Volby do parlamentu v roce 1946 byly demokratičtější, než dnes

Po osvobození ČSR v roce 1945 fungoval dočasný režim podle Košického vládního programu, dohodnutého mezi exilovou londýnskou vládou a komunistickým exilem v Moskvě. S prezidentem E. Benešem, premiérem Z. Fierlingerem (ČSSD).

Definitivní politický systém měl být nastolen volbami do Národního shromáždění, stanovenými na rok 1946. Tyto volby nelze hodnotit jako plně demokratické, protože byla zakázána činnost a účast předválečných pravicových stran (české Agrární strany, slovenské Strany ludové aj.). Ve volbách se mohly účastnit pouze strany tzv. Národní fronty:

4 strany v Čechách:        KSČ, ČSSD, ČSNS národně socialistická, ČSL strana lidová

4 strany na Slovensku: KSČ Slovenska, Demokratická strana, Strana práce (soc-dem), Strana slobody.

V Čechách vyhrála volby KSČ se 40 % hlasů, na Slovensku Demokratická strana se 60% a slovenská KSČ s 30%. 

Oproti dnešním volbám do Sněmovny byly volby 1946 demokratičtější v tom, že voliči, kteří nesouhlasili se žádnou ze stran „Národní fronty“, mohli protestovat použitím tzv. bílého lístku.

V dnešním režimu tzv. „pluralitní“ zastupitelské demokracie si několik nejsilnějších stran zabezpečilo trvalou kontinuitu svého mocenského monopolu vychytralými zákony:

Zákonem o politických stranách a Zákonem o volbách do parlamentu

Přidělily si monopol na nominování kandidátů, nárok na štědré dotace na svojí činnost ze státního rozpočtu a poměrné rozdělování mandátů ve Sněmovně bez ohledu na neúčast voličů. A i kdyby byla účast voličů jen 10%-ní, přesto si všechny strany, které získaly více než 5% odevzdaných hlasů, rozdělí celých 100%  mandátů a dotaci za každý získaný hlas. To se jim to „politizuje“!!!

Dne 29.9.2017 přinesl PORTÁL na i.dnes zprávu Ministerstva financí za rok 2016 o lukrativním  „politickém byznysu“ stran (viz tabulka).   

Není proto divu, že „zavedené občanské strany“ nemají zájem na systémových změnách dosavadního režimu, který umožňuje jejich politický byznys  a tak štědře je odměňuje. Přitom právě ten zavedený systém je primární a rozhodující příčinou všech problémů této republiky, které nás trvale posunuji směrem dolů, mezi země rozvojové. Tak, že nás Frau Merkelová a monsieur Marcon již nyní zařazují v jejich dvourychlostní Evropě mezi ty „nízkorychlostní“.  

My občané a voliči nemáme v naší "demokracii" možnost skutečně svobodné volby svých důvěryhodných zastupitelů, ale máme jen možnost volby buď ignorovat, nebo volit nejmenší zlo!!! 

Tento stav, národe český, nelze řešit jinak, než odshora - změnou ústavy! Naprosto špatné ústavy, kterou na nás ve spěchu „ušil“ v roce 1992 bořitel a velezrádce Československa a škůdce sice našeho národa Václav Klaus.

Protože nemáme v těchto volbách žádnou politickou stranu, kterou bychom mohli volit, měli bychom se sice voleb zúčastnit v maximální míře, ale odevzdávat jen obálky s neplatnými hlasovacími lístky a tím vyjádřit svůj nesouhlas s panujícím režimem. A po volbách se zapojit do občanských iniciativ, které požaduji urychlené přijetí zákona o systému referend a neprodlené zahájení příprav nové ústavy, která by byla vypracována v celonárodní diskusi a přijata celostátním referendem. To vše podle osvědčeného švýcarského vzoru.