Truchlivá balada o krizi středního věku, vrtkavosti múz a výpočetní technice

Nebo veselá a trochu ironická říkanka o tom, že nic se nemá brát vážně, zvláště pak ne autor níže uvedeného.

Chtěl jsem psát o rose,

když náhle stalo se,

že došla mi invence,

slova i potence.

Tak říkám si hochu:

„už aj ty,“

zoufalý trochu

spěchám na IT,

co mi nohy stačí,

snad je to v počítači,

(asi ve Windows

se nějaký bit kous…)

Odborník nemile

dívá se přes brýle

do útrob stroje.

„Tam bydlí múzy moje,

tak opatrně pane,

ať nejsou vylekané!“

Že prý to tam není?

To je k zešílení…

Pro přetlak citů

mám zvýšit kapacitu

svého harddisku,

či papír a propisku

nosit v kapse saka,

když múza kdovíjaká

přiletí a vztáhne ruku

na poetu bez note - búku…