Už mají instrukce i čtenáři Markéty Šichtařové

Četl jsem polemiku s článkem paní Šichtařové. Věcnou, seriózní a slušnou polemiku. Všechno z ní se dá aplikovat i na její aktuální blog, který zaručuje autorce obdiv lidí ochotných přijmout bez pochybností komerčně žádaný přístup.

Ta polemika je od Jaroslava Kvapila nese název:Šichtařová střílí z houfnice na vrabce. Pan Kvapil nijak dramaticky nepolemizuje s výroky autorky blogu ohledně kauzy waldorfské školy a poslance AfD, spíše kritizuje to, jak ta střílí onou pomyslnou houfnicí, aniž by se obtěžovala nějak argumentovat, své názory rozebrala a vyhnula se nelogickým zkratkám a naivním zjednodušením. Odkazy jsou pod článkem. Bohužel tento Šichtařové článek nebyl nepovedenou výjimkou, kterou si i celebrita v tomto žánru může jistě dovolit, ale spíše aktuálním pravidlem, což dokladuje hned článek následující: Už máme instrukce, co si myslet o Notre-Dame.

Autorka hned na začátku článku konstatuje, že všude kolem nás bují cenzura a média prostě jen lžou a dezinformují. Předesílá: „Šílená doba!“ Kde, kdy, kdo a jak? Proč se tím zdržovat? Prostě to tak je, protože to píšu já a myslí si to v průzkumu prý 62% Američanů. Prásk ho! Dokomentuje  to tím, jak americká média klamala vyjádřeními, že Trump se dostal do funkce díky spolupráci s Ruskem, což prý vyšetřovací komise popřela. Komise však nepopřela, ale naopak potvrdila ruský vliv na americké volby, a o Trumpovi se ve výtahu zprávy (celá bude teprve zveřejněna) píše pouze to, že nespáchal trestný čin. Novináři pak jen možná přecenili důsledky toho vlivu, který je sám o sobě docela na pováženou.

Hlavním tématem tohoto blogu však nejsou americké volby, jsou to médii šířené údajně klamavé a manipulativní informace o příčinách požáru Notre-Dame. Autorka se ptá, proč novináři vydali prohlášení, že pravděpodobně nešlo o teroristický čin, ale o nešťastnou náhodu? Podivná otázka. Krom toho, že to nevydali sami novináři, ale příslušné státní instituce, předpokládám, že je autorka natolik vzdělaná a inteligentní, že to dobře ví, a jen se snaží přesvědčit ty omezené čtenáře, kterým je asi tento článek určen, že je vlastně všechno jinak, což je komerčně velmi žádaný přístup.

Nikdo v této chvíli s jistotou neví jak požár vznikl, okolnosti sice nasvědčuji oné nehodě či nedbalosti, ale nikdo zatím jistě nemůže vyloučit úmysl. Dovedete si však představit, co by se stalo, kdyby někdo přišel s ničím nepodloženou ale věrohodně okomentovanou hypotézou, že to byli nějací muslimští extrémisté. To vše v zemi s velmi početnou muslimskou menšinou. V zemi, která se všemožně snaží tlumit společenský přetlak, který je patrný nejen z vlny demonstrací, ale i ze soužití křesťanů a muslimů? Myslíte, že by se nenašel nikdo, kdo by šel podpálit nějaké mešity? V takové situaci je zcela logické uveřejnit předběžnou zprávu, která nevyvolá žádné emoce a je navíc pravděpodobná.

Jestli požár založil nějaký pomatenec jakékoli víry či nevíry s jakýmikoli pohnutkami, se možná nikdy nepotvrdí ani nevyvrátí, ale pokud by to byl organizovaný teroristický čin, bylo by to už dnes asi patrné, protože teroristický útok, který vypadá jako nehoda, ztrácí smysl, bez patřičné publicity nepřináší totiž žádný efekt. Dále se paní Šichtařová zabývá tím, jak jsou médii zpochybňovány informace a záznamy (to víme logicky z jiných médií; víme  jistě, která jsou která?), na nichž jacísi muslimové slaví zkázu chrámu. Lživá média (to jsou asi ta, která hlásají to, co se nám nelíbí) prý paušálně popírají, že by někdo zničení Notre-Dame oslavoval. Nikde jsem nezaregistroval zprávu, že žádného muslima nepotěšila zpráva o požáru. Hovada jsou nepochybně mezi příslušní všech náboženství, stejně jako mezi ateisty. Když se mezi našinci našli tací, co se radovali z masakru v mešitě na Novém Zélandu, najdu se jistě i muslimové, co oslavují požár křesťanského chrámu. Nutno podotknout, že v tomto případě jaksi nepatřičně dávám do jedné roviny schvalování vraždy nevinných lidí a radost z požáru budovy. To druhé je neetické a nechutné, to prvé je navíc i trestné.

Řekl bych, že to, co je po právu předmětem kritiky, jsou naopak zveřejňované konspirační teorie a různé montáže šířící se po sociálních sítích a různých webech, ve kterých kdosi křepčí nad hořícími posvátnými symboly nebo si „opéká buřta“ (pochopitelně ze skopového) na dohasínajícím oltáři chrámu. Není bez zajímavosti, že i zde na blogu neodolali mnozí, včetně další celebrity, pana Větvičky, v den této smutné události neuvést jakousi statistiku vandalství a žhářství ohrožující křesťanské památky v Evropě. Asi je to náhoda. Asi s tím autoři nic nemysleli, určitě nechtěli hned za tepla bez nějakých smysluplných argumentů vyvolávat spekulace o příčinách požáru.

V závěru článku je pak autorkou vyjádřena upřímná starost o důvěru lidí v média. Možná, že je to obava docela zbytečná. Když jsme totiž u těch statistik, tak České televizi - podle mnohých tomu nejhoršímu mediálnímu zlu - věří 63% respondentů (jen pro zajímavost prezidentovi důvěřuje méně než 50% a vládě cca 40%; dále to má již sestupnou tendenci). Na politiky je zdravé nahlížet s určitou nedůvěrou, veřejně činní lidé nejen chybují, ale i zneužívají svého postavení. Chybují a účelově lžou jistě i novináři, ale je si dobré s jasnými důkazy identifikovat ty, kteří to jsou a proč to dělají. Konstatovat, že jsou takoví ze své podstaty všichni, je absurdní, a označovat tak ty, se kterými nějak pocitově nesouhlasíme, je hodně hloupé.  Je jistě dobré posuzovat práci novinářů kriticky, ale paušálně podkopávat důvěru v určitá (či neurčitá) média, jako to činí Markéta Šichtařová, je asi nesmyslné, protože pokud informace (stejně jako dezinformace) chceme, nemáme většinou jinou možnost, než je získat z médií. 

Říkám si, jestli nemají být právě publicisté, kteří mají velkou komunitu sympatizantů, co jim věří, v takovýchto oblastech při svých hodnoceních obezřetní? Mají právě oni, vzdělaní, chytří a přesvědčiví zapotřebí instruovat ty své naivní a prosté čtenáře takovým způsobem, že ji předkládají pouze to, co oni od nich číst chtějí, a za co jsou jim vděční?

https://sichtarova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=709725

https://jaroslavkvapil.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=709656