Podle Lukáše Pollerta bylo Rusko k válce zákeřně vyprovokováno Západem

Někdejší olympijský vítěz a přední pražský lékař MUDr. Pollert sdílí názor předního světového mírotvorce prof. Václava Klause, že Rusko bylo k napadení Ukrajiny zákeřně vyprovokováno...

Bylo to jedné únorové noci.

Prof. Václav Klaus se neklidně převaloval na manželské posteli, zatímco do ložnice dopadalo chorobné světlo měsíčního úplňku. Klidný a pokojný spánek se stále nedostavoval, až nakonec prof. Václav Klaus vstal, oblékl si pohodlný hedvábný župan, nazul neméně pohodlné perské trepky a posadil se na staré odřené štokrle, na kterém sedával ze všeho nejraději.

Takto pohodlně oděn i usazen vzal do ruky telefon a zavolal Putinovi.

„No, ahoj, tady Klaus, profesor Klaus, jak jsi mi dal kdysi tu Puškinovu medaili,“ řekl prof. Václav Klaus, když se Putin, který samozřejmě taky nespal, zeptal, kdo volá, aby náš génius pokračoval, „no, já ti volám kvůli ty Ukrajině! No co tam ti nacisti dělaj, no to je nepředstavitelný! Dyť vohrožujou vaší bezpečnost, vždyť stačí málo a rozvrátěj svatou matičku Rus jako barbaři Řím.

Já už se na to nemůžu dívat!

Lidi mi pořád píšou, ať ti zavolám, abys tím něco udělal!

Musíš s tím něco udělat, nebo nebudu mít klidný spaní!

Voni mě ti nacisti ještě nakonec popraví, protože se nikdy nezřeknu ty tvý Puškinovy ceny!

Proto ti volám!

Vzpomeň na Stalina, taky si hřál na prsou zmiji!

Vtrhni tam a všechno to denacifikuj, vinej, nevinej, von už si to bůh nějak přebere!“

Ale Putin reagoval na Klausovo válečné štvaní docela klidně a střízlivě: „Promiň, ale žádnou Ukrajinu násilím denacifikovat nechci a ani nebudu. Já jsem pro mír a pro jednání. Já vím, že jsi osvobodil Prahu od fašistů úplně sám, ale můj táta se vrátil z války jako mrzák a proto válku nechci. Dokud to půjde, budu jednat o míru, i kdyby bombardovali Kreml, tak na Ukrajinu nezaútočím a budu jednat.

Tak je to se mnou. Lepší špatný mír než svatá válka proti Západu!“

Putinova odpověď nadzdvihla Václava Klause ze štokrlete. Největší vojevůdce, učitel a velký vzor Alexandra Makedonského, byl dokonce tak rozčilený, že si povolil šňůru svého županu.

„Tak já ti něco povím!“ řval do telefonu, až se Livii, která pořád hluboce spala, třásly ušní lalůčky, „hele, jestli okamžitě nezaútočíš na Ukrajinu, tak seš u mě sráč!

Totální sráč!

Ještě větší sráč než náš mladej!

Jestli nezaútočíš, tak seš u mě mrtvej muž!

Proto jsem tolik roků nedřel v Prognosťáku, aby všechno mý celoživotní úsilí přišlo vniveč jen proto, že seš posranej až za ušima!

Dávám ti na to jeden den!

Rozumíš!?

Máš na to jeden den, abys to roztočil, drahoušku!“

Prof. Václav Klaus ukončil hovor, a nemoha už usnout, přecházel po ložnici sem a tam, kroutě hlavou sem a tam, jak může být někdo tak falešný a prázdný, že mluví o míru a o jednání, když dobře ví, že Ukrajina může každým dnem zaútočit na Rusko.

A protože názor prof. Václava Klause sdílel i Mudr. Lukáš Pollert, nezbývalo Putinovi, než aby na Ukrajinu opravdu, proti své vůli a přesvědčení zaútočil, vyprovokovaný k tomu prof. Václav Klausem, učitelem a velkým vzorem nejen Henryho Kissinegera a prof. Dugina...