Peroutka byl gentleman

Dnes je 125. výročí narození Ferdinanda Peroutky (6. února 1895 Praha - 20. dubna 1978 New York), jednoho z nejvýznamnějších představitelů české demokratické žurnalistiky

...
Dle představ komunistické moci měl být Ferdinand Peroutka zapomenut. Komunisté jej nenáviděli už před válkou, svorně s fašizujícími kruhy. Hleďme, jak se z historie stále vynořují afinity a "společné zájmy" nacistů s komunisty! 
Peroutka náležel v předválečném Československu k největším oponentům dvou zmíněných nenávistných ideologií. Útoky se proto na něj hrnuly z obou krajních táborů. V létech 1924-1939 působil jako šéfredaktor Přítomnosti. Byl ostrým kritikem Hitlera, jeho demagogie a prolhaných slibů. A byl také v roce 1924 iniciátorem ankety "Proč nejsem komunistou", do níž přispěla řada významných českých spisovatelů. Karla Čapka jsem v této souvislosti zmínil nedávno, avšak. zde raději uvedu jiný, systematicky zpracovaný odkaz. Vynikající stať napsal také Josef Čapek.
Ferdinand Peroutka se rovněž k tématu vyslovil, zde jsou některé citace z jeho textu "Proč jsem a proč nejsem komunistou?: 
"Nevěřím,že se jednou podaří proměniti svět v jedinou velkou jídelnu a noclehárnu pro lidi, zbavené všeho, co by jim patřilo, bydlící ve městě tak jako pes ve stepi, že jednou bude chodit člověk v kalhotech, poskytnutých mu státem, a smrkati do státního kapesníku."
"Člověk vždy bude mít rád dveře u svého bytu a plůtek u své zahrady. Bojovati proti tomuto přirozenému individualismu jest podnikem tak odvážným jako bojovati proti zákonu gravitace."
"Komunismus - toť hned od počátku mystické dogma."
(Poznámka autora blogu: Dogmatickou a mysticky se tvářící pseudonáboženskou povahu komunizmu zde Peroutka vystihl dokonale)
Pozoruhodná je historka o Peroutkové "arciprovokaci" v podobě veršů, jimiž si z komunistů sarkasticky utahoval. Ty však nakonec, na radu Karla Čapka publikovány nebyly.
Závažná je také Peroutkova dvoudílná stať "O praporu rudém a šedivém"

...

K období let 1939-45 
Jak jinak, nacisté měli Ferdinanda Peroutku na černé listině, podobně jako Josefa Čapka a mnohé další. Velmi brzy po okupaci a nastolení Protektorátu byli tito lidé zatčeni a zavlečeni do koncentračního tábora. Osobní, rodinnou stopou v tomto smutném vyprávění jsou paměti prastrýce mojí ženy, který byl jako mimořádný vzdělanec a pedagog rovněž odvlečen a zmiňoval se o tom, že se v koncentráku potkal jak s Peroutkou, tak s Josefem Čapkem. I tento vzácný člověk byl po roce 1948 v podstatě "zlikvidován", komunisté jej pošpinili a zbavili jakékoliv možnosti veřejně působit. Zemřel v ústraní, kromě jeho nejbližší rodiny se k němu nikdo nehlásil. A přitom charakterní, vzdělaní lidé, navíc odpůrci nacizmu, měli být po válce pilířem obnovy společnosti a její mravní síly. Jenomže to je právě to, co komunisté nechtěli. Oni nepotřebují lidi mravně silné, potřebují otroky.

Po válce 
Komunisté pomstychtivě vytáhli proti Peroutkovi v roce 1946 kdy vydali pamflet "Fakta a cifry" , v němž se snažili Peroutku pošpinit citacemi velice zlovolně vytrženými z kontextu. Neměli ani nejmenší úctu k člověku, který byl za války vězněn v nacistickém koncentráku. To vše je pro komunisty, včerejší i dnešní naprosto typické - plivání špíny, zlomyslné dezinterpretace a základní neúcta k člověku.
Ferdinand Peroutka odešel v roce 1948 do emigrace. Jak je v těchto končinách "dobrým zvykem", k vlastním velikánům se chováme hanebně. Peroutka zemřel v exilu a směl se vrátit domů až posmrtně, po pádu komunistického režimu (v roce 1991). Ještěže ten režim padl, ovšem i jeho dnešní pokusy o návrat a plíživé oklešťování svobody jsou děsné.

...

Peroutka byl gentleman, Na rozdíl od komunistů a "postkomunistů", kteří na něj plivali špínu a nikdy se neomluvili.

...

______________________________________________________________
Dodatek pod čarou, odkazy
https://blisty.cz/art/76357-selhal-peroutka-nebo-zeman.htmlhttps://plus.rozhlas.cz/pred-125-lety-se-narodil-ferdinand-peroutka-poslechnete-si-ukazky-unikatnich-8145177