Občané jasně řekli, co chtějí

Končící vládní koalice utrpěla naprostý debakl. Dvě menší, spolupracující strany dostaly od voličů červenou kartu a hlavní vládní strana dokonce v přímém souboji o hlasy občanů prohrála s koalicí SPOLU

...

Sláva vítězům, čest poraženým. Fair play nade všechno
ANO nemá, s kým by vládní většinu sestavilo. Má však neopakovatelnou možnost prokázat, jak to myslí s demokracií v naší zemi a s respektováním ústavního pořádku. Čestné by bylo prohru uznat a nechat úkol sestavit vládu v rukou dvou koalic, které uzavřely memorandum o spolupráci a mají společně ve sněmovně jasnou většinu. Pro dobro země je nanejvýš žádoucí, aby se dlouho netaktizovalo a neoddalovalo se slušné, čisté řešení, které je po ruce. Zároveň má ANO opravdu výjimečnou možnost profilovat se jako konstruktivní státotvorná opozice. Má totiž, na rozdíl od domácího folklorního brblání na "Brusel", ve skutečnosti velmi dobrou pozici v administrativních orgánech Evropské unie. Bude tedy mít možnost - a doufám i ochotu - dělat něco dobrého pro naši zemi.
Dosavadní vláda, jejíž povinností je podat ve stanovené lhůtě demisi, fakticky už nemá důvěru občanů; proto by se měla zdržet takových rozhodnutí, která by do budoucna závažně podmínila chod věcí v zemi. Nicméně má tato vláda stále úkol zachovat kontinuitu správy země ve prospěch zdraví, bezpečí a základních jistot lidí, kteří v ní žijí.

...

Pacta sunt servanda
Dvě koalice, které se už před volbami dohodly na spolupráci a nyní mají uzavřené memorandum o společném postupu při sestavování vlády.. Společně mají v novém složení poslanecké sněmovny dostatečně silnou většinu. Proto pevně věřím, že důvěra, již dané subjekty od občanů obdrželi, nebude zklamána. Fakt už nic horšího by se nemohlo stát, než v těchto chvílích důvěra občanů zklamat.  
Mám radost z toho, že zástupci dvou koalic dnes znovu jednoznačně potvrdili vůli spolupracovat.

...

Pokoj a dobro
Smyslem demokracie a demokratických voleb v žádném případě není vést uvnitř společnosti válku a nechat občany rozeštvané mezi sebou. Poraženy mohou být ve volbách některé politické subjekty v důsledku svého chování a následné ztráty důvěry u lidí. Toť vše.
Cílem voleb je pokoj a dobro: Jako občané nejsme ve válce jedni proti druhým, nedělíme se na vítěze a poražené. Můžeme společně vyhrát pokoj v zemi, anebo taky můžeme tuto možnost promarnit.
Kdybych měl dát příklad: Je možné, že můj soused dal ve volbách hlas jiné straně, než já. A přece není žádným mým nepřítelem, jako já nejsem nepřítelem jeho. Mnohem lépe se nám žije, když jsme přátelé a když jeden druhému přejeme.
...
Společný dům
Druhý příměr je symbolickým obrazem, ne doslovným popisem: Svobodná demokratická společnost je jako stavba společného domu. Při ní stavbyvedoucí nemůže okrádat všechny a zároveň rozeštvávat dělníky proti sobě navzájem, projektanty proti dělníkům a naopak, nebo dělníky proti lidem, kteří budou v domě bydlet. 
Když se staví dům, je vedlejší, jakého politického a náboženského vyznání jsou jednotliví stavitelé a prakticky všichni na práci zúčastnění. To, co má smysl, je stavět společnými silami dům, který vydrží.

...

Před deseti lety, nedlouho před svým úmrtím v prosinci 2011 napsal Václav Havel na kousek papíru vzkaz přemyslovské princezně Anežce: „Milá Anežko, děkujeme Ti za ochrannou ruku, kterou jsi nad námi držela 25. listopadu 1989. Prosím, měj ruku i nadále připravenou, třeba ji ještě budeme potřebovat…“
Zdá se, že Havlova slova se naplňují, že byla vyslyšena. A zároveň máme letos příležitost obrátit se s prosbou o pomoc rovněž ke svaté Ludmile v souvislosti s nedávným tisíci stým výročím vzpomínky na ni. Ludmila byla ve své době významnou osobností s podílem na vládě s jasnými představami o směřování země. Obstála čestně a za svoji důslednost zaplatila vlastním životem.
I dnes je zde velká potřeba právě této, již více než tisíc let trvající kontinuity našeho národa a naší země, potřeba lidí čestných, kteří obstojí.
...

...

...