Jak kyjevská velkoknížata již v 10. století řešila migraci

Podle Nestorova letopisu, kolem roku 860, se pohanské slovanské kmeny ve východní Evropě mezi Baltským, Černým a Jaderským mořem a mezi Volhou, Němenem a Dněstrem dobrovolně podrobily Varjagům - Rusům a jejich vůdci Rurikovi.

Nepočetný skandinávský kmen Rusů se rychle poslovanštil a ze vzájemných bojů Rurikových potomků se rekrutovala vládnoucí vrstva kmenových knížat a bojarů v čele s vládnoucím velkoknížetem, sídlícím posléze v Kyjevě. Moc kyjevských velkoknížat rostla tak, že úspěšně napadala konkurenty v celém naznačeném teritoriu, včetně států Bulharů, Maďarů a nakonec i řeckého císařství byzantského. Napadené oblasti zpravidla vyloupili a podmaněným ukládali daně.

Čtyřicet roků před pokřtěním nejslavnějšího velkoknížete kyjevského – Vladimíra Svatého se roku 945 tehdejší velkokníže Igor (Slovo o pluku Igorově) vypravil s obrovskou stotisícovou armádou proti Konstantinopoli s císařem Konstantinem VII.- Porfyrogennesem. Byzantinci se však rozhodli nebojovat a nabídli Kyjevu mír a pravidelnou daň, což Igor přijal a strany se zavázaly k mírové spolupráci v obchodu a vzájemném dodržování práva. Mnoho pravidel se týkalo práv stran na území strany druhé, v tom též i omezení nepovolené imigrace.

Na ukázku zde uvedu pasáž ze zmíněného Nestorova letopisu

(Vyprávění o minulých létech – nakl. Pavel Mevart 2014 – str. 74 a 75).

 Náš veliký kníže Igor, jeho bojaři i všichni ruští lidé nás poslali k Roma­novi, Stefanovi a Konstantinovi, velikým řeckým císařům, uzavřít přátelství se samotnými císaři, se všemi šlechtici a se všemi řeckými lidmi na všechna léta, dokud bude Slunce svítit a trvat svět.

Kdo by z ruské strany zamýšlel narušit takovou lásku, pak na ty z nich, kteří přijali křest, ať padne pomsta všemohoucího Boha a jsou odsouzeni k záhubě pro tento věk i pro budoucí; ti z nich, kteří nejsou pokřtěni, ať nemají pomoci ani u Boha, ani u Peruna, ať nejsou uchráněni svými štíty, ať jsou pobiti svými meči, střelami a jinými svými zbraněmi a ať jsou otroky v tomto věku i v budoucím.

Nechť velký ruský kníže a jeho bojaři posílají do Řecka k velkým řec­kým císařům tolik lodí, kolik chtějí, se svými posly a kupci, jak je to pro ně ustanoveno. Dříve nosili poslové zlatou pečeť a kupci stříbrnou. Nyní začal váš kníže posílat listinu našemu císařství, ať tedy od nich poslaní poslové a kupci přinášejí listinu, na níž je napsáno: „poslal tolik a tolik lodí“.

Z těch [listin] zjistíme, že přicházejí s mírem. Jestliže přijdou bez listiny a budou nám předáni, budeme je držet a chránit do té doby, dokud nedáme zprá­vu vašemu knížeti. Pokud se nám nevydají a budou klást odpor, ať jsou zabiti a váš kníže nechť si nestěžuje na jejich smrt. Jestliže uprchnou a vrátí se na Rus, napíšeme vašemu knížeti a ať činí, jak je jim libo. Jestliže přijdou Rusové, aniž by obchodovali, ať jsou bez měsíčních přídělů. A ať kníže zakáže svým poslům a Rusům, kteří sem budou přicházet, dopouštět se zločinů ve vesnicích a v celé naší zemi. Když přijdou, ať bydlí u svatého Mamonta a císařové naši pošlou, aby byla zapsána jejich jména, a pak přijmou měsíční příděly, poslové své poslovné a kupci své měsíční příděly, nejprve ti, co jsou z města Kyjeva, a potom ti, co jsou z Černigova, Perejaslavi a dalších měst. Ať vcházejí do města jedinou bránou v doprovodu císařských mužů, beze zbraně, po padesáti mužích, ať obchodují, jak je jim libo, a potom odejdou. Muži našeho císařství ať je chrání, a pokud někdo z Rusů nebo Řeků se dopustí zločinu, ať ho soudí. Jestliže Rusové vstoupí do města, ať nečiní žádnou škodu a ať nemají právo nakoupit látek více než za padesát zlatých; a jestliže někdo nakoupí látky, ať je ukáže císařovu muži, a ten je zapečetí. Když budou Rusové odtud odcházet, ať si od nás vezmou dostatek jídla na cestu a co je nezbytné pro lodě, jak to bylo ustanoveno dříve, ať se bezpečně vrátí do své země a ať nemají právo zimovat u svatého Mamonta.

Jestliže uprchne otrok z Rusi, ať si pro něho přijdou do naší země, a pokud bude u svatého Mamonta, nechť si ho vezmou; pokud tam nebude nalezen, nechť přísahají naši křesťané Rusům a nekřtění podle svého zákona a ti od nás vezmou plnou cenu, jak bylo dříve ustanoveno, dvě plátna za otroka.

Jestliže některý z otroků z našeho císařství, našeho města nebo jiných měst uprchne k vám a něco s sebou přinese, ať je vrácen zpět, a pokud to, co s sebou přinesl, bude celé vráceno, ať jsou za něho vyplaceny dva zlaté nálezného.

Jestliže se pokusí někdo z Rusů okrást muže z našeho císařství, pak ten, kdo tak učiní, ať je přísně potrestán; a jestliže už něco vzal, ať za to zaplatí dvojnásob. Jestliže totéž učiní Řek Rusovi, nechť je potrestán stejně jako on.

Jestliže se přihodí, že Rus něco ukradne Řekovi, nebo Řek Rusovi, je vhod­né, aby to nejen vrátil, ale ještě zaplatil cenu ukradené věci. Jestliže bude ukra­dené už prodáno, ať zaplatí dvojnásobnou cenu a je potrestán podle řeckého zákona, podle řeckého práva a podle ruského zákona.