Víte, co má cikán bílého?
Ten starý cikán se jmenoval Bílý, což činilo ten vtip ještě pikantnějším. Celé by se to dalo reprodukovat asi takto: „Hele, šéfe, víte, co má cikán bílýho? Nevíte? Poslouchat! Chachachacha!“ a Štefan Bílý se chechtal tak, že se mu mohutné břicho natřásalo až málem spadl z ještěrky. Byl to totiž řidič vysokozdvižného vozíku a já byl jeho šéf, respektive nadřízený jeho nadřízeného.
Na tuto repliku jsem reagoval asi nějak takto: „Já ti to, more, připomenu, až zase uslyším, jak držkuješ, když ti mistr něco říká.“ Znali jsme se již leta, ve firmě jsme začínali spolu, já jako mistr, on jako jeden ze členů obsluhy výrobní linky na mé směně, tedy jako zmíněný ještěrkář. Měli jsme v našem vztahu oba jasno. On věděl, co si ke mně může dovolit a já jsem se mohl chovat zcela nekorektně, aniž bych ho jakkoli urazil. Tykal jsem mu, ale on mi tykat nechtěl. Měl jsem ho rád a myslím, že i on měl rád mě.
No jo, vono to sním není jako kdysi s váma, to byli časy, co?
Povídám mu: „Štefane, všechno je jinak, kdyby dnes někdo z osobního slyšel, že ti říkám „more“, řešila by mě asi firemní etická komise a tebe za ty vtipy nějaká romská iniciativa.“
Štefan moje slova ignoroval a pokračoval: „Hele, ještě jeden, víte, co bude z cikána, když ho přejede parní válec? Lepenka! Chachachacha! Von je, šéfe, ten novej mistr hroznej blb, on jak je vycičenej z toho McDonalda, tak s ním není žádná sranda. Ne, a ne si zvyknout, že se vždycky po vejplatě vožeru. Vy ste za mě vždycky dopředu sehnal náhradu, a když jsem přišel, tak ste mi vynadal napařil mi navíc směnu a bylo to.
„Štefane, Štefane, ty časy jsou už pryč. Já s ním promluvím, ale ty ho neprovokuj…“
Štefan Bílý byl pracovitý chlap, a tak dobrý ještěrkář, že jsem si ho vždy bral, když se skládalo nějaké citlivé zboží nebo nadrozměrné a hodně nestandardní části zařízení při rekonstrukci linky. Byl zkušený a měl v těch tlustých pazourách neuvěřitelný cit, s vidlemi, na které se vešly tři palety za sebou, uměl zacházet jako s chirurgickým nástrojem. Toleroval jsem jeho občasné úlety, ale on mi nikdy neodmítl žádnou neatraktivní práci ani mimořádnou směnu. Se svým novým nadřízeným si však evidentně nesedli. Mistr o něm v kruhu dalších mistrů mluvil jako o tom tlustým cigošovi, jeho však s despektem oslovoval pane Bílý, a pan Bílý o něm mezi dělníky a také přede mnou mluvil jako o tom debilovi z mekáče. Jednou však Štefan svého mistra vytočil do té míry, že mu ten řekl „cikáne“ a dodal ještě nějaký nepěkný přívlastek a milý Štefan si na něj šel stěžovat, bohužel ne ke mně, ale rovnou se objednal k personálnímu řediteli. Byl z toho poprask.
Když jsem s ním pak o tom mluvil, řekl mi cosi, co jsem si dobře zapamatoval: „Vy mi můžete říkat „more“ a třeba i „ty zasranej cikáne“, ale on ne, on mi bude říkat pane Bílý a o mě bude mluvit jako o Romovi. Vy na mě můžete bejt sprostej, protože já vím, že se na mě nepovyšujete. Já vím, že on je rasista, i kdyby nic špatnýho neřekl ani neudělal, vy ne, i kdybyste proklel všechny cikány v Praze. Co se na to dalo říct? Převedl jsem ho na jinou směnu a nějakou dobu byl klid. Zmíněný mistr si nedlouho potom vylil zlost na jedné ukrajinské uklízečce, která si mu dovolila oponovat. „Mně nějaká negramotná ukrajinská husa nebude říkat, co mám dělat,“ komentoval to. To si ovšem docela naběhl, protože na rozdíl od něho jsem věděl, že ta negramotná ukrajinská husa, je nejen naprosto spolehlivá uklízečka, ale také zubní lékařka, která si zde vydělává na to, aby si doma mohla otevřít ordinaci. Hoch se jí tenkrát odmítl za příslušné invektivy omluvit a já jsem mu nabídl přeřazení na administrativní práci, nebo odchod z firmy dohodou. Vzal dohodu.
Za nějaký čas jsem z firmy odešel i já, a když jsem se loučil obešel jsem pochopitelně i ty, co tu ještě zbyli z mé původní směny. Štefan Bílý se rozbrečel. Normálně tomu jedenapůlmetrákovému, šedesátiletému chlapovi tekly slzy jak hrachy, a to přesto, že jsme se poslední dobou vídali spíše jen náhodou. Když jsem pak po letech mluvil s bývalými kolegy, řekli mi, že to Štefan ve firmě doklepal do důchodu. Dostal od generálního ředitele hodinky s věnováním a byl dáván za příklad firemní věrnosti. Přežil totiž ve firmě většinu dělníků, jejichž průměrná délka setrvání byla tak čtyři roky a prakticky celý managment, který se periodicky měnil. Je ale také pravdou, že takto skončil jako jediný z řady Romů, kteří ve firmě pracovali. Říkal jsem si, že to bylo proto, že to byl slušný cikán a dobrý chlap. Byl bílý jen jménem a poslouchal jen toho, kdo prostě respektoval, že je celý, celičký „kalo“.
Jiří Turner
Bureš zůstal Burešem
V době, kdy lidé cítí ztrátu víry v celou řadu jistot, přichází dobrá zpráva. Andrej Babiš, alias agent Bureš zůstává právně uznaným agentem Burešem. Tato skutečnost nemá vliv vůbec na nic. Jen mě těší, že čest si nelze koupit.
Jiří Turner
Strašák jménem gender
Piťhové v Senátu se úspěšně postavili proti ratifikaci Istanbulské úmluvy. Převážil tradiční strach o naši tradiční rodinu s tradičními rolemi, kdy je táta ten chlapák, to mačo, které neluxuje a občas „oprávněně“ mamce napráská.
Jiří Turner
Tam v Karviné aneb karvinská hospoda není pražská kavárna
„Hledám zase temnej kout, kdepak moh bych obejmout jeden den tam v Karviné. Hebkej vítr do očí s černou vášní zakročí, jeden sten tam v Karviné. Nebe mělo plno stuh, slunce mělo rudej pruh a...
Jiří Turner
Slovensko, Maďarsko a Evropa dnes stejně jako před 85 lety
V roce 1939 se Maďarsko a Slovensko staly spojenci nacistického Německa, nyní vyjadřují loajalitu k režimu, jenž jde v Hitlerových stopách. Tehdy to mohlo být proti vůli většiny občanů, dnes jsou Slováci i Maďaři zcela zodpovědní.
Jiří Turner
Komu vadí sbírka na drony pro Ukrajinu a její organizátoři?
Zakladatel spolku Skupina D Ondřej Vetchý čelí výhrůžkám. Je napadán za organizaci sbírky na nákup dronů Nemesis pro ukrajinskou armádu. Zdá se, že „mírotvorci“ vyhlásili podporovatelům a sympatizantům Ukrajiny válku.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
V Břeclavi na chlapce spadla branka, na následky zranění zemřel
V Břeclavi ve středu v podvečer po úrazu na hřišti zemřel dvanáctiletý chlapec. Policie okolnosti...
Řidič Porsche srazil ve Vysočanech ženu s kočárkem, ta utrpěla vážná zranění
V pražských Vysočanech sjel řidič automobilu ze silnice a srazil ženu s kočárkem. Podle mluvčího...
Školák měl v osmi letech dvě mrtvice. Nemocných dětí od covidu přibývá
Premium Netušili jsme, že mrtvici mohou dostat i děti, říkají rodiče těch, které to zažily. Některé dokonce...
Silný vítr komplikuje dopravu. Z Havlíčkova Brodu nejezdí vlaky na dvou tratích
Silný vítr potrápil hlavně řidiče na Pardubicku. Z důvodu pádu několika stromů museli policisté...
Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!
Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....