Rozdělujete společnost!

Povídka. Příběh, který se nikdy, ale fakt nikdy nestal a ničemu z dění v naší zemi se nepodobá. To dá rozum. Ten zdravý selský, žejo.

...
Jel jsem s kamarádem v autě. Svištěl jak zdivočelej a neměl zapnuté bezpečnostní pásy...
Řekl jsem mu, že tuhle cestu znám; je úzká a je na ní plno zatáček. Počasí nic moc, může být kluzko; jet takhle rychle a nebýt připoutaný, to je dvojnásobný hazard. A on začal řvát: "TY ROZDĚLUJEŠ SPOLEČNOST! Víš ty vůbec, kolik nás takových je, co se chtějí svobodně rozjet na plný plyn a nemuset se jako ovce vázat bezpečnostními pásy? MY taky máme svý práva! Kdo NÁM má do toho co kecat, co?"

Namítl jsem, že existují fyzikální zákony, prostě když auto jede do zatáčky příliš rychle, vylítne ze silnice. "A kdo ty fyzikální zákony určil, co? JÁ mám na to jiný názor a nějací fyzikové mě s těmi svými náhledy nezajímají. JÁ mám své informační zdroje: oni nás chtějí ovládat!"

Poprosil jsem, aby zastavil, že raději dojdu pěšky. Zbrunátněl, tvářil se, že neslyší a zrychlil. V nejbližší zatáčce jsme vyletěli ze silnice, auto se rozmlátilo a kamarád měl četná těžká zranění.

Když jsem se trochu doma poléčil, zašel jsem ho navštívit do nemocnice. Už nebyl na JIPce, naštěstí se dal s pomocí lékařů slušně dokupy. Jak mě uviděl, začal se znovu vztekat: "Ty. ty, ty, TY za to můžeš!  No a ti doktoři a zdravotníci, hotový fašisti, prej se veřejně přimlouvaj, aby se jezdilo opatrně a aby měl každej zapnutý pásy. Stejně tak jako policejní vyšetřovatel: ten dokonce tvrdí. že jsem jel moc rychle a nebyl připoutanej! Fašista jeden a hloupá ovce, která věří fyzikům.  Fuj, takhle rozdělovat společnost!!! 
Ať si mě nepřejou, až mě z nemocnice propustěj, najdu primářovo auto a co mu s ním provedu, na to dlouho nezapomene!"

Na vedlejší posteli ležel motorkář po fraktuře lebky. Nechybělo moc, jen tak-tak utekl hrobníkovi z lopaty. Máchal rukou se vztyčeným prostředníčkem: "NIKDO mi nebude určovat, že bych si musel vzít přilbu!"

...

Díl druhý
Přání pěkného, pokojného adventu. Díky fyzikálním zákonům dopadá světlo někdy i docela pěkně na políčko filmu nebo na snímací čip ve fotoaparátu. Nemluvě o srdci, které se může otevřít světlu...

...

...

...

...

...

...

---