Spalovač tuků!

Trendy tak zvané zdravé výživy pro krásné štíhlé tělo z mnohých z lidí udělaly otroky. Uměle vyhublé modelky - a po jejich vzoru i ostatní dívky - otrocky znásilňují své zdravé chuťové kalíšky a masakrují je rapsodií „in green".

Krmí se lístky salátů, a jako by byly nějaké býložravé jalovičky přežvykují zeleninovou snídani, oběd i večeři a zbožně vzhlížejí ke kázání mediálních mágů, (kteří si nechávají říkat imagemakeři), a je jim vnucován podmíněný reflex na zelenou. Že by snad proto, aby víc těch dobrých a chuťově kvalitních a zajímavých potravin zbylo na muže? Naozaj, z vonkajšku to  fakt tak vyzerá! Vždyť život je neustálý boj o lepší sousto.

      A tento model a sterotyp od dob twigismu pokračuje dál - z matek na dcery.  Poté, co se pak mladé ženy změní z modelek na matky a povijí potomstvo, však už nepřestávají o pořádném jídle jenom nyvě snít, a mají pocit provinění už jen z pouhého zatoužení po soustu něčeho dobrého vypečeného a hezky tučného. Sen o šťavnatém a voňavě mastném smaženém řízku se ale nakonec vždycky rozplyne s realitou kudrnaté petrželky pokapané šesti kapkami citrónu na talíři, a zbude ještě větší spirála pocitů provinění a roztáčí se dál a dál.

            Když náhodu taková vychrtlá rádoby modelka zjistí někde na bříšku o jeden piko gram osobních tukových zásob více, okamžitě zahájí nějakou z tisíce druhů drastických diet.  Jako trest jí její osobní trenér na vyhublost naordinuje o čtyři kapky citrónové šťávy míň a odkrojí tři centimetry čtvereční z jejího zeleninové menu.

Tělo marně volá s.o.s. .   Proces tyranie kultu žurnálové krásy pokračuje dál.                                     Pokud nepomůže restrikce zelené potravinové porce, přidá se další nakládačka v tělocvičně, a místo každodenní hodinové porce sofistikovaného pilates cvičení, (které tak dobře vynáší jejich marketingovým šamanům), přinutí chuděrku modelku cvičit hodinu a půl.    To by bylo, aby z ní zase tak hezky nelezla žebra!    Vždyť není nic snadnějšího, než udržovat vůli „být jenom krásná" pod pohrůžkami, že se takhle nikdy nedostaneš na titulní stránku svého oblíbeného top společenského magazínu.

    A tak už po řadu generací pod heslem „subtilnější ženuška - levnější rakev",  se rozpřádá nekonečný příběh nikdy nekončící krásy, který je určován a modelován testosteronními dravci.   Vždyť u mužů přece nezáleží na tom, jak vypadají!  Naopak, brejle, pleš a břicho jsou přímo symbolem dobrého postavení a tudíž i větších kvalit pro řízení života na Zemi.

   V případě, že se však žena po letech manželského soužití v době hormonálního vytěkání nebezpečně přiblíží hmotnosti svého muže, dochází k tomu, že se tak stává muži obrovskou konkurencí v potravinovém řetězci, a to jedinec testosteronem poháněného mozku nestrpí. Tím, že pak nejednou svou dosavadní manželku nazve odpudivou tlustou... (z druhu skotu) a vykonstruuje z toho záminku k opuštění hnízda, aby mohl jakoby legálně užívat svého harémku, se však zachová jako jako "vůl" (a nikoli jako volný, svobodný pták v rozletu). Skutečnost, že zapudí svou srovnatelně blahobytnou ženu, nechápe jako zkratovou poruchu mozkové činnosti, nýbrž jako společenskou prestiž, a vůbec mu  nedochází, že tak většinou položil základní kámen ke svému vlastnímu ztroskotání. A ani ta jeho nová, o dvacet let mladší býložravá, podvyživená kráska z jeho harémistického stádečka obvykle vůbec netuší, že za ten kus, nazvaný neslušivě přízviskem odvozeným od hovězího, tak není její opuštěná korpulentnější sokyně, nýbrž ona sama, coby jeho nová "rodina". Protože jenom zkušená žena poučená životem ví, že je přece obrovský rozdíl, když v dělbě povinností v osidlech genderových stereotypů muž přináší jako obživu pouze zelené lístky salátové, než o poznání dražší kus pořádného a tukem prorostlého masa!   O tuku je totiž známo cosi zásadního: je zásobárnou energie v době potravinové nouze, a kdo ho uloží víc, ten snadněji přežije. Báchorky o cholesterolu, coby nástroji manipulace mužů nad ženami (většina zakladatelů tzv. moderní medicíny byli totiž muži/!/), byly již nejednou přehodnoceny a dnes se pro změnu vyprávějí povídačky o cholesterolu pozitivním a negativním. A možná jednou přijde i doba, kdy se bude tvrdit, (na vědecké bázi v přímé úměře s přibývajícím počtem žen ve vědě), že cholesteroly v tucích jsou pozitivní oba, a negativní jsou naopak zelené lístky salátu.     Už aby to bylo!

Pak teprve uvidíme, jaký bude kult krásy!

    Jedno je jisté; kult věstonických Venuší jistě jednou zase přijde a navrátí ženám jejich přirozené tělo a sebevědomí. A ženy zase budou považované za krásné, když jejich tělo bude krev a mléko. Vždyť to jeho mrzačení už jednou přece musí skončit!