Ortel si píšeme sami (aneb "kavárníci a elity ať jdou do háje")

Co všechno se v naší zemi stává předmětem adorace. A proč se dobré, pozitivní pojmy u nás používají jako nadávky... Velice to jedno s druhým souvisí.

1/ Nemůžete zároveň zbožňovat nacisty a mít v úctě slušné, mírumilovné lidi, to se vzájemně vylučuje. Nemůžete podporovat nenávistné myšlenkové směry a přitom se naivně domnívat, že všechno je v pohodě, že vaši svobodu nic neohrožuje. Myslíte si, že vám polykání jedovaté omáčky neublíží?

Když se ve slavičím hlasování dostane na vysokou příčku skupina, která má vazby na nelidskou, zločinnou ideologii, znamená to, že jako společnost ztrácíme schopnost rozlišení. Sami potom, vinou neschopnosti rozlišovat, podepisujeme ortel nad slušností a lidskostí. V konečných důsledcích také nad vlastní svobodou. Situace je varovná už nyní, pokud závažné porušování zákona beztrestně prochází. Policie si údajně zatím "nenávistných útoků nevšímá".
Předmětem obdivu se stává našeptávání barbarských, nenávistných cest. Nařvanost a lež má vysoké volební preference. Za špatného a vysmívaného je naopak ten, kdo upozorňuje na rizika. To je "trapný moralizátor", "sluníčkář" a "pravdoláskař".
2/ Národ bez historické reflexe se podobá člověku, který ztratil paměť. Dezorientovanost a bezbrannost je u obou prakticky stejná. Doba poskočila, druhá světová válka a nacizmus se stává v naší mysli věcí téměř stejně vzdálenou jako napoleonské války. Už máme pocit, že se nás to netýká. Podobně jsme na tom ve vztahu k totalitnímu absurdistánu, který byl v naší zemi udržován mocí okupační armády. Vždyť to už je "dávno", dvacet sedm let... Kdo a proč by se takovými věcmi vážněji zabýval, že?

3/ Bez elit budeme všichni mít větší jelita! (Takové heslo, jen formulované trochu jinými slovy, vládlo v padesátých letech, kdy vzdělaní a slušní lidé - mezi nimi také hrdinové protinacistického odboje - byli posíláni do lágrů)
Je třeba se podívat, na které elity se útočí. Vím, že pojem "elita" je víceznačný a může mít negativní souvislosti, ale pozor na jednu věc. Národ potřebuje elity lidí vzdělaných a schopných kritického myšlení, potřebuje učitele, vědce, lékaře, kulturní osobnosti, historiky, umělce, filozofy, sociology, duchovní autority, potřebuje vůdčí osobnosti nadané duchem a mravní silou. Totalitní systémy ze své podstaty vždy tíhnou k likvidaci právě těchto elit.
Myšlenka zášti vůči elitám má svoji svůdnost. Je v tom prvek rebelství, které si získává sympatie podivuhodně snadno. Melodie o likvidaci starých pořádků a nastolení nových je opravdu lákavá. Ve skutečnosti však začínají bít zvony na poplach. Jelit bude spousta, ale budou to jelita na zádech, od obušků.

4/ Potřebujeme se navzájem. Země potřebuje elity a ony se zase neobejdou bez společnosti, z níž vzešly. Nesmí se stavět jedna část společnosti proti jiným. Nelze jedny nadřazovat nad druhé. Elity se nesmí cítit povýšené a vzdálené od reálných problémů. Být elitou je služba, ne důvod k povyšování se nad jiné. Je třeba také vědět, že elity, nejenom finanční a politické, mohou snadno selhat. Výsledkem je vždy demoralizace společnosti, jako po okupaci v roce 1968, kdy část politických představitelů (velmi sporných "elit") odeslala hanebný zvací dopis a krátce nato v Moskvě naše politická reprezentace (po násilném únosu) podepsala faktickou kapitulaci. Podobné je to dnes, kdy ústavní činitelé posílají ponížené depeše do Číny. Znovu vane duch "normalizace".
5/ Povinnost vytvářet pozitivní program, mluvit o něm, nabízet ho. Nahlas, s odvahou a přesvědčením.
Nestačí opakovat stokrát opakované, že "nacizmus je zlo", "totalitní ideologie jsou špatné a smrtonosné" nebo, že "komunistický režim je zločinný".
Pokud bude současná elita jenom komentovat špatné manýry (či pouze varovat před zlem totality), ale sama zapomene formulovat pozitivní alternativu, pak také ona podepisuje ortel nad zemí, v níž žije.
______________________________________________________________________
Tématem na samostatný blog možná bude vůle vzájemně jedni druhým naslouchat. Vůle slyšet. Je v naší zemi dost silná poptávka po dobře formulovaném, pevném, pozitivním programu? A najdou se lidé (elity či ne-elity), kteří takový program nabídnou?