Václav Urban
Osobní stránka
Osobní blog na aktualne.cz
---
MOTTO:
V našem světě rychle se měnících hodnot (vítaných změn, které přináší technický a vědecký pokrok) podléhají změnám také duchovní, morální a umělecké hodnoty, ovšem daleko pomaleji a ne vždy k lepšímu.
Těžko říct, co přinese budoucnost. Rád bych si dovolil vyjádřit názor, že nový horizont nám může otevřít pokorný zájem o vnitřní či duchovní hodnoty. Naše technologické pokroky by nám měly poskytnout více času – budeme totiž potřebovat kulturu, abychom si to všechno mohli dovolit.
— Kurt Adler, 1965
- Počet článků 42
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2620x
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
Václav Urban
Sobotní násilí jako policejní akce?
Demokracie znamená především to, že občané mají kontrolu nad státem a jeho představiteli. Tento víkend byla důvěra v tento stav otřesena.
Václav Urban
Kardinál Duka zabouchl migrantům a uprchlíkům bránu milosrdenství
Kardinál Dominik Duka ve svém novoročním poselství zabouchl bránu milosrdenství před migranty a uprchlíky. Učinil tak několik týdnů poté, co ji symbolicky otevíral.
Václav Urban
Apologie pirátství
Poslanec Martin Komárek dnes v jednom komentáři na Facebooku napsal: S Piráty bych moc rád spolupracoval, pokud se zřeknou loupení duševního vlastnictví. Rozhodl jsem se mu odpovědět článkem, protože i vzdělaní lidé mají o pirátství nepřesné představy.
Václav Urban
Pirátský výklad desatera
Na desatero se často odkazuje jako na „základ morálky“, druh „etického kodexu“, nebo dokonce „základ naší západní civilizace“. Pokud desateru připisujeme takovou váhu, je důležité čas od času prozkoumat, zda je text správně vykládán. Zda výklady desatera odrážejí skutečně to, co je esencí duchovního a mravního poselství Zákona. Cílem tohoto textu je přinést argumenty pro tvrzení, že přikázání „nepokradeš“ (Ex 20,15 a Dt 5,19) se ve skutečnosti netýká majetku, ale člověka – jeho únosu a nespravedlivého zotročení.
Václav Urban
Kniha mých textů ke stažení
Když jsem dával dohromady všechny drobné texty, které jsem publikoval za poslední dva roky, vydalo to na slušnou 64stránkovou brožuru v dvousloupečné sazbě. Významnou část publikace tvoří blogy, kterými jsem tu dráždil místní čtenáře.
Václav Urban
Pitoresknost doby, ve které žijeme
Ráno cestou na fakultu jsem potkal u popelnic Karla Kašeho. Léta se ve městě neukázal. Když jsem ho před týdnem viděl po několika letech zase v rodném městě, měl jsem radost. Je tomu dobrých třicet let, kdy jsem se s ním poprvé dal do řeči a od té doby nesčetněkrát. Abyste rozumněli, Karel není žádný hlupák ani alkoholická troska, ale nadaný člověk, kterému zkřížila život schizofrenie. Už čtyřicet let žije způsobem, který se vymyká všem moderním strategiím.
Václav Urban
Wagner, Grass, Kundera – umění jako kompenzace
Před několika lety v Praze navštívila Bohumila Hrabala překladatelka jeho díla do hebrejštiny. Setkání nedopadlo dobře a paní Ruth Bondyová byla spisovatelovým chováním znechucena. Záhy napsala článek, jehož leitmotivem bylo, že nelze ztotožňovat autora s jeho dílem. V kontextu toho, oč nyní jde ve věci nových odhalení z minulosti Milana Kundery, se v tomto případě jedná o banální příběh nedorozumnění a jedné osobní deziluze.
Václav Urban
Ještě jsem neumřel. Bob Dylan
Podobný vzkaz kdysi napsal Dylanovi na lístek Woody Guthrie, písničkář, který se stal legendou už za svého života. Stejnými slovy by se dal charakterizovat i Dylanův koncert v ostravské ČEZ Aréně 9. června 2008. Sedmašedesátiletý Dylan odehrál 17 písní ze svého bohatého repertoáru.
Václav Urban
Přijíždí Bob Dylan
"Mý jméno nic neznamená, ještě míň záleží na mým věku. Kraj, odkud pocházím, se nazývá Středozápad, tam mě naučili, že mám ctít zákony a že země, ve který žiju, má Boha na svý straně." Jak by se dal představit autor tohoto textu, který přijede 9. června 2008 do Ostravy?
Václav Urban
Proč mě tak bere Dylan, Armstrong, Bokovka a americká kultura vůbec
Proč mě tak bere Dylan, Armstrong, Mark Twain, Forrest Gump, Bokovka a americká kultura vůbec? Formulovat odpověď na tuto otázku je pro mě samotného dost těžké, ale už bych na to sám rád přišel.
Václav Urban
Pavarottiho nekrology: příliš bombastických superlativů
Předevčírem (6. 9. 2007) zemřel Luciano Pavarotti. Měl jsem ho rád, ale k napsání tohoto textu mě přiměla skutečnost, že nesdílím hodnocení jeho umělecké osobnosti, které je v těchto dnech slyšet ze všech stran. Nekrology jsou plné bombastických superlativů, ale mně vyvstává na mysli citát Kurta Adlera, sbormistra a dirigenta Metropolitní opery v New Yorku: "Mnozí instrumentalisté a zpěváci staví sami sebe do popředí. Přestože to mohou být silné osobnosti a mistři svého žánru, ještě bych je nenazval skutečnými umělci. Skutečný umělec totiž musí být pokorný. Samolibost byla jádrem mnoha virtuózních kariér, ale byl to také konec ryzího uměleckého růstu." *)
