Nebo to dopadne nějak úplně jinak? Těžko říci, ale ještě nedávno těžko uvěřitelné varianty dostávají zcela reálnou podobu. Nabízí se tzv. "ruský model" nebo se stane premiérem ten, koho ještě stále někdo považuje za squattera.
Piráti jsou aktuálně druhou nejúspěšnější politickou stranou a jejich preference stále rostou, proto není nijak divné, že uvažují o své účasti v příští vládě. Někteří lidé si však stále pod Piráty představují bandu feťáků, squatterů a jiných mladých asociálů, a to patrně fokusem normalizačních časů: Kdo má dlouhé vlasy (neřku-li dredy) a neholenou tvář, je lump. Slušní a seriózní lidé mají přeci dozadu sčesané krátké vlasy, vyholené krky a "kouty", případně přehazovačku přes skrývanou pleš. Hloupost takové představy je sice do nebe volající, ale možná někde v podvědomí si něco takového uchováváme...
V této souvislosti, když poněkud odbočím, si vzpomínám na první přímou prezidentskou volbu a kandidáta Vladimíra Franze, přezdívaného Avatar. Přiznám se, že se mi tehdy představa pokérovaného prezidenta moc nezamlouvala. Bohajeho, co bych dnes dal, za slušného, smířlivého, vzdělaného a evropsky orientovaného prezidenta! Mohl by mít, pro mě za mě, třeba kruhy v nose a špendlíky v uších.
Vraťme se ale k Pirátům, ti si stále ještě trochu pěstují buřičský vzhled i buřičské postoje, nicméně je to strana v jejímž vedení ( a si nejen ve vedení) stojí vzdělaní a slušně se prezentující lidé. Sám předseda, který by se mohl ucházet o premiérský post, je prezentován životopisem, který by mu aktuální premiér mohl jen závidět. Má na rozdíl od něho neposkvrněnou minulost, úspěchy na akademické půdě i jako IT manažer a žije podle všeho spořádaným životem.
Kdyby v příštích volbách do sněmovny zvítězila pravice (třeba by většinu získala ODS, Pirátii TOP 09, Starostové), což není nikterak nepravděpodobné, mohla by se taková varianta stát realitou. Problém by však nastat mohl, protože v té době bude stále prezidentem Miloš Zeman. Vůbec bych se nedivil, kdyby navzdory ústavním zvyklostem prodlužoval existenci vlády bez podpory až do konce svého mandátu, tedy téměř další dva roky.
Tímto se dostáváme k pozici příštího prezidenta. Kdyby si ANO se svými spojenci (KSČM, ČSSD, případně SPD) zachovalo většinu, a prezidenta udržely lékařské týmy nejen při životě, ale i při plném vědomí (neplést si to se svéprávností), mohl by nastat tzv. "ruský model". Prezident by si s premiérem pouze vyměnili funkce. Andrej Babiš by se jako "nadstranický" prezident zřekl členství v ANO (asi tak jako se zřekl Agrofertu) a čestným předsedou ANO by se stal Miloš Zeman.
Nabízí se pochopitelně i jiné komické varianty. Nedávno se ohledně prezidentské kandidatury nechal slyšet i Václav Klaus. Přijde mi hodně nepravděpodobné, že by si ho národ zvolil, ale kdo ví. Při druhé prezidentské volbě se mi zdálo zcela nepředstavitelné, že by z vůle občanů Miloš Zeman svůj prezidentský post obhájil, a dobře víme, jak to dopadlo. Tímto oslím můstkem jsem se dostal ke svým prognostickým schopnostem, které, jak je vidno, za moc nestojí. Přijde mi však zajímavé tyto prognostické úvahy spřádat, a to s cílem nedopustit, aby se historie opakovala popřípadě aby se k nám zkopírovaly praktiky našich "východních vzorů".
