Už bychom se měli konečně smířit s faktem, že naše kultura nemá pouze charakter křesťansko – židovský, ale že za významný kulturní přínos vděčíme islámu, který měl po dlouhá staletí před křesťanstvím značný náskok.
Říkám si, kdo a s jakým zájmem taková a podobná slova pronáší, a kdo je zveřejňuje. Bez ohledu na to, jestli je výše uvedené sdělení zcela pravdivé, pravdivé z velké části, pravdivé z malé části nebo zcela nepravdivé, aktuálně v majoritní části naší společnosti vyvolá zcela odmítavou reakci či dokonce někoho vyprovokuje. Někdy mám pocit, že právě takové texty a prohlášení jsou publikovány s tímto úmyslem.
Už poměrně dlouho se zajímám o problematiku islámu, a to jak z hlediska historického, kulturního i politického s čímž logicky souvisí vnímání příslušných společenských kontroverzí. Ony aktuální kontroverze jsou způsobeny rozmanitými interakcemi naší euroatlantické civilizace se světem islámu. Obecně se dá říci, že problémy nastartovala migrace muslimů do Evropy, a to jak ta dřívější, „systémová“, která dala hlavně v západní Evropě vzniknout muslimským komunitám, i ta nedávná, živelná. Na základě toho je toto „vděčné“ téma zabalastováno neuvěřitelným množstvím dezinformací, nesmyslů, pověr a předsudků, a to na obou pomyslných stranách.
Nejen u nás je zcela běžné, že mnozí lidé na základě velmi kusých, subjektivních a často i zkreslených informací vynáší soudy nejen ohledně aktuálních událostí, ale i o kvalitativních rozdílech mezi náboženstvími a jejich představiteli i mezi kulturami a kulturními zvyklostmi. S gustem jsou velmi tendenčně a bez patřičného kontextu hodnoceny také historické události i dějinné procesy. Někdy to může být motivováno prostou touhou se k něčemu a někomu vymezit a distancovat se, jindy je patrný záměr vyvolávat atmosféru nesnášenlivosti a konfrontace.
Název a perex tohoto článku mohou působit jako provokace. Pokud bych to napsal jako vyjádření svého přesvědčení a s tím spojené touhy napravovat mylné názory jiných, byl by to zcela kontraproduktivní počin. Rozčílil bych ty, kteří bez ohledu na skutečnost něco takového vylučují a nepotěšil bych ani ty, kteří hledají objektivní pohled na příslušnou problematiku. Oslavován bych byl asi jen nějakými nekritickými obdivovateli islámu, což rozhodně není mou ambicí. Něco takového ovšem může napsat a na rozdíl ode mne dále rozvádět i někdo, kdo chce vyvolávat konflikty.
Chrámy se stavěly před vznikem křesťanství, a tudíž i islámu. Co je svět světem tak různé kultury hledaly inspiraci u kultur jiných. Muslimskými stavbami v Andalusii se nepochybně inspirovali stavitelé křesťanští, stejně jako se stavitelé mešit inspirovali u jiných náboženství včetně křesťanství. Křesťanské chrámy byly přeměňovány na mešity a známy jsou, ač to není zcela typické, i opačné případy (třeba právě v muslimské Andalusii). Křesťanství i islám vznikly, respektive byly zásadně inspirovány judaismem, kultury se cíleně i spontánně ovlivňovaly i záměrně oddělovaly. V různých dobách a různých oblastech náboženství i kulturní úroveň prodělávaly svůj rozkvět i úpadek a měly někdy charakter pokrokový, stejně jako jindy úpadkový.
Přenášet tyto skutečnosti v podobě hodnocení do dnešní dnů, je těžké, a hlavně většinou zcela zbytečné, a to právě z toho důvodu, že to vyvolává marné polemiky motivované absurdní snahou něco zbytečného argumentačně prosadit. Soudíme-li islám, je smysluplné ho soudit za jeho aktuální negativní projevy (a to hlavně v naší civilizaci), a ne za činy z dob Muhammadových. Křesťanství přeci také nehodnotíme na základě činů inkvizice nebo násilné katolizace. Drtivá většina hodnotitelů všem historickým a kulturním aspektům nerozumí a je pro nás také těžké se distancovat od emotivního vnímání událostí či procesů, na které nelze nahlížet dnešním fokusem. Úplně ovšem stačí se do takových hodnocení vůbec nepouštět.
K tomu to zamyšlení mě přivedl článek (odkaz je níže) informující čtenáře mimo jiné o tom, jak jistá odbornice na Blízký východ, Diana Darke ve své knize Okrádání Saracénů zkoumá islámský původ gotické architektury. Diana Darke je skutečná osoba, je to renomovaná arabistka a její kniha, kterou jsem dosud nečetl ani neznal, nemá možná žádné ambice vytvářet jakékoli kontroverze, možná je to jen počin vědkyně zkoumající kulturní vlivy v architektuře, která si dobrou prodejnost knihy zabezpečila trochu provokativním názvem.
Otázkou je, jaké pohnutky měl novinář Milan Vodička, který existenci této knihy spojil s Bidenovým výrokem o tom, že žárovku vynalezl černoch, a šup s tím na hlavní stranu iDnes. Nejsem si jistý, jestli Dark (nejdříve mě skrze to jméno – volně přeložitelné jako Diana Čmoud - napadlo, že je to celé nějaký "fejk") svou knihou udělá z antiislámských xenofobů „sluníčkáře“, a jestli to obecně jakkoli pozitivně přispěje k řešení problémů „střetu civilizací“, ale jak zapůsobil onen Vodičkův článek, je zcela jasné: Ten, kdo dosud nebyl zcela negativně naladěn vůči černochům a Arabům, bude zas o trochu více.
Pokud to byl Vodičkův záměr, je to jeho věc, ale liberálně smýšlející člověk otevřené mysli by se možná měl zamýšlet nad dopadem toho, co zveřejní. Takovou výtku vztahuji i sám na sebe. Před pár lety jsem chtěl v rámci tehdejší antiislámské hysterie uvádět na pravou míru různé rozšířené bludy, omyly a předsudky. Nemyslím si, že jsem někoho přesvědčil. Rozumní lidé bludům a nesmyslům bez rozmyslu a relevantních informací většinou neuvěří a ty ostatní je marné přesvědčovat. Lepší je asi kontroverze nevyvolávat a jen ty ochotné k zamýšlení se k zamyšlení se ponoukat, což je vlastně jediný smysl tohoto blogu.
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/islam-cernosi-vynalezy-zapadni-civilizace.A200910_193958_zahranicni_rik
