Veřejná volba - jistota v kom máme záruky svých delegovaných názorů

„...přál bych si, aby to základní vykolíkované hřiště tady zůstalo," říká  Klaus z titulu své prezidentské funkce dnes, 7. února 2008 v 10:57 na Radiožurnálu. Předtím se však ještě třicet minut v téže relaci rozhorloval a čílil nad tím, že se zde vyrojily návrhy na veřejnou volbu prezidenta a považuje to za nedemokratický podraz. (Narozdíl od Švejnara, kterého včera ve stejném pořadu tato otázka nechala naprosto v klidu jakožto nehodna názoru kandidáta, neboť chápe, že je to přece věcí voliče - respektive všech občanů - zda ho chtějí a zvolí či nikoliv). Proč asi?

Přímo se nabízí spekulace, že by se nám pan Klaus odkopal jako potměšilá figurka, toužící jen po moci za každou cenu, která si - nadto někde v temných kanálech Šloufů  - svoji výhru nefér jistila, (kdoví třeba za kolik a ne-li dokonce ze státního prezidentského rozpočtu/!/), a teď se jí nehodí, že bv se mělo hlasovat veřejně, protože by pak případní koupení a přetažení přeběhlíci z jiných klubů, resp. do nich zainvestované motivační prostředky, přišly nazmar? Kdoví... Logické by to ale bylo. Vždyť každý případně zlanařený dezertér ze stranické volební linie a strategie by byl tou veřejnou volbou postaven před dilema, zda víc vydělá,  nechá-li se „koupit" protistranou, anebo víc prodělá, pokud mu ustřihnou kariéru v jeho domovské straně. Není to lehká volba! Tedy pro jidášky a lokajíčky, kteří ideu strany obětují za soukromé peníze a prospěch.

Být slušným poslancem a senátorem, trvala bych v této situaci opravdu na té veřejné volbě, už pro společenské alibi a proto, že by se tím dokázalo, že jsem čistý.

Konec konců, kdo by přišel o případný motivační příspěvek by byl ten, kdo ho dal - a to jen nakonec správně. Aspoň by ho to pro příště vytrestalo a říkal by si: „Nedávej úplatky, nedávej úplatky!" Protože vymáhat zpět z někoho takovou pokoutní investiční pobídku je opravdu velmi frapantní situace. A taky daň z ponoukání a za vyvolávání pokušení.

Klaus svým hořekováním nad veřejnou volbou de facto uvrhuje sám sebe v podezření, že hotelový kamerový systém, který natočil lobbyistu Šloufa a Klausova poradce, je Klausovým černým svědomím. Vždyť ať vypráví holubům, že o tom, kde se jeho osobní poradci s kým radí, nic netuší a nezajímá se o to. Ani kuře v podhradí - natož na Hradě - nehrabe zadarmo.

Já bych na Hrad poslala důsledný audit!

Jediný, kdo se patrně nad celou šlamastykou s odtajněním voleb baví jako dobře vymyšlenou hrou, je důchodce z Vysočiny.

Ať žijí pomsty, pomsty, pomstičky! A že by důvodů bylo až až...

Umění hrát a prohrát čestně je totiž největší ctí. Ta ale, jak se zdá, v kruzích blízkých moci chybí. Nic nového pod sluncem. Intriky světem vládnou.

Zdenka Ulmannová