Volby 2010, aneb Proč se bát mláďat?

Pro jedny vítězství, pro jiné debakl. Říká se, že naše děti jsou naší nadějí. Asi jak pro koho. Letošní volby do parlamentu se nesly více než kdykoli předtím ve stínu, který na ně vrhli pravicoví populisté v dinosauřích stranách, cíleně zneuživší nejmladší a občansky nezralou voličskou skupinu.

Naše děti, které mají v kapse občanský průkaz teprve tři roky a představu o reáliích života nulovou, se ovšem generační revolty zhostily se vší vervou. A dokázaly – jak je u nich časté – zajít do úplné krajnosti, aby jen tak pro legraci našponovali své "zkostnatělé" a staré rodiče a prarodiče. A to s nulovou generační tolerancí a bez jakéhokoliv pocitu sounáležitosti.

Hodit hlas do bedny je velice snadné. Obzvláště bez přemýšlení. Ale domýšlet důsledky, to už děti nezajímá. Prostě volby pojaly, jakoby se jednalo o jízdu svým prvním autem. Agresivně, s předváděním se, kdo bude větší frajer. Že tím ovšem na společné silnici bezohlednou a sobeckou jízdou ohrozí další účastníky provozu, to už je nezajímá. Ten, kdo je na tu dálnici pustil a popichoval je, by asi měl jít do basy, protože zneužití mládeže k sebestředným cílům by mělo být trestsné.

Letošní volby se totiž nesly v duchu mezigenerační nenávisti, ba války. Mladí, kteří nic ještě nezažili, se nechali nachytat na špek, a volili podle rady nejtrapnějšího, nehloupějšího a nejbrutálnějšího volebního klipu „Přemluv bábu“ a „Zabij bábu“.  A houfně volili pravici. Nevěděli  sice konkrétně proč, ale jako jediný argument, proč volit pravici jim v drtivé většině stačilo, že už tam nebude ten „tlustej vypasenej, bradavičnatej“ Paroubek. Ostatní přívlastky, které jsem ze stran nejmladších voličů na adresu volebního lídra ČSSD zaslechla, se zde ani vyjmenovat nedají, neboť jsou tak hrubé a sprosté, že nesnesou ani komentáře.

 Fakt, že mladší generace na západ od nás volívá tradičně spíše levici, pro naše mláďata není ani důvodem k zamyšlení. Oni musí jít svou vlastní  truc-cestou, ačkoli drtivá většina z nich má rodiče, kteří by se pro své děti zcela obětovali a dali jim první poslední. Ale protože často nemohou rodiče dávat víc a víc, neboť jejich finanční situace nedovoluje nechat hrát své děti první ligu např. v oblékání či v jiných konkurenceschopných vychytávkách, jakých požívají vyvolení jedinci „zlaté mládeže“,  tak se stydí za to, že jsou jejich mámy a tátové „socky“.  A proto tyto „obyčejné“ děti ve zlaté šálivé vidině, že se budou mít podobně, jako jejich bohatší kamarádi, se nechají po vzoru zlatých dětí „zazobanců“ strhnout k volbě pravice. Aniž by si však uvědomovaly, že jejich vlastní  rodiče jsou chudí právě proto, že tu existují lidé z pravého spektra, jejichž synonymem je slovo bohatí. Jenže, vysvětlit, jakým způsobem často vzniká ono bohatství, a že bohatí nemohou být všichni, nýbrž že poměr bohatých k chudým je sto tisíc ku deseti miliónům, je už poněkud složitější. Natož vysvětlit, že tři čtvrtiny lidí musí žít v bídě nebo na hranici bídy, aby jedna čtvrtina mohla zneužívat luxusu a superluxusu. Jednodušší je snad lépe vypůjčit si jako příklad k vysvětlování ověřené klasiky a jejich léty prověřené znalosti a zkušenosti. Tak například Honoré de Balzac se vyjádřil: „Není většího majetku, aby za ním nestál zločin.“ Jenže vysvětlovat mláďatům, co je nebo není zločin v eticky zvlčilé společnosti, je také problém.

Každopádně kritéria pro chytrost a vychytralost, mládež také příliš nerozlišuje. Jednoduše je pro ně crazy říkat hlášky jako „čumí na to, jako malý Bobeš na rohlík“, ale vůbec  často netuší  a nevnímají, proč malý Bobeš na ten rohlík tak čuměl. Protože něco takového, jako  chudoba, hlad nebo nutnost se uskromnit až na úrovni jídla generace našich dětí nejenže nezažila, ale už nezná ani z doslechu. A tak si vymýšlejí jalové cynismy a jediné, co jim připadá důležité, je dělat si legraci na úkor staré báby. Bez kouska studu, bez uzardění, bez špetky sociální inteligence.

 Když se snažím pochopit tu stupiditu, která se v těchto volbách určitě projevila zcela nepochybně i vlivem onoho drsného klipu o „bábě“,  tím, že byl odmítnut sociální program ohleduplnější k těm chudším vrstvám lidí ve prospěch sobečtějšího pravicového elitářství, tak se sama sebe ptám, jestli jsme byli jako mladí taky takhle stupidní?

Ale odpovědět si nedokážu, protože jsme žili v jiných dobových konstelacích. Ale vím jistě, že kdyby za mnou v mém mládí kdokoli přišel a nabádal mě, abych natočila nebo akceptovala něco tak vulgárního a bezohledného, jako natočili ve svém klipu Issová a Mádl, s tak silně arogantním generačním kontextem vůči starším lidem, tak bych to zcela určitě odmítla a neztotožnila se s ním. Nikdy. Protože něčeho tak primitivního, útočící na ty nejhrubší struny sobectví a lhostejnosti, jsem nebyla schopna ani jako            mladá-blbá.

 Fakt, že tímto stupidním způsobem tu vyhrála pravice mě děsí. Protože volby vyhrála strategií postavenou na zneužití dětské naivity. Podpásově, falešně, nečestně, sprostě.

Za jiných okolností by mi bylo v podstatě jedno, zda vyhraje pravice nebo levice, pokud by byla aspoň jakás takás garance, že tam budou slušní lidé. Ale to nyní nejsou. Opilec, hulvát a asociál Kalousek, který je ve vyjadřování jak obsahově, tak formou tak sprostý, že i nejprimitivnější hlupák a dacan by mu těžko konkuroval, je pro řadu slušných lidí určitě varováním. A vedle něj aristokrat, který skrze svou modrou krev stěží umí rozlišovat, jak těžce se žije v chalupě, když celý život nezná nic jiného, než život v salónu, to je pro mne představou o nic méně děsivou.

Takže pozor, vážení „černí pasažéři sociálního systému“ – odteď začínají krušné chvilky! Protože Kalousek nám všem voličům nejenže pošle složenku na 123 tisíc korun za dluh, který nasekal on sám, když byl ministrem financí a spravoval státní kasu tak, že ji dostal do dluhů, ale patrně vás zavře do nějakých lágrů, abyste náhodou neujídali z krajíce těch, kteří například žijí z bohatých rent z titulu nástupnických vztahů a nikdy nebyli propuštěni ze zaměstnání a nikdy se jim to nestane, protože všude mají své bohaté strýčky.

Jenže, tohle všechno naše mláďata nevědí, protože často ještě ani žádné zaměstnání neměli, neb  studují  a ještě je živí jejich chudí rodiče,  ač volební právo a možnost ovlivňovat volby mají.