10 příčin hořkého vítězství ČSSD

Příčin volebního vítězství ČSSD s hořkou příchutí pro jejího předsedu Jiřího Paroubka je celá řada. Mně však vyvstává pře očima těchto deset, které se na konečném volebním výsledku podepsaly.

1. Osobnost předsedy - téma na samostatný a hodně dlouhý komentář. Jiřímu Paroubkovi se podařilo polarizovat politickou scénu. Jedněmi opěvován, druhými však považován za papaláše, který dělá vše proto, aby se udržel u koryta a přitom měl na veřejnosti dobrou image. Jeho image měla prospět také výměna manželek. Nakonec se však ukázalo, že to asi nemělo takový efekt, i když hra na city prostřednictvím mediálního obrazu šťastné předsedovy rodiny byla nepřehlédnutelná. Sázka na předsedu ale nevyšla. V řadách ČSSD totiž jsou jiní, kterým nedělá problém sdělovat svým voličům tytéž myšlenky akceptovatelnějším způsobem.
2. Pád vlády uprostřed předsednictví EU byl dle mého mínění jedním z důležitých prohřešků ČSSD, za které teď pyká. Je to sice už rok zpátky, ale mezinárodní ostuda byla v této souvislosti dostatečně veliká. ČSSD tak nese trest za nezodpovědnou politiku, navíc bez kloudné alternativy. Po pádu vlády to byla právě ČSSD, která neměla jasno v tom, co by mělo následovat. Minimálně to nebyla veřejnosti schopná sdělit srozumitelným jazykem, natolik byla zaskočena tím, co se ji podařilo.
3. Neuskutečněné volby úzce souvisí s předchozím bodem. I přes nejasnosti kolem právních výkladů počítali všichni s předčasnými volbami. ČSSD však dostala strach z toho, že by mohla být potrestána za pád Topolánkovy vlády a tak na poslední chvíli zařadila zpátečku. A vůbec ambivalentní a nečitelný postoj ČSSD obraz této strany před voliči nijak nevylepšil. Trest od voličů stejně přišel a to se silou mnohem ničivější než by tomu bývalo na podzim. Tehdy se podle agentury Median preference VV pohybovaly na úrovni 2,5 %.
4. Populistické sliby - ČSSD slibovala věci, které sice mohly zapůsobit na část voličů, ale v době problémů Řecka a celoevropské diskuzi o rozpočtové zodpovědnosti to nebyl zrovna nejšťastnější timing. Možná se někteří důchodci nechali zlákat vidinou třináctého důchodu, někteří třeba nemocenskou vyplácenou i v prvních třech dnech, ale ani uplácení nemusí zabrat vždycky. Ač se to ještě před několika měsíci zdálo nemožné, je třeba přiznat, že i český volič dělá pokroky.
5. Menší volební účast – během sobotního dopoledně se objevila zpráva, že by volební účast mohla dosáhnout až 70 %. To by nahrávalo lepšímu výsledku ČSSD. Volební účast byla druhá nejnižší - tuším od roku 1990 - takže tomu odpovídá i výsledek, který se hodně lišil od představ vedení ČSSD. Jiří Paroubek počítal minimálně s 65% účastí.
6. Nové strany – přítomnost nových politických subjektů v předvolební kampani sehrála klíčovou roli v kombinaci se všemi s ostatními. Pošklebky nad béčkovou ODS, podceňování potenciálu VV a také nepřehlédnutelný výsledek strany Miloše Zemana udělal své. Do Miloše Zemana sice nikdo nevidí, ale ten jistě dobře věděl, že jeho snažení přivodí ČSSD neklidný předvolební spánek.
7. Negativní kampaň byla už pro mnohé únavná. V minulosti to možná zafungovalo, ale představa, že je možné vstoupit do téže řeky, je velmi naivní. Snaha ČSSD srovnávat se a vymezovat se agresivně vůči OSD, VV a TOP 09 nebyla šťastnou volbou. To neznamená, že by ČSSD byla jediná, kdo se něčeho takového odvážil, faktem však zůstává, že ČSSD strašila, zatímco ostatní strany především vyzývaly a apelovaly
8. Předvolební průzkumy – silná zbraň ČSSD selhala a bouchla, obrazně řečeno, přímo v její ruce. Dlouho bude ČSSD trvat, než přijde na to, proč tomu tak bylo. „Myslím si, že to dopadne velmi dobře a ČSSD bude vítězem těchto voleb.“ Moc velká ramena na základě předvolebních průzkumů. ČSSD vyhrála, ale dobře to pro ČSSD a jejího předsedu rozhodně nedopadlo. Jako hadi na hrudi jsou průzkumy, které hřejí a naznačují, že levice získá většinu a ČSSD porazí ODS o 11 %. O to smrtelnější je pak jejich uštknutí.
9. Tendence vyvažovat - Jistá tendence českého voliče vyvažovat politickou scénu je patrná i v těchto volbách. Po oranžové smršti ve volbách do krajských zastupitelstev nastává vystřízlivění. Ačkoli se patrně nejedná o hlavní příčinu hořkého vítězství ČSSD, svou roli také mohla sehrát obava svěřit všechny trumfy do rukou jedné strany, navíc vedené člověkem, jehož slovní zásoba je tak bohatá, jak nám připomíná jeho manželka. Že je to pravda, o tom se voliči přesvědčili nejen po volbách v roce 2006.
10. Studentské volby – Nejprve dělala ČSSD všechno proto, aby odradila školy od jejich uspořádání a nakonec se snažila jejich výsledky shodit a zesměšnit. Ačkoli to byla spíše anketa než volby, podstatné je, že přesně zachytila ty nejvýraznější tendence – oblibu TOP 09 u mladých lidí a přesně opačný postoj mladých vůči ČSSD. Ono totiž v dnešní době mladým lidem nestačí vzkázat: „Jsem na Facebooku.“