Jistý Matěj (Stropnický) si myslí, že tomu, kdo je u moci. S ohledem na to, komu ze zákona reportují a kdo je úkoluje, je to "objevná" myšlenka. Loajalita tajných služeb má však své meze, a zvláště u nás je nutná jejich autonomie.
Vlády a politici se mění jak svatí na orloji, ale státní aparát včetně tajných služeb by se nijak zásadně měnit neměl. Pominu-li revoluce a převraty, které zásadně mění vnitřní i vnější politiku státu, měla by ve státní správě i bezpečnostních složkách panovat určitá konzistence. Systém by tak měl být schopen přestát i období, kdy se do významné pozice dostane blázen, amorální kreatura nebo úplný idiot, a to i v případě, jedná-li se o hlavu státu.
Tím představitelem v zásadě nemusí být blázen, kreatura ani idiot, úplně stačí, když se příslušný zodpovědný činitel vymkne kontrole a jeho politika se odchýlí od politiky státu, nebo se ta politika mění ze dne na den a od situace k situaci. To se týká především zahraniční politiky, se kterou logicky souvisí určité mezinárodní závazky a určitá konzistence s principy, kterými se řídí nadnárodní organizace, kterými jsme členy. V takovém případě se musí bezpečnostní složky včetně tajných služeb určitým způsobem vzepřít a využít svých autonomních práv.
Celá aktuální peripetie ohledně šéfa BIS Koudelky se, jak už se u nás stalo takovým národním folklorem, netýká nikoho jiného než prezidenta republiky. Zahraniční politika prezidenta není totožná se zahraniční politikou státu, kterou reprezentuje vláda a do jisté míry i parlament, a tak dochází k určitým schizofrenním situacím, což je právě u tajných služeb poměrně problematické.
Český ústavní systém umožňuje vládě i parlamentu prezidenta do značné míry ignorovat, respektive ho donutit „k poslušnosti“. U nás nemáme prezidentský ani poloprezidentský politický systém, ale výhradně systém parlamentní. Prezident má ovšem (dnes zjišťujeme, že bohužel) významnou roli v období parlamentních voleb, a to je oním kamenem úrazu.
Jelikož premiérova strana nemá podle aktuálních průzkumů povolební situaci ve svých rukou, potřebuje mít nutně prezidenta na své straně. Jsou státy, kde prezident stojí v souladu s ústavními principy jaksi mimo systém, ale u nás chce náš prezident vládnout jako představitel jakési konstituční monarchie, ve které se neustále řeší, do jaké míry bude konstituční a do jaké míry absolutistická.
Miloš Zeman trvale kritizuje tajné služby, protože režimy, ke kterým se ony staví jako k nepřátelským, vnímá neutrálně nebo dokonce jako spřátelené. V takové chvíli je náhle hlava státu v roli jakéhosi superagenta cizí mocnosti, což je pro příslušnou tajnou službu zcela absurdní situace, protože má reportovat někomu, kdo spolupracuje s nepřítelem a od téhož přijímat úkoly.
Těžko soudit, kdy přesně se stal Michal Koudelka pro Zemana nepřijatelný, ale není těžké si domyslet, že tím problémem je jeho zcela jasné hodnocení negativního vlivu Ruska a Číny na naši bezpečnost a s tím související napojení lidí kolem Zemana na režimy těchto mocností. BIS vytrvale upozorňuje a patrně i dokumentuje hrozby ze strany Ruska a Číny, což je v rozporu s prezidentskou politikou, a tajné služby také odmítají démonizaci islámu a migrace v souvislosti s naší národní bezpečností, což se opět nelíbí těm, kteří si na tom postavili svoji politiku.
S loajalitou tajných služeb to tedy musí být u nás nutně problematické, na druhou stranu nám však pomáhají názorně vidět představitele našeho státu ve světle, které demaskuje mnohé. Premiér se v tomto světle jeví jako zbabělec, který není názorově kontinuální a rozhoduje se výhradně na základě aktuální osobní prospěšnosti, a v případě prezidenta se jen potvrzuje, že jeho dvojnásobné zvolení, byl zcela fatální omyl.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Michal_Koudelka
https://www.novinky.cz/domaci/clanek/stropnicky-tajne-sluzby-maji-byt-loajalni-tomu-kdo-je-u-moci-40368449
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bezpe%C4%8Dnostn%C3%AD_informa%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEba
https://denikn.cz/679970/babisuv-e-mail-koudelka-neni-james-bond-ani-politik-at-si-pristi-vlada-zvoli-koho-chce/
