Co budou pak dělat mainstreamová média a multikulturní neziskovky, ža se ukáže, že předseda SPD má pravdu? Odsoudí p. Okamuru tak, jako odsoudili eurofašisté v Kostnici Jana Husa?
Je to neuvěřitelné, že i v dnešní době, kdy zbývá již jen pouhých třicet tisíc let do narození Krista, se najdou pralidé, kteří považují křížení nejen lidských ras, ale dokonce i celých druhů za prospěšné.
„Mnohonásobné mísení mezi jednotlivými lidskými druhy je pro lidskou společnost významným přínosem. Díky tomu se vytváří tělesně i duševně zdravé a vyspělé populace,“ hlásají multikulturní aktivisté, aby vymývali mozky už i docela malým dětem.
„Houby s octem!“ říkám za sebe, protože představa, že bychom se my, neandrtálci měli křížit s těmi hnusnými Homo sapiens (sapiens, haha!), je pro mne tak odporná, že bych nejraději takového multikulturního aktivistu přetáhl kyjem po hlavě.
Ty jejich neziskovky, to je mor!
Já jsem nikdy netoužil po sexu s jinou ženou než jen neandrtálkou a to dokážu být i nebývale něžný. Orgasmus neandrtálské ženy je pro mne cosi posvátného, ale přísahám, že kdyby se pode mnou svíjela nějaká homo sapiens, nebo dokonce nějaká děvka z té jeskyně, co nachází asi jen padesát denních pochodů od tábořiště naší tlupy, připadal bych si jako dokonalý úchyl.
Jednou jsem se nechal přemluvit a šel se do té jeskyně teda jako podívat.
„Zašukáme si tam jedna báseň!“ přemluvil mě kámoš, s nímž si vzájemné sdílíme ženy v tradiční neandrtálské rodině.
Vyrazili jsme pod záminkou služební cesty a po mnoha dnech putování konečně došli k jeskyni, ze které mulitkulturní neziskovky udělaly svoji svatyni.
„Tak jsme tady!
To si zamrdáme!“ vykřikl kámoš lačný mezidruhového sexu a už mě táhnul do jeskyně.
Páni, to byla pravěká Sodoma, Gomora, ani u Havla na Hrádečku to tak nevypadlo, když tam chartisti schůzovali!
Ušlechtilí neandrtálci se zde hromadně pářili s primitivními Homo sapiens, ale taky s obyvateli jeskyně, lidmi, které jsem ještě nikdy neviděl.
„Co to je, proboha, za lidi!?“ otřásl jsem se hnusem, když jsem spatřil jejich ženy.
Ty ženy byly docela holé, neměly na sobě ani jeden chlup.
Kam se člověk podíval, tam nic nebylo!
Podpaždí měly hladké, stydké pysky jakbysmet, a nohy?
Nohy, o těch ani nemluvím.
„Páni, to jsou kůže!
Ne, jak ty naše staré chlupatice!“ olízl se známý a jako šílený se vrhl na jednu takovou ženu, která se bez odporu oddala jeho něžnému laskání.
„Děvka!“ pomyslel jsem si o ni, ale to už se na mne zavěsila taky taková holá ženská.
„Tak, co zrzoune, rozdáme si to?“ zašeptala mi do ucha, probírajíc se svými prsty mojí zarostlou hrudí, „abys věděl, mám pro vás, zrzouny, slabost!
Homo sapiens, to jsou burani, ale vy, zrzaví, jste tak něžní.
Uděláš mi to, brouku?“
Ale já tu děvku s odporem ze sebe setřásl.
„Jsem proti jakémukoliv mísení lidských druhů!
Z toho nemůže vzejít nikdy nic dobrého!
Proč bych měl ředit svoje neandrtálské geny v nějaké břečce, která má holou prdel!
Táhněte někam s tím svým multikulturním svinstvem!
A s islámem taky!“ zařval jsem na ni.
„Trhni si!“ ušklíbla se a zavěsila se do nejbližšího Homo sapiens, který, jak se vzápětí ukázalo, samozřejmě nikdy nic neslyšel o milostné předehře.
Na nic už jsem nečekal a šel jsem zpátky domů, propadaje s hanbou při pomyšlení, že sdílím ženy s člověkem, který provozuje mezidruhový sex.
Kámoš se ale z jeskyně už nikdy nevrátil. Nejspíše tam zůstal, docela zmanipulovaný těmi, kdož tvrdí, že mezidruhový sex a mísení lidských druhů je přínosem.
Ale to se mýlí.
Jen my neandrtálci jsme skutečně inteligentní stvoření, jež jsou předurčena k velkým věcem, vždyť máme i větší mozek a naše ženy jsou těhotné deset měsíců, není pochyb, že stojíme nad všemi. Homo sapiens, kteří přitáhli z Afriky s tím svým islámem, i tamti, které jsem spatřil v jeskyni, holí a bez chlupů, to je lidský odpad, který brzy zmizí z povrchu zemského.
Proto jasně a otevřeně říkám: „Pak nemají být z našich dětí blbci, když je multikulturní aktivisté učí takové věci. Tohle mít v učebnici moje dítě, že je mísení lidských druhů prospěšné, tak tu stránku vytrhnu a spálím ve vlastnoručně rozdělaném ohni. A učitelům dojdu vymezit jasné mantinely, co budou moje děti učit a co ne.
No, fujtabl!“
