Přiznám se, že zápas Slováků s Maďary jsem ani zdaleka nesledovala celý, dala jsem přednost fotbalové bundeslize v podání Hoffenheimu a Herty Berlín. Nicméně posledních pár minut jsem viděla a nestačila jsem se divit...
Nebudu tu diskutovat o tom, že mi průběh hry a výsledek samotný vyloudil trošku škodolibý úsměv na tváři. Zejména když jsem si vzpomněla, jak se Slováci kasali po přípravných zápasech jejich a naší reprezentace, která s nimi dvakrát prohrála. Nicméně pořád jsou to "bratři", a tak mám-li se rozhodnout, zda fandit jim či jejich soupeřům, jednoznačně padá volba na Slováky.
Zarazilo mě však dění v hledišti. Že se tam pár fanoušků do sebe pustilo a že ti maďarští dokonce v průběhu hry zapálili pomocí dýmovnice menší oheň za jednou z branek, sice považuji za projev stupidity, ale takové či podobné věci se stávají i u nás (viz zápasy na ledě extraligové Plzně). Co se však dělo po konci zápasu při vyhlašování nejlepších hráčů a hraní hymny vítězů, to už bylo přecijen trochu moc.
Že se píská na hráče soupeře, to beru. Ale aby se doslova hanobila hymna? Vždyť přes maďarský pískot a vyvolávání "ria - ria - Hungaria!" nebylo slovenskou hymnu takřka ani slyšet! A že se slovenští fanoušci snažili, seč jim hlasivky sloužily, aby své maďarské protějšky překřičeli. Nic to však nebylo platné a na tvářích slovenských hráčů bylo jasně patrné, jak je jim nepříjemné stát doslova uprostřed nepřátelského davu a nemoci si ani vyslechnout vlastní hymnu.
Ať již bylo chování maďarských fanoušků způsobeno jejich nezkušeností z návštěvy takto velké akce nebo rivalitou mezi oběma národy, v konečném důsledku se na ubohosti jejich konání nic nemění. Tato naprosto nesportovní a unfair podpásovka na mistrovství světa rozhodně nepatří a já jen doufám, že se nic podobného již nebude opakovat. Ne kvůli Maďarům, ale kvůli sportu jako takovému a kvůli atmosféře mistrovství světa, na které jsem se dlouho těšila.
