Ruští sportovci se nedopustili ničeho zlého a určitě touží rovněž po míru, jako všichni normální a obyčejní lidé na světě. Sport a politika k sobě prostě nepatří!!!
Vladimir Salnikov byl něco víc než jen sportovec.
Byl to ruský sportovec.
Ruský sportovec je posel míru. Jiní sportovci jen sportují, ale ruští sportovci nejen sportují, ale i šíří mír.
Jednou takhle přijde Vladimir Salnikov domů a říká: „Jedu na olympiádu. Budu tam jako neutrální sportovec šířit mír pod pěti kruhy.“
Ale strýc Vasja, který to slyšel, zakroutil nesouhlasně hlavou: „Bejt tebou, Voloďo, tak na tu olympiádu nejedu.“
„Ale strýčku, co vás nemá! Vybojuji zlatou medaili pro Rusko, i když budu závodit pod neutrální vlajkou!“ řekl na to Vladimir Salnikov strýčkovi Vasjovi.
„Neblázni, zůstaň doma!“ řekl strýc Vasja.
„Kdepak, strýčku, to nejde! Musím vybojovat zlato,“ zavrtěl Vladimir Salnikov hlavou a jel na olympiádu, kde skutečně vybojoval zlato.
Ale strýčkovi Vasjovi už to zlato neukázal, protože někam zmizel.
„Já mu to říkal, ať tam nejezdí! Ale on mě neposlechl! I malé dítě tady u nás v Rusku ví, že ruský sportovec, který nestartuje na olympiádě pod ruskou, ale neutrální vlajkou a nešíří tak přátelství mezi národy, není hrdina, ale zrádce!“ povzdechl si strýček Vasja a šel si koupit na trh slanečka, aby měl čím zajídat vodku
