Víte jaký je to bejt žlutej v ČR? Je to permanentní strach

Chtěl bych dneska mluvit o strachu. Ale ne o strachu z cizinecké policie. Už jsem se byl hlásit a říkali, že pro další tři měsíce mám všechno dobrý. A daňové úniky? O ničem nevím. Mám všechno v naprostém pořádku, pošesté přísahám.

Řeknu Vám o jiném strachu: víte jaký je to bejt žlutej?

1. Když jdu nakoupit, tak nikdy nenakupuju ve velkém, protože na mě vyjede pokladnice. „Ale vždyť dneska nevyšel letáček paní."
    
2. Nikdy nevstupuju do Zverimexu, stejně mi neprodají toho roztomilého králíčka
    
3. V autobusu si nikdy nečtu české noviny, protože to vypadá, že předstírám že umím česky a o to víc si mě všimne revizor
    
4. Po městě chodím s prázdnýma rukama, aby městská policie viděla že nejsem dealer
    
5. Musím chodit v otrhaném oblečení, protože prý Vietnamci u sebe obvykle nosej 20.000Kč. Takhle musím nedůstojně preventivně odrážet zloděje.
    
6. Nenavštěvuju české restaurace, nechodím k Turkům na kebab a nechodím k Indům na kuřecí s kari. A víte proč? Protože si hned myslej, že jsem od konkurence a jdu okoukávat ceny.
    
7. Nechodím ani k Vietnamcům na jídlo, protože jsem prý od konkurence. „Jseš Vietnamec, uvař si to sám prej!“
    
8. Do nemocnice bez pozvání nechodím, protože Vietnamec vždycky působí zdáním, že chce u ordinace předbíhat.   
    
9. Telefonuju: „Mluvíte dobře česky, ale neslyším tam přízvuk?!“
    
10. Vyplňuju ve sčítacím formuláři SVOJE PŘÍJMENÍ: ve vietnamském rodném listu mám TRAN TAT, v českém dokumentu o udělení občanství mám TRAN, ve vietnamském pasu TAT TRAN, v české občance TAT TIEN.  
    Tak co mám lidi sakra vyplnit? Já tu pokutu 100% dostanu, věřte mi.