Jiří Kobza, znalec radioaktivity, nadějný kádr KSČ

Jiří Kobza, jsa členem KSČ, přísahal rovněž, stejně jako rozvědčík na Hradě, věrnost Kremlu. Jenže na rozdíl prezidentské gumy Jiří Kobza svoji přísahu nikdy neporušil

Hned, jak se Kobzole probudil, věděl, že něco nehraje, že Židi a světovládci zase něco vymastili. Rozhlédl se vyplašeně kolem sebe. Ale všechno bylo jako vždy, včetně podobizny ruského prezidenta, která nehnutě visela na svém místě hned vedle kolorovaných portrétů Stalina a Trockého.

            Pak však Kobzolemu sklouzl zrak na jeho, už poněkud záplatovanou přikrývku, kterou se přikrýval ještě jako geolog, a v tu chvíli se mu jeho vlasy zježily hrůzou.

            „Proboha, stojí mi! Stojí mi sám od sebe!“ vyděsil se Kobzole, protože se mu opravdu postavil sám od sebe.

            Něco takového, že by mu stál sám od sebe, se Kobzolemu přihodilo jen v roce 1986, když vybuchl Černobyl a Československo skrápěl radioaktivní májový deštík, po kterém rostly nejen houby.

            Tehdy, v roce 1986, se mu postavil přesně jako teď v důsledku zvýšené radioaktivity. Kobza si to dobře pamatoval, protože pod dojmem podal přihlášku do KSČ, kam ho v roce 1988 skutečně přijali, takže první máj 1989 už slavil jakokomunista.

            Kobzole byl geolog, a proto už na nic nečekal. Vyskočil z postele, popadl dozimetr, který si pořídil právě proto, aby mohl měřit radioaktivitu, jelikož že bedlivě sledoval ruskou televizi, kde pořád hrozí Západu, že ho vyhladí z povrchu zemského jadernými zbraněmi, a vyběhl před barák, tak jak mu stál.

            Jeho tušení se potvrdilo. U svého vlastního domu naměřil čtyřnásobek radioaktivního pozadí!

            „Uff, to je radioaktivita z Ukrajiny, tak to mi bude stát pěkně dlouho, chválabohu, možná až do vánoce!“ oddychl si Kobza a vydal se za Okamurou a Foldynou, aby se jim pochlubil, že mu stojí sám od sebe.

Ti dva si Kobzoleho pro to vždy vesele dobírali. Ale teď ho budou muset brát jako sobě rovného, když už mu stojí taky sám od sebe!