voleb odhlasovala v referendu legalizaci užití marihuany k rekreačním účelům a Florida, Severní Dakota a Arkansas, souhlasily s jejím užitím pro lékařské účely. V kontextu s výsledkem voleb moudré rozhodnutí, rýpnu si a na vyváženou oficiálně dodávám, že Amerika byla vždy pokroková :-) 

A nejen pokroková, ale i inspirující!

P.S. Jsem jehně a USA miluji, to jen aby bylo jasno... 

Miroslav Václavek

Šumperk