V Betlémě jsem slyšel příběh, že když Peršané vtrhli v 7. století do Svaté země, zničili všechny tamní křesťanské stavby. Prý ušetřili pouze betlémský chrám Narození Páně, protože na jeho průčelí bylo vyobrazení perských mágů.
Vánoční období skončilo svátkem Křtu Páně v neděli 13. ledna 2019. Téma Tří králů jsem měl připravené už dříve, ale vzhledem k několika cestám a méně příjemným okolnostem se k jeho dokončení dostávám později
....
Stavbu betlémské baziliky zahájil císař Konstantin Veliký se svojí matkou, sv. Helenou. Byla pak dokončena r. 339. Nevím, zda vyprávění o Peršanech, kteří ušetřili betlémskou baziliku kvůli vyobrazení mágů, není jen legendou. Našel jsem údaj, že bazilika vyhořela v šestém století při povstání Samaritánů a pak byla v roce 565 obnovena podle původního architektonického řešení ze 4. století. Peršané obsadili Svatou zemi v roce 614 n.l. a pak byli za několik let vyhnáni. Byzantská vláda ve Svaté zemi však už netrvala dlouho. V roce 638 dobyli Jeruzalém Arabové.
Pozoruhodná je mozaika ze 6. století, z ravenské baziliky Sant'Apollinare Nuovo, na níž jsou zobrazeni Tři králové s frygickými čapkami na hlavách. Mozaika mimo jiné dokládá užívání jmen králů už v té době.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zpráva v evangeliu sv. Matouše vypovídá o mudrcích z východu, aniž by zmiňovala jejich počet: "Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se: „Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“ (Mt 2, 1-2)
Řecké slovo "mágoi" (mudrcové) pravděpodobně označovalo persko-médskou kněžskou třídu, která se věnovala souhrnu tehdejšího vědění, zabývala se například astronomií a výkladem nebeských znamení.
O počtu mudrců se zmiňuje až Origenés ve 3. století. Že mohli být tři, usuzoval podle darů, které přinesli: zlato, kadidlo a myrhu. Výklad o králích se měl objevit až v 6. století a opírá se pravděpodobně o zmínky v Izajášově proroctví o příchodu Mesiáše. ("Všichni králové se mu budou klanět").
...
...
Zmínka o hvězdě je hodně zajímavá. O tradici zobrazování vánoční hvězdy jako komety se zasloužil Giotto, který v roce 1304 namaloval fresku Klanění tří králů a byl při jejím ztvárnění inspirován zhlédnutím Halleyovy komety v roce 1301 (I když sama kometa se tehdy ještě tak nejmenovala)
...
Podle astronomů nebyla vánoční hvězdou kometa. Jedním ze zvažovaných vysvětlení úkazu "betlémské hvězdy" je konjunkce planet Jupiter a Saturn v roce 7 před naším letopočtem, která se zopakovala třikrát - 29. května, 30. září a 7. prosince. Dle vyprávění Jiřího Grygara provedl výpočet trojího úkazu konjunkce v časovém určení roku 7 př.n.l. Johannes Kepler.
Nemůžeme posuzovat dění před dvěma tisíci lety pohledem dnešní zkušenosti, nemám v úmyslu tehdejší starověké představy potvrzovat ani vyvracet. Perští učenci měli své poznání, které bylo v jejich době vážené a uznávané, zabývali se např. hvězdopravectvím atd. Uvádí se, že Jupiter byl považován za královskou hvězdu a Saturn za hvězdu židovského národa. Konjunkce těchto planet ("hvězd") v souhvězdí Ryb mohla pohnout perské učence k rozhodnutí, aby se vydali na cestu. Podle zprávy v Matušově evangeliu zamířili mudrci do Jeruzaléma a tam se vyptávali, kde najdou nově narozeného krále.
Posun k představě o králích nastal až v 6. století. V italštině se používají k označení tříkrálového svátku dva rozdílné výrazy. Re Magi (význam králové-mágové) a Epifania (význam zjevení krále či panovníka, přeneseně pak Boží zjevení). V Itálii, snad s výjimkou Tyrolska, neexistuje tradice slavení Štědrého večera v kruhu rodiny. Dárky dětem nosí o tříkrálovém svátku čarodějnice Befana, jejíž jméno je lidovou zkomoleninou slova Epifania.
Závěr. Dvě představy vycházející z křesťanské tradice, jak o mudrcích, tak o králích, nejsou ve vzájemném rozporu. V biblickém příběhu a v tradici na něj navazující nejde o přesný historický popis, ale o významný symbol doprovázející příchod Mesiáše. Před nově příchozím Králem se klaní jak lidé reprezentující tehdejší vědění, tak i světská moc. Určitým způsobem se v tom zrcadlí sváry trvající dodnes. Sváry mezi vědeckým poznáním a vírou, anebo mezi světskou a duchovní mocí, které se v minulosti opakovaně vyhrotily až tragicky.
Dnes se po mnoha předchozích smutných zkušenostech dostáváme k pochopení, že - obrazně řečeno - "tři králové dnešní doby", tedy svět vědy, svět víry a svět politické moci mají spolu pokojně koexistovat. Každý s vědomím vlastní kompetence a zodpovědnosti za svůj díl společného pole. Pokusy jednoho násilně zasahovat do kompetencí druhého či třetího anebo snahy si ty ostatní podmanit, ne-li přímo je vyhladit, jsou nesmyslné. Neuspěli ani sovětští komunisté se svojí "bezbožeckou pětiletkou", na jejímž konci mělo být úplné vymýcení křesťanské víry. Strůjci té pětiletky jsou dávno v trapu. Zatímco víra, včetně jejích tradic, kultury a krásných symbolických obrazů nás dosud provází. Nic na tom nezmění ani pan Grebeníček se svojí obskurní "knihou". Podívejte se, jak ožily kostely a poutní místa v naší zemi za tři desetiletí svobody.
.....
