Smím mít vlastní názor? Nebo je každý, kdo ho má odlišný od vládní linie a jediné pravdy, ruský šváb a Putinův nohsled?
Lavrov, ruský ministr zahraničí, žmoulal čepici a nervózně potrhával levým koutkem svých aristokratických úst.
Šojgu, ruský ministr obrany, žmoulal čepici a nervózně potrhával pravým koutkem svým vojevůdcovských úst.
„Co je vám? Vypadáte jako byste se něčeho báli!“ polekal se Vladimir Vladimirovič Putin, když viděl své dva oddané služebníky.
„Jak pak bychom se nebáli! Bojíme se! Bojíme se Ukrajiny!“ zachvěl se Lavrov, celý zelený strachy.
„To se ví! Bojíme se Ukrajiny!“ zachvěl se i Šojgu, celý modrý strachy.
„Ukrajiny?“ podivil se Putin a položil své ruce na ramena svých věrných služebníků, pravou na levé rameno Lavrova a levou na pravou ruku Šojgua, „nemusíte bát! Máme přece nejlepší armádu na světě! Zabíráme šestinu obyvatelné pevniny! Jsme větší než Ukrajina! A pak žádná Ukrajina ve skutečnosti neexistuje, existuje jen velké a neporazitelné, protože svaté Rusko. Jak se můžete bát Ukrajiny!
To je jako by se Kristus, který bude pást národy železnou berlou, bál Antkrista!“
„Říkal to Václav Klaus. Že nás Ukrajina ohrožuje. Že nás napadne!“ zasípal Lavrov.
„Jo, že nás napadne! Že chce provést denacifikaci Ruska! Klaus to říkal! A co říká Klaus, to je pravda!“ zasípal i Šojgu.
„Cože? Václav Klaus to říkal? Vítěz nad fašismem?“ zachvěl se i Putin, ale pak jeho rysy, „fašisti chtějí válku? Chtějí napadnout Rusko!
Mají ji mít!
Za Klause, za Rusko, za svobodu!
Smrt fašistům a liberálům!
Budeme bojovat do poslední kapky mojí ruské kapky za svatou Rus, Klaus mit uns!“
No, tak se zásluhou Václava Klause rozhořela válka na Ukrajině…
