Otevřený dopis fotbalistovi

Kam až hodláte zajít ve své aroganci a pocitu nadřazenosti? Zdá se, že přemýšlíte pouze svými údy, leč nikoli mozkem, hodným člověka...

 Pane Ronaldu,

včera jste na tiskové konferenci zazářil další zvráceností, když jste exhiboval svými hodinkami za 54 milionů, vykládanými desítkami diamantů.

Nepochybně máte pocit, že Vám a Vašim sponzorům, kteří pak předražují své zboží ostatním lidem, patří svět.

Já jsem například včera musela celý den štípat dříví svými ženskými svaly, abych ušetřila pár drobných a přežila zimu a mohla si šetrně zatopit. Vydala jsem nejspíš stejně fyzické energie, jako Vy při nějakém stupidním a nesmyslném zápasu, kde vlastně nejde vůbec o nic. O nic důležitého. Jen o čirý rozmar a marnotratnost.

   Mám na Vás tedy otázku: zasponzoroval byste mi pomoc, či pomoc několika Vašich kolegů, se kterými se honíte po hřišti i za mé peníze, jež ze mě vysávají Vaši sponzoři na nezbytném, avšak předraženém zboží (právě kvůli Vám a Vašim diamantovým hodinkám), které si musím kupovat v tomto nesmyslném systému, a přišli byste mi v rámci tréningu naštípat to dříví, aby Váš „sport“ byl aspoň něčím prospěšný? Vždyť každá mužská síla, která padne na zbytečné a nadbytné, nepotřebné a nedůležité věci, je perverze, nemyslíte?

S pozdravem

Zdenka Ulmannová