Vážená paní Schillerová

Nedávno jsem zaznamenal, že se vám nelíbí příměr, kterým jste označována za hlásnou troubu ruské propagandy, tedy přesněji za hlásnou troubu Kremlu. 

Rozčilovala jste se kvůli tomu jedním dechem, že prý to vůbec není pravda, ale dechem druhým, jste o našich politicích, kteří to s tou nejdůležitější a nejzákladnější potřebou naší země, tedy s její obranou, která je zárukou naší národní existence myslí vážně, hovořila jako o gaučových válečnících a podobně. Tedy, jako byste předčítala text, který by vám napsali v Kremlu Putinovi propagandisté. Tudíž mi zcela uniká, proč ono vaše rozčilení nad tímto zjevným faktem. Že onou troubou jste. 

Vážená paní Schillerová, vždycky když čtu nějakou knihu o naší historii, představoval jsem si, jak by asi vypadal někdo, kdo by v době ohrožení republiky, v době nástupu Adolfa Hitlera k moci, zpochybňoval investice do obrany a stavbu našich pohraničních opevnění.

Tedy zajisté nikoli někoho, kdo v oné době zaštiťoval zájmy nacistického Německa v tehdejší první republice, ale poslance za československou demokracii. Vy jste mne nutnosti této představy zbavila, protože jste ztělesněním někoho takového. Někoho, kdo by v tehdejším parlamentu řekl, že dostává osypky, když československý generální štáb a prezident republiky v reakci na nacistickou verbální agresi hodlá vybudovat linii pohraničního opevnění a vůbec modernizovat armádu a hovoří o válečném ohrožení, na které je třeba právě takovým způsobem reagovat.    

Pokud by tehdy někdo prohlásil, že se nechce připravovat na válku, která je za dveřmi tak by o něm nehovořili jako o hlásné troubě Berlína, ale rovnou jako o troubovi, který je nepochybně sympatizantem nacismu a který v naší zemi zájmy nacismu zastupuje a jako osoba naší zemi nepřátelská, nemá co v zákonodárném sboru pohledávat. Protože jde o zločin velezrady. 

Což v případě stavu ohrožení České Republiky již probíhající válečnou agresí ze strany Ruska, které naší zemi vyhrožuje i zbraněmi hromadného ničení, staví mezi vás a onu imaginární osobou rovnítko. 

Neboť vaše výroky jako: „To nejsou investice do tanků, které nás někam posunou. Nebo do nějakých střel. My potřebujeme investovat do dopravní infrastruktury. Určitě ne být připraveni na válku, jak říká šéf generálního štábu (Karel) Řehka. Se osypu, když čtu jeho vyjádření nebo headliny „Připravme se na válku.“ My se nechceme připravovat na válku, my chceme žít v míru,“ jak jste se vyjádřila v podcastu Čestmíra Strakatého Crunch, jsou právě tím, co naši zemi a její obranyschopnost zcela zásadním způsobem oslabuje a naopak posiluje pozici ruského agresora. 

Neboť lžete zcela zásadním způsobem, jak je to ruským propagandistům vlastní. Protože my se nepřipravujeme na válku, ale na obranu. 

My nejsme agresoři, jakým je Rusko, jak se snažíte podle a zákeřně podprahově sdělit.

My nejsme ti, kteří se připravují ostřelovat města jiné země raketami, jako Rusko, my se nepřipravujeme vyvražďovat její civilní obyvatelstvo, jako ruská armáda, my se nepřipravujeme okupovat území jiných států, jako Kreml, my jsme ti,  kteří stojí na straně napadeného, tedy Ukrajiny, protože její podporou, stejně jako naším obranným odhodláním a investicemi do obrany, ruského agresora držíme daleko od našich hranic, vážená paní Schillerová.      

A jestli chceme žít v míru i nadále, musíme být silní natolik, aby to ruského válečného agresora předem odradilo a naše děti, aby tak nemusely spát v protileteckých krytech a naše hřbitovy, aby nebyly plné českých vlajek na hrobech našich mrtvých. 

Zpochybňovat jakýmkoli způsobem obranyschopnost naší země a využívat ruské válečné agrese coby faktoru strachu a zároveň znevažovat jak naši pomoc Ukrajině tak i naše obranné úsilí pro své mocenské zájmy, je tudíž něco, co je zcela nepřípustné a zavrženíhodné. A co v konečném důsledku nevede k míru, ale k válce. Pokud nejste přesvědčena o tomtéž, račte si otevřít učebnici dějepisu.    

A pokud chcete vy osobně něco pro tuto zemi udělat, začněte se konečně stydět. 

Miroslav Václavek 

Šumperk