Přežijeme pod vládou čistkařů, černých pasažérů, lhářů a diletantů?

Chce nás snad Julínek „pozabíjet“? Táže se s nadsázkou (a někteří i bez nadsázky) nejméně ta část lidí a pacientů, kteří nevolili jeho stranu. A těch je – ať se to Julínkovi líbí či nikoliv – většina. Uvážíme-li, že k volbám chodí jen šedesát procent oprávněných voličů, a že potenciální pacienti jsou i nezletilci, pak je Julínkovo živelné řádění na půdě českých špitálů přinejmenším nesoudné.

  Nejde o to, jaké politické názory Julínek vyjadřuje, když se snaží za každou prosazovat svá opatření i přes rady zkušených vědců a profesorů, ale o to, že si to vůbec dovoluje. K rozhodování o zdraví lidí přece nedostal mandát. Julínek se stal jen ministrem - a to ještě jen jmenovaným jedinou partají - a nikoli bohem nad lidmi a jejich zdravím. Jeho sekáčské metody, jimiž dává okázale najevo, že je on tím hlasem shůry, jsou nejenže zastrašující, ale i hazardní a vzbuzují nevoli lidí, jež mu nevyjádřili ve volbách podporu - a to je většina sedmdesáti procent.

I mně jeho chování uráží. Julínka jsem nevolila a není „mým" ministrem. Není ministrem zeměkoule. Je jen ministrem ODS. Svůj hlas, a zejména ten, který se týká statků jakým je zdraví, deleguji - pokud vůbec deleguji - jen na lidi, jež považuji aspoň trochu za soudné  rozhodovat o mých zájmech. Julínek mezi ně nepatří. A to z mnoha důvodů.

Ten hlavní z nich je zásadní: připadá mi absurdní rušit a měnit něco, co desítky let funguje.

A tím je např. právě ústav, který vede profesor Klener či brněnská úrazová nemocnice. Julínek však nesoudně exhibuje moc a jeho šikanizování stojí je nad věcmi, jakou jsou všechny zažité a ověřené zkušenosti. Z pozice síly vládní moci demonstruje tím nejprimitivnějším způsobem své „manažerské schopnosti" přímo v přímém přenosu, místo aby se snažil o rozumnou dohodu s těmi, jichž se jím navrhované změny týkají.  

Každému, kdo se jen trochu vyzná v managementu je jasné, že Julínkovo chování s rozumným leaderstvím resortu nemá nic společného. A děsí se, neboť sem Julínek vlítl spíš jako ten nejtupější boss, který už jen jako sekerník bez schopnosti argumentu a rozumného kompromisu tne. Do živého. (Zatím).

Nejprve srazí hlavu dlouholetému odborníkovi a manažerovi, vedoucímu fungující ústav, (v tomto případě hematologie), posléze všem Julínkovým odpůrcům a nepochlebovačům, a nakonec si kápi „veličenstva kata" možná nasadí sám, až nebude v terénu nikoho, kdo by se propůjčil k tomuto masakru fungujících nemocnic a oddělení zdravotní péče. Otázkou je, jak daleko jeho „ministerské" čistky ještě mohou zajít?

A že o čistky ve stylu velkých kápů jde je jasné všem. Jen se tomu tak někteří z obav, aby se ona čistka neobrátila i proti nim, bojí říkat. (I když, mezi námi, rétoriku i se slovem „čistka" vlastně použil i Čunek  - a to době, kdy byl ještě ve vládě - i to je příznačné).

Nejde ale o slovíčkaření, jde o fakta a činy. A faktem je, že vše, co tato vláda činí, se děje v kontextu pokynu šéfa vlády, Mirka Topolánka; a tímto pokynem lze chápat - mimo jiné - i onu úděsnou větu, jíž se Topolánek uvedl, a která pochází původně ze slovníku hitlerovských metod, a která se vetkala krví do dějin pod nechvalně známým sloganem o  „noci dlouhých nožů". Tehdy tekla krev, otázka je, jak dlouho to bude trvat u nás. Dalším faktem je, že jen co na trůn nastoupila Topolánkova garda, stala se vláda vládou čistkařů, černých pasažérů, lhářů a diletantů, kteří se nejen rvou mezi sebou, ale hlavně útočí na hlavy i těch, kteří svým přehledem, zkušenostmi a rozumem ční vysoko nad nimi. A to se prostě neodpouští.

Vládnutí ve stylu odstranění všech, kdo stojí v cestě totální moci této vlády je nejhorší, jaké jsme mohli za posledních dvacet let zažít.

A už je to tady... Noc dlouhých nožů nastává - v ulicích se promenují náckové a v krvavých potyčkách s odpůrci fašismu sice dostávají nafrak - zatím - ale jak dlouho?

Pokud se policie rozloží pod rukou dalšího sekáče ve vládě, ministra Langera?

Už dnes od policie raději odchází tisíce lidí. Langer tomu sice říká „generační obměna", ale ve skutečnosti jde o nevypsanou vzpouru. A jsem zvědava, koho pak Langer povolá na potlačení vzpoury policajtů?

Odstranění profesora Klenera (zatím jen přeneseném v smyslu)  vyhání do ulic

i lékaře a za nimi budou následovat zemědělci a postupně další skupiny obyvatel.

Připomíná vám to Orwelovy realistické zkazky o totalitarismu?

Nejste rozhodně sami a nejste daleko od situace.

Nazývat věci pravými jmény si dnes však ze strachu už mnoho lidí nedovolí. Co kdyby je náhodu tato rozjetá vládní „machina" převálcovala? Topolánkova „čeka" se totiž nehodlá zastavit ani pod tíhou rozumných argumentů. (Vlastně, o tom právě totalita je - rozumná dohoda s občany je to poslední, co by totalitní moc zajímalo).

Jedinou nadějí snad je, že tu ale i přesto jsou i lidé, ochotní se vzepřít Julínkovi, vládě a její  mašině. Pan profesor Klener mezi ně patří. A má důvěru svých pacientů. A to je obrovská nejen početní, ale hlavně morální, etická, síla.

Čí důvěru má však pan Julínek?

Možná jen těch, jimž zprostředkovává a dohlíží nad jejich kšefty a kšeftíky. Ale ti jsou v menšině. Pokus o rozprodání a rozparcelování špičkové brněnské fungující „úrazovky" je sice taky jen jedním z důkazů, že je tato vláda jen bořičem všeho, co je dobré a fungující, a že je neschopná konstruktivní práce, nicméně tento stav je dlouhodobě neudržitelný.

A když bůh dá, tak do švestek taková vláda dožije svého pádu. Ale určitě to bude těžká zkouška demokracie.

Ovšem problém trochu je, že pan Julínek a spol. si připadá božštější než bůh i nad lidským zdravím, a pak ten boj o demokratická práva může opravdu stát i lidské životy, pokud někdo kšeft nadřazuje i nad hodnotami života.

Pak je ale spíš namístě se ptát, co vy na, kolegové psychiatři? Pokud politický rozum ani procenta z kupecké aritmetiky na to nestačí.