ČSSD über alles

„Hitler řešil krizi tak, že začal zbrojit, čímž dal lidem práci a nastartoval ekonomiku! On s tím vyhrál volby! Pak to tedy vyústilo ve válku. Liberální ekonomové na tohle zapomněli. A místo toho přicházejí se svými fantasmagoriemi." Tak prosím s touto fantasmagorií přišel úplně vážně v rozhovoru pro Lidové noviny Paroubkův MUDráth David.

Hitlerem nastartovana ekonomika. Fantasmagorií proto, že takové výroky patří do repertoáru neonacistů v nichž je vůdce Adolf Hitler líčen jakožto mesiáš a dobroděj. Je zřejmé, že doktor Rath se s tímto nacistickým folklorem ztotožňuje na což v civilizovaných zemích kde se neonacistické názory veřejně nesmí prezentovat, protože jsou zločinné, pamatuje trestní právo. To, že zároveň ze sebe dělá ovšem naprostého hňupa a ignoranta je u takové osoby s nevymáchanou hubou jaksi nevyhnutelné. Adolfa Hitlera totiž ekonomická krize pouze k moci vynesla a jím vyhlášený program znovuvyzbrojení Německa, naopak téměř přivedl tehdejší německou ekonomiku ke zhroucení.

Ten kdo německé hospodářství zotavující se již tou dobou z krize stabilizoval, nebyl Adolf Hitler, který se ekonomickým otázkám vyhýbal jako čert kříži, ale dr. Hjalmar Schacht. Dá se totiž říci, že nacisté stejně jako ČSSD zvítězili na základě populistických slibů, ale žádný skutečný program na vyřešení ekonomických potíží neměli, a tak povolali do svých služeb bývalého prezidenta Říšské banky Hjalmara Schachta. Tento muž, který svého času odstoupil ze své funkce na protest proti platbám reparací vítězným mocnostem byl hospodářský kouzelník. Do své funkce se vrátil po nástupu Adolfa Hitlera k moci dne 17. března 1933.

Způsob, kterým ministr Schacht umožnil nacistům a Hitlerovi zahájit nákladný zbrojní program aniž by tím utrpěla životní úroveň němců bylo jeho financování takzvanými Me-Fo směnkami. Tyto směnky vystavovali objednavatelé na zbrojní výrobu, kteří tyto zakázky zadávali, a směnky Me-Fo byly akceptovány zvláště k tomu účelu založenou společností "Metallwirtschaftliche Forschungsgesellschaft". Ta byla ovšem čistě fiktivní společností. Dnes bychom ji nazvali virtuální. Me-Fo směnky byly podle pokynů Říšské banky dále přijímány všemi německými bankami a následně Říšskou bankou reeskontovány. Byly garantovány státem, a jejich utajení bylo zajištěno tak, že nikdy nefigurovaly ani v uveřejněných výkazech Říšské banky.

Čímž jsme u sociálně demokratického způsobu řízení ekonomiky neboť to pochopitelně vedlo k astronomickému vnitřnímu zadlužení. I když očím veřejnosti skrytému. A tak vznikla ona neonacistická legenda, kterou dle jejího papouškování Dr. Ráthem prý Hitler „nastartoval ekonomiku." Zvláště pikantní na tom všem je ovšem ten fakt, že nacistické Německo po celou dobu své existence nemělo daleko k ekonomickému krachu.

Dne 25. května 1935 tohoto muže tajným dekretem o obraně státu jmenoval Adolf Hitler vládním zmocněncem pro válečnou ekonomiku. Ten v době nastávající lepšící se ekonomické situace, neboť recese již z větší části odezněla, chtěl upustit do mimořádných opatření a vrátit se ke standardní hospodářské politice. Ovšem to by se projevilo ve snížení vládních výdajů a investic, vyrovnáním peněžních závazků v zahraničí a rozšířením obchodní výměny jímž by se snížil dovoz hotových výrobků ve prospěch surovin a potravin. A tak Schacht již roku 1935 byl nucen požadovat snížit tempo zbrojení a 24.12.1935 informoval ministra von Blomberga, že devizy nutné na další zbrojení prostě nejsou. V květnu 1936 trval na tom, že pokud se zbrojní program Německa zcela nezastaví bude to mít za následek inflaci a kolaps německé rozpočtové politiky s následnou krizí celé německé ekonomiky. To ovšem ale narazilo na rozhořčený Hitlerův nesouhlas, protože ten netrpěl sociálně demokratickými fantasmagoriemi, ale měl naprosto jasný záměr započít válečná tažení a vyvraždit všechny židy na které jeho moc dosáhne.

To byl konec dr. Hjalmara Schachta coby nacistického finančního kouzelníka a ministra hospodářství. Tím kdo jej nahradil a podruhé ekonomicky stabilizoval (umožnil trvání zbrojního programu) nacistické Německo byl Hermann Göring a jeho čtyřletý hospodářský plán za cenu naprostého uzurpování si dohledu nad jakýmkoliv ekonomickým subjektem.

Používat nacistické pohádky coby recept na hospodářské neduhy a zároveň být bývalým a budoucím členem vlády České republiky je pro oranžovorudé politické turisty příznačné. Ve své omezenosti nevidí dál než na konec svého bankovního konta a proto aby byli u moci jim je dobrá jakákoli šílená ideologie. Po té komunistické s níž se spřáhli v krajích přišla na řadu ta bratrská nacistická.

"Protože to má logiku - zvýšit lidem příjmy, dotlačit je, aby začali utrácet. Jak řešil krizi Adolf Hitler?" dr. David Rath.

Myslím, že by si vrcholoví sockomoušskonacističtí predátoři měli udělat výlet do Osvětimi.

Aby shlédli kam vede ekonomika "nastartovaná nacisty".

Pokud ovšem nemají v plánu v zájmu zaměstnanosti opět rozeběhnout výrobu mýdla tamtéž.