Odsuzuje Bůh lesby k věčnému zatracení?

Na tuto, zčásti teologickou otázku, je v nynější fázi lidského poznání docela jednoduchá a jasná odpověď

            Nejsem kněz, a proto nejsem vázán zpovědním tajemstvím. Ostatně to, s čím se mi kardinál D. svěřil, ani nemohlo být z tohoto zřejmého důvodu skutečnou svatou zpovědí. Kardinál D. si nejspíše potřeboval jen vylít své čisté srdce někomu, kdo není z jeho fochu. Jaké konkrétní důvody ho k tomu vedly, nedokážu však objektivně posoudit, mohu se v tomto směru jen dohadovat a spekulovat o příčinách, proč byl kardinál D. tentokrát tak neobyčejně hovorný.

            „Víte,“ řekl mi docela vážně, pohladiv prostý dřevěný křížek, který se mu nějakým Božím zázrakem třpytil na hrudi jako by byl ze zlata, „lžeme, když říkáme, že Bůh odsuzuje lesby, tedy ženy, které obcují toliko se ženami, a ne s námi muži. Lžeme a dobře víme, že lžeme, a přesto lžeme.“

            Většinou se s kardinálem, co se týká teologických otázek, nijak nepřu.

Ale tentokrát jsem se musel, a to docela příkře, ačkoliv jsem docela mírné povahy a krávu bych nepodřezal, abych ji obětoval Hospodinu, zdůraznit: „Ale Bůh lesby odsuzuje! Odsuzuje ke věčnému zatracení!“

            Ale kardinál se celý zavrtěl na znamení nesouhlasu.

            „Ne, ne! Bůh neodsuzuje nikoho, kdo je lesba, k věčnému zatracení,“ trval na svém kardinál D.

            To mě podráždilo ještě víc.

            Copak kardinál D. nezná bibli?

            Proto jsem na něj vypálil: „A co 1 Timoteovi 1:9!? A co 1 Korintským 6:9!?“

            Ale ani argument tak pádný, totiž citace z Písma svatého, kardinála D. nezviklala.

            Usmál se a řekl: „To, o čem teď mluvíte, to není Bůh. To není Bůh, ale svatý Pavel. Lesby neodsuzuje Bůh, ale svatý Pavel.“

            „Ale svatý Pavel je apoštol!“ div jsem kardinála Duku nepopadl za jeho oděv.

            „Ano, svatý Pavel je apoštol. A co z toho?“ odpověděl mi kardinál Duka.

            „Zjevil se mu přece Kristus!“ vykřikl jsem.

            „Stejně tak dobře to mohl být Ďábel,“ řekl docela vážně kardinál Duka a pokračoval, „napřed svatý Pavel pronásledoval křesťany a pak, po svém obrácení pronásledoval nejzuřivěji zase křesťany, tedy přesněji křesťany, kteří nevěřili tomu a nesouhlasili s tím, co říká on, sv. Pavel.

            Lze se tedy důvodně domnívat, že sv. Pavel byl nejspíše posedlý Ďáblem. Kdybychom měli brát doslova, co říká ve vámi uvedené citaci, museli bychom církev už dávno rozpustit.

            Ne, drahý člověče, Bůh nikdy neřekl, že odsuzuje lesby k věčnému zatracení. Nikdo nikdy Boha  neslyšel, že by něco takového řekl. Ostatně celá naše víra stojí nikoliv na tom, co řekl Bůh, ale na tom, co říkají lidé, tedy přesněji my sami, že říká Bůh. Já jsem nikdy neslyšel Boha, že by zatracoval lesby a stejně tak Ho neslyšel žádný jiný člověk.

            To, co říká sv. Pavel je rovnocenné s tím, co řekne jakýkoliv jiný člověk. To, že někomu přeskočí v hlavě, ještě neznamená, že to, co tento člověk říká, říká Bůh.

            Máme-li být poctiví a čestní, pak si musíme přiznat, že Bůh lesby neodsuzuje k věčnému zatracení, protože On sám nikdy nic takového neprohlásil.“

            Upřímnost kardinála Duky mě docela zaskočila. Lesby odsuzuje svatý Pavel, ale nikoliv Bůh, protože sv. Pavel je jen docela obyčejný člověk, který na tom byl sám se ženami všelijak!

            Nevěděl jsem, co mám na to odpovědět, a tak jsem neřekl nic, jen jsem si pomyslel: „Tak to už se nejspíš blíží konec světa, když jsou kardinálové, jediní lidé na světě, kteří mohou volit papeže, takto upřímní.“

            A přitom pomyšlení mě docela nepříjemně zamrazilo, i když bych se měl vlastně radovat z druhého příchodu Krista na tento zkažený a zvrácený svět…

Autor: Karel Trčálek | čtvrtek 28.9.2023 17:51 | karma článku: 19,37 | přečteno: 388x