- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Když byla zavražděna spisovatelka Simona Monyová, lidé byli doslova šokováni. Spousta z nich si kladlo otázku, proč se to stalo. Proč nikomu nic neřekla, proč se nechala týrat a to až natolik, že to vyvrcholilo její vraždou.
Už včera když jsem si přečetla část rozhovoru s Mirkou Čejkovou a následně diskuzi, řekla jsem si, že se nedivím těm (převážně ženám) že mlčí a bojí se reakcí okolí. Podívejte se na to, co píšete ...
Diví se snad ještě někdo, že oběti domácího násilí mlčí a snaží se alespoň „přežít“? Společnost je schopna někoho odsoudit na základě sympatií a ne podle toho co se jim stalo. A nejen „laická“, ale i ti, kteří nám mají „pomáhat a chránit“. Není to přece první ani poslední případ, kdy postoj Policie je takový, jaký je popisovaný v rozhovoru s Mirkou Čejkovou. Anebo postoj odpovědných sociálních pracovnic např. v případu malého týraného Dominika.
Paní Čejková minimálně projevila hodně velký kus odvahy, že poskytla rozhovor, ve kterém se otevřela, a za to ji patří alespoň malý dík a ne opovržení a nadávky. Může být pro spoustu z nás kontroverzní, ale proč je pro spoustu z vás ta která „si to zaslouží“ ?
Příklady těchto dvou známých žen jsou jen zrnko v písku, mezi těmi bezejmennými (ženami, muži, dětmi a seniory), kterým se to včera, dnes nebo i zítra stalo a stane. Nezapomínejme, že se to může stát i vašim blízkým a vy zase řeknete „vždyť si to vlastně zaslouží“? Nebo se to možná právě děje vám ...
Další články autora |
Bakov nad Jizerou, okres Mladá Boleslav
3 800 060 Kč