Kecal Okamura

O jednom (politicky) nekorektním a nevšedně výmluvném obchodníkovi s voličskými hlasy,  o slušnosti vs. sprosťáctví, o vzpouře Ukrajinců proti policejní zvůli, a o tom, kdo je či není „fašistou“.

Tómio píše černorudohnědým proti snědým

Tomio Okamura, muž s výrazným obchodním talentem a obdivuhodnou slovní kadencí, jenž se díky těmto vlastnostem vyšplhal po zádech obelhaných voličů ze svého obchůdku z japonériemi až do Parlamentu, poskytnul nám na svém blogu další ochutnávku svého česko-korejsko-japonsko-bystřického suši.

Pražský Tokijan, specializující se na společenskou problematiku všeho druhu, od turistického vyžití plyšáků, po nucenou turistiku pro etnicky odlišné, se ve svém článku s úderným  názvem „Ne českému Romanistánu!“ opět obul do své oblíbené cílové skupiny.

Zutý Tomio nejprve čtenářstvu popsal krušný život obyvatel jedné vesničky na Domažlicku, vysvětlil, proč jsou tak zkrušení a prozradil, kdo je kruší. Ano – tušíte správně – zase jsou to ti zatracení Romové! – Tedy – řekněme si to na hubu, plnou Úsvitu – zase jsou to ti zk…vení Cikáni!

Pak starostlivý pan poslanec procítěně popsal zavrženíhodné chování opilých výtržníků, kteří: „… chodí po vsi a vykřikují, že jsme ... svině, že nás rozsekají sekerou a vypálí domy …“

Z čehož plyne, že se chování a slovník těchto agresivních nevychovanců příliš neliší od standardu, který můžeme pozorovat v okolí barů a diskoték, a na cestách, jimiž se opilí či zfetovaní výrostci rasy bělohubých populů v pozdních nočních hodinách šinou se svými dvěma až třemi promilátky chlastu v obíhačce k domovu. … Drobný rozdíl tu ale přece jen je.

Okamurovi otrapové lidem nadávají do „sviní bílých“, kdežto účastníci pátečních flámů nejčastěji své nepřátele titulují coby „svině černé“. Neboť černá barva jest nejčastější barvou uniforem městských strážníků či policistů pohotovostních hlídek PČR, kteří proti těmto hlučným kloučkům zasahují. 

Dále pan předseda HÚpdTO v pasáži „Buďme politicky nekorektní! Přestaňme mlčet!“ na slabikanty svých řádků po stejskalovsku zvolal: Já nésu žádné rasista! jakož ani populista, xenofob a možná něco horšího, a vyzval svůj česko-moravsko-korejsko-japonský národ, abychom si konečně říkali nepříjemné pravdy.

A to mně oslovilo! Nuže Tomio – buďme politicky nekorektní!

O Tómiovi nekorektně

Politicky nekorektně tedy musím s pravdou ven: Okamura-politik je prázdná nádoba, která hodně duní.  Je opravdu zbytečné označovat tohoto pána přídomky ze společenskovědního slovníku. Proč? Co mě vede k tomuto odsudku?

Stejná událost, jiné vyznění

Rozeberme si ten případ, kterého se pan Okamura chytil, a stále se ho drží. Použijme k tomu dva novinové články a srovnejme je s výrobkem jmenovaného zahřívače sněmovní židle. Oba texty novináři napsali a zveřejnili v ten samý den – 21. března 2014. Přitom se něčím podstatným liší.

 Novinářka plzeňského vydání Deníku  Bauerová svůj text nadepsala: Bratři terorizují občany ve Strýčkovicích. K soudu jeden z nich dorazil opilý a doplnila ho fotografií konkrétních delikventů, o kterých je řeč.

Nutno dodat, že příliš „romsky“ nevypadají – jsou světlí a mají podváhu, nejspíš v důsledku chronického alkoholismu. Autorka uvedla i jména obou bratrů. A popisuje, jakých trestných činů a přestupků se ti dva, i zbytek rodiny, konkrétně dopustili, naznačuje, proč se tak stalo a píše, jak budou potrestáni.  

Žurnalista Práva, dříve Rudého, pan Biskup svůj produkt nazval: Romové terorizují vesnici, místní dostali policejní ochranu. Doprovodné fotografie jsou tu dvě, z nichž jedna je pouze ilustrativní, a ukazuje čtenáři, jak vypadá hlídka PČR a MP zezadu. A na druhé je zachyceno okno, rozbité hozenou dlažební kostkou.

Autor Biskup nechal přestupce splynout s anonymním davem. Jsou pro něj „romským klanem, který rozpoutal peklo“. 

Přitom se snažil rovněž vypátrat, čeho se konkrétně dopustili, a citoval jednoho z obyvatel vesnice, který řekl: „Když se sem nastěhovali, tak to s nimi ze začátku i šlo. Lidem tady pomáhali a vydělali si za to nějakou korunu. Loni v září se to u nich nějak zvrtlo. Pár jich přibylo, někteří se vrátili z výkonu trestu a začali dělat brajgl …“

Čím se tyto dva články liší, je na první pohled zřejmé. Jde o tu Okamurovu „politickou korektnost“.

Paní Bauerová považuje za viníky konkrétní jedince. Dle pana Biskupa je vinna etnická skupina. Bauerová uvedla jména, Biskup etnicitu. Zásadní otázka tedy zní: „Kdo z obou novinářů byl korektnější?“

Já se domnívám, že to byla Helena Bauerová. Pan Okamura by si zase nejspíš pomyslel, že lépe se k reportáži postavil Patrik Biskup.

Kolektivní vs. individuální vina

Jenže, jakou hodnotu by mělo sdělení, že se skupina poslanců Parlamentu ČR opila, načež oni legislativci rozbíjeli okna domů na Sněmovní, řvali při tom jak divá zvěř, takže Praha byla kvůli nim vzhůru nohama?

Asi nižší, než kdyby v novinách stálo, že se toho dopustil Moravan Tomio Okamura s Krymčanem  Milanem Šarapatkou, oba poslanci z hnutí Úsvit. Lidé by hned věděli, koho nemají volit. Ale proč z tohoto zločinu vinit celou Sněmovnu, nedej Přírodo, všechny politiky? Kam je vystěhovat? Všude mají podobných plno. Bylo by to k nim velmi nekorektní.

I proto, že by se v souvislosti s takovýmto obecně popsaným incidentem každému vybavil nejskvělejší ministr financí zemí třetího světa, pan Kalousek, a ten by se cítil právem dotčen, jelikož v tom byl tentokrát nevinně.

Kritika má být konkrétní. Má se týkat konkrétních jednotlivců, nikoli etnických či sociálních skupin. A uvedení jmen a fotografií přestupců je možno považovat za součást trestu.  A varování ostatním.

V tomto smyslu – „politická nekorektnost“ dle představ Tomia Okamury, je tedy nekorektnost prostá, neboli sprosťáctví. Ovšem – co říci na to, že pan poslanec „politicky nekorektní“ cedule z rakouských obchodů „Češi, nekraďte tady“ za sprosťáctví nepovažuje? Necítí se být Čechem? On, s ústy plnými vlastenectví? Když na to přijde?

Ukrajinská revoluce jako měřítko hodnot

A jak je to vůbec s tím Okamurovým vlastenectvím? Jak je to s jeho bojem proti korupci? Je to snad něco víc, než marketingový trik? Něco, čím se chce odlišit od jiných politických figur a figurek?

Prubířským kamenem a referenčním bodem k hodnocení motivace našich politiků se stala ukrajinská krize.

Revoluce Majdanu byla spontánním povstáním občanské společnosti proti banditské vládě oligarchů, jež si do čela postavila prezidenta, nadaného, díky protiústavnímu podvodu, absolutními pravomocemi.  Moc zákonodárná, výkonná i soudní byla v rukou úzké skupiny lidí, kteří se do čela státu nedostali díky volbám, ale díky známostem.

Nazvat toto uspořádání demokracií může jedině vůl! Jednalo se o klanově-oligarchický systém, nikoli o demokracii. Něco podobného mají i v Rusku. Proto revoluci, která moc těchto lumpů zlomila, můžeme nazvat revolucí demokratickou. A proto se Putin revoluční Ukrajiny natolik bojí, že chce tuto „bratrskou zemi“ vzít útokem. Bojí se revoluční nákazy, která by ho z trůnu, a možná i z pozice jednoho z nejmocnějších miliardářů světa, smetla.

Pomýlený Okamura

A jak se k této demokratické revoluci staví pan Okamura? Takto:

Článek Parlamentních listů „Hnus a fašistická lůza, rozohnil se Okamura“ uvádí odpovědi pana poslance na některé čtenářské dotazy. Jeden se týkal naší pomoci bojovníkům Majdanu.

Nutno dodat, že ta otázka byla návodná: „Čtenář Luboš K. se pak zeptal na stanovisko strany k tomu, že Česko poskytuje lékařské ošetření ukrajinským demonstrantům a ne policistům, kteří byli popáleni molotovovými koktejly. …

Na to měl Okamura krátkou odpověď: „Je to samozřejmě hnus, představte si, že by ozbrojená fašistická lůza u nás zaútočila na policii a na státní úřady - taky bychom jim tleskali?“

Na to lze konstatovat, že pan Okamura patrně neví, jaké na předrevoluční Ukrajině panovaly poměry. Ale neznalost – jak známo – neomlouvá. Okamuru vůbec nenapadlo, že právo může být na straně „lůzy“, a „fašisté“ mohou velet policii, a řídit jak státní úřady, tak zločinecké bandy.

Následující případy se nebudou týkat sviní bílých či černých, ale modrých, neb ukrajinští policisté, zvaní milicionáři, nosí modré uniformy.

Příklady zločinů silových a soudních státních struktur předrevoluční Ukrajiny

Brutální znásilnění ve Vradijevce

V noci z 26. na 27. června 2013 byla poblíž ukrajinského městečka Vradijevka brutálně znásilněna a málem k smrti ubita 29-letá žena a matka. Viníci byli tři – dva místní policisté, z nichž jeden byl ve vedoucí funkci, a jejich kamarád, taxikář. Navzdory očekávání zločinců v uniformách, mladá žena útok přežila, vyhledala pomoc a dostalo se jí zdravotní péče. Ačkoli zločin žena nahlásila, policisté, zdravotníci, prokuratura i soudci se ho snažili bagatelizovat a ničili důkazy. Jeden z policistů, jehož rodinný příslušník je prokurátorem, nebyl ani obžalován.

Povstání ve Vradijevce

Výsledkem byl útok občanů Vradijevky na policejní stanici, a rozsáhlé projevy občanské neposlušnosti po celé Ukrajině, včetně Kyjeva.       

Vradijevka se stala symbolem naprostého morálního rozkladu ukrajinské milice a prokuratury, a občanského odporu proti banditskému státu. Trestné činy policistů, nebo jejich trestuhodná nečinnost v důsledku korupce, nepotismu atd. se od té doby na Ukrajině označují za „druhou Vradijevku“. Více (zde) a (zde).

Ubití „sprostého podezřelého“ v Sumách

Dne 17. ledna 2012 v ukrajinském městě Sumy zazvonil kolem jedné hodiny odpolední u dveří malého bytu domovní zvonek. Policista chtěl po 32-letém profesionálním řidiči objasnit okolnosti nějaké nehody a vyzval ho, aby s ním šel na stanici. Muž se krátce rozloučil se ženou slovy: „To musí být nějaké nedorozumění. Půjdu a za chvíli se vrátím.“

 Ve 14:30 přijela k obvodnímu oddělení sumské milice sanitka rychlé pomoci. V 16 hodin bylo mrtvé tělo 190 cm vysokého a 85 kilo vážícího zcela zdravého muže odvezeno do městské márnice. Jako příčinu smrti lékař uvedl akutní pankreatitidu v důsledku stresu a srdeční selhání. Mrtvý měl přitom po těle a na obličeji četné hematomy a šrámy, a měl zlomených osm žeber – prý díky neodborně provedené resuscitaci.

Sumská milice byla pověstná svými tvrdými výslechy. Do bytu řidiče šli na oznámení nějakého narkomana, který policistům, zřejmě v rauši, prozradil, že podezřelého viděl, jak někam odváží rozčtvrcenou mrtvolu.  Vdově a dvěma sirotkům bylo oznámeno, že jejich živitel zemřel, protože málo jedl. Policisté na něj ještě posmrtně navlékli spoluúčast na vraždě, zřejmě, aby splnili plán.

Pobouření Sumčané vyšli na náměstí a požadovali důkladné vyšetření případu a potrestání policistů. Více (zde).    

Smrtelná nehoda v Hluchově

V pátek dne 9. srpna 2013 došlo v centru ukrajinského Hluchova ke smrtelné nehodě. Viníkem byl  místní zámožný byznysmen a bývalý policista, propuštěný kdysi za braní úplatků. Ve stavu těžké opilosti svým těžkým SUV zn. Toyota Sequoia v plné rychlosti na křižovatce z vedlejší narazil do mladého manželského páru na motorce zn. Jawa-350, jedoucího po hlavní.

Řidič motocyklu krátce na to v důsledku rozsáhlého polytraumatu v nemocnici zemřel. Z jeho malého synka je sirotek. Viník nehody po otevření dveří svého vozu vypadl na silnici, kde usnul. Svědci nehody ho chtěli lynčovat.

Přivolaní policisté pobouřené kolemjdoucí uklidňovali s tím, že neví, jak vlivný člověk to je. Pak bylo  ožralé čuně odvezeno ke zdravotnímu vyšetření, kde se s ním 4 hodiny dohadovali, zda mu mohou či nemohou odebrat krev na alkohol, a mezitím si vrah čile telefonoval, a i jinak se těšil veškerému komfortu.

Nakonec se kluci v bílém s kluky v modrém nějak domluvili, a výsledkem byla pouhá 0,93 (!) promile alkoholu v odebrané krvi, ačkoli  onen opilec opilecky blábolil a nemohl se udržet na nohou (což odpovídá 3-5 promilím).  Ukázalo se, že je to už viníkova druhá vražda za volantem. Rovněž v opilosti. První se dopustil před osmi lety a vyklouzl s podmínkou.

Obyvatelé Hluchova se o vyšetřování nehody živě zajímali a na mítincích požadovali co nejpřísnější trest. Mimo jiné vybírali i peníze na podporu pozůstalým. Nebýt této aktivity občanské společnosti, patrně by se do vězení pan podnikatel opět nedostal, a zabíjel a ohrožoval by lidi dál. I tak dostal za vraždu automobilem pouhé tři roky – dolní hranici sazby. Všechny zúčastněné se snažil uplatit. 

Kriminoložka Anna Maljarová řekla:

Korupce, kterou tu máme, pronikla do všech sfér. Proto je možné,  že dostane i menší trest, než ty tři roky. Ale naši lidé projevili svou občanskou statečnost a účast. Jestli se někdy dozvíte o podobném nepřijatelném chování silových složek státu, chovejte se tak, jako občané Hluchova, a požadujte, aby byl přestupce za svůj čin odsouzen. Když se nedovoláme pomoci od státu, pojďte, budeme si pomáhat mezi sebou navzájem. 

Ukrajinský rabín o aktivitě občanské společnosti

Jak je vidět, Ukrajincům není utrpení bližních lhostejné. Dokážou se nespravedlnosti postavit. Jakov Dov Bleich, hlavní rabín Ukrajiny o své zemi řekl:

„… co se týče tzv. antisemitismu, … na Ukrajině máme čtyřicet rabínů, máme tu desítky škol, převážně státních, tzn. provozní náklady židovských škol hradí stát, stavíme tu synagogy, židovská diaspora bezvadně funguje – to jsou fakta. … na schůzi vlády s opozicí a představiteli Majdanu, kterou svolal první ukrajinský prezident Kravčuk, si jeden z představitelů Strany regionů stěžoval, jak je to hrozné, že je na Ukrajině za 20 let už třetí revoluce.

Na to jsem mu řekl, že už na Ukrajině žiju 24 let, dříve jsem žil v USA, mám tu rodinu … a že Ukrajinu miluji. A proč mám Ukrajinu tak rád? Právě proto, že za těch 20 let tu máme už třetí revoluci!

Lidé tu nejsou pasívní a lhostejní. Chtějí si vydobýt lepší budoucnost, a dokázali, že je to možné. Skutečným hybatelem demokracie je občanská společnost. Politikům moc vložila do rukou občanská společnost, a občanské společnosti se musí zodpovídat. Když ve své práci pro společnost selžou, musí být občanskou společností odvoláni. To lid je tím suverénem, nikoli politici. …“  

Úsvitovci podporují ruské fašisty 

A co dělá pan Okamura a jeho úsvitovci? Žvaní cosi o demokracii, prý přímé, a přitom lidi, kteří povstali proti nedemokratickému klanově-oligarchickému režimu prezidenta Janukovyče označují za fašisty.

A skutečné fašisty z Putinova Kremlu přitom podporují! Nejen slovně, ale i činy. Jako např. ideový vůdce úsvitovců, pan Šarapatka, který nás tak skvěle reprezentoval na ruskými vojsky zabraném Krymu, jako „dohližitel“ na regulérnost referenda o připojení tohoto ukrajinského území k Rusku.

Mimochodem, o tomto „referendu“ prohlásil politolog Romancov, že „… čísla krymského referenda nedávají smysl, neboť zhruba 20 procent Tatarů a Ukrajinců překvapivě změnilo názor a touží po připojení k Rusku. …“

Čili, jde o další z řady podvodů, kterých se putinovci dopustili, a kterému dělali přizvaní evropští fašouni, nácci, neobolševici, rasisté, xenofobové a další sympatizanti s politikou současného Kremlu, „zeď“.

Spolu se Šarapatkou tam byl mj. pan Ewald Stadler, rakouský revanšista, autor výroku, že Češi se při odsunu Němců po 2. sv. válce dopustili zločinu genocidy – zabili jich prý 250.000. Zúčastnil se i bývalý belgický neonacista a nynější propagátor tzv. národního bolševismu Luc Michel, (má úzké vazby na ruského fašistu Dugina a komunistu Zjuganova, tj. na lidi pana Putina).

A družil se i s panem Frankem Creyelmanem, představitelem vlámských nacionalistů, který podobnou roli užitečného …iota sehrál při fixlovaném referendu  v tzv. Gaugázii, ve kterém se 99% občanů dřívější Moldávie a Rumunska  „rozhodlo“ pro celní unii s Ruskem - mají tak postavení Podněstřanů, a těší na status „nových Krymčanů“.

Čili – postoj úsvitovců k ukrajinské revoluci jasně ukazuje, které ideové směry jsou jim blízké, a že to rozhodně není demokracie, natož přímá. Jejich postoj k ruské anexi Krymu a šaškárně s lidovým hlasováním zase naznačuje, jak to myslí s těmi svými referendy –  představují si je jako velkou a nestoudnou manipulaci s voliči, za účelem dosažení předem stanoveného výsledku.

Úsvit totalitarismu a intolerance

A podobné to bude se zájmem těchto českých putinovců o řešení „romské otázky“. Romy vnímají jako snadný terč, který jim díky předsudkům a stereotypům zvedne volební preference. Podobou taktiku zvolil vůči Židům pan Adolf Aloisovič Hitler. Pan Vladimír Vladimírovič Putin se zase trefuje do homosexuálů a pedofilů.

Staví na lidské stupiditě, staví na tom, co nás rozděluje, potlačují dialog, vyvolávají v lidech nevraživost a iracionální nenávist k těm, co se liší.

Zdá se mi, že Ukrajince od Putinových Rusů odlišuje hlavně pocit příslušnosti k Evropě a evropské kultuře. Ukrajinci mají, na rozdíl od těchto Rusů, evropskou identitu. Co to je?

Evropská identita

Kosek (2011) napsal: … evropská identita přinejmenším od osvícenství neznamená ztotožnění se s nehybným systémem zásad a norem,, mnohem spíš ji vyznačuje ustavičné kladení otázek, zda právě ten svět, v němž žijeme, je tím nejlepším a jediným možným.

Důsledkem je myšlenková a světonázorová pluralita a demokracie. V Evropě je dnes zcela běžné, aby pod jednou střechou bydlel zapálený liberál, katolík, agnostik a ateista, komunista i monarchista.

Přestože jejich vztahy doprovází nejeden vzájemný předsudek, všichni si uvědomují, že mají mnoho společného a ptají se, odkud vyšli, kdo jsou a kam směřují. Při hledání odpovědí na tyto otázky nám právě dialog s jinými může poskytnout velkou službu.

Na Ukrajině se, na rozdíl od Ruska, živě diskutuje. Lidé spolu vedou dialog. Nezávislá média se činí. Novináři sehráli v revoluci velkou roli a těší se všeobecnému respektu. Majdan dohlíží na politiky, a ukrajinští politici musí řešit otázky takové složitosti, o jaké se našim politickým reprezentantům ani nesnilo. Vždyť v Ukrajině žije na 130 národů a národností, a všichni se spolu musí nějak domluvit. A Ukrajinci to umí.

Sláva Ukrajině!

„Úsvitu“, jakož i jiným tupcům a podvodníkům, Zmar!   

Zdroje:

Bauerová, H. (2014, 21. března). Bratři terorizují občany ve Strýčkovicích. K soudu jeden z nich dorazil opilý. WEB Deník.cz: http://www.denik.cz/plzensky-kraj/obzalovany-stryckovicky-rom-dorazil-k-soudu-opily-20140321-a52y.html

Biskup, P. (2014, 21. března). Romové terorizují vesnici, místní dostali policejní ochranu. WEB Novinky.cz, Krimi: http://www.novinky.cz/krimi/331082-romove-terorizuji-vesnici-mistni-dostali-policejni-ochranu.html

Hromadske.tv. (2014, 4. března). Jakiv Dov Blajch: Židé se cítí na Ukrajině dobře. WEB YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=MlYFqdsDeCk

Kanal Ukrajina. (2013, 28. července). Irina Kraškovová: Celá pravda o znásilnění. Hovoří Ukrajina. WEB YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=OLAOd3DGv3g

Kanal Ukrajina. (2013, 4. září). Smrtelná autonehoda v Hluchově. Odsoudí viníka? Hovoří Ukrajina. WEB YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=JZ5P6_5m-lQ

Kanal Ukrajina. (2013, 27. září). Mého muže zabili na policejní stanici. Hovoří Ukrajina. WEB YouTube:  https://www.youtube.com/watch?v=tsWmdpwY8fo

Kosek, J. (2011). Právo (n)a předsudek: Historické, filozofické, sociálně psychologické, kulturní a právnické souvislosti stereotypů a předsudků. Praha: Dokořán, str. 323.

Kožedubová, G. (2012, 26. ledna). Celé Sumy ví, že Kovpakovské policejní stanici je lépe se vyhnout. WEB Fakta (a komentáře): http://fakty.ua/145750-da-vse-sumy-znayut-chto-v-kovpakovskij-rajotdel-luchshe-ne-popadat

Okamura, T. (2014, 21. března). Ne českému Romanistánu! WEB blog.iDNES.cz: http://okamura.blog.idnes.cz/c/402092/Ne-ceskemu-Romanistanu.html

ShusterLiveInter.(2013, 6. července). Povstání ve Vradijevce: Když lidé vezmou spravedlnost do vlastních rukou. Část 1 + 2 . (vysíláno 5. července 2013 na kanálu Inter). WEB YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=jSr1L1z3GQw

https://www.youtube.com/watch?v=fzcKuEw18BE

TCH.ua (2013, 12. září). V Hluchově opilý podnikatel srazil svým vozem lidi a usnul, hrozil mu lynč. WEB TCH.ua: http://ru.tsn.ua/ukrayina/v-gluhove-pyanyy-biznesmen-na-dzhipe-sbil-lyudey-i-zasnul-ubegaya-ot-samosuda-video-318714.html

vfe. (2014, 24. března). Hnus a fašistická lůza, rozohnil se Okamura. WEB Parlamentní listy: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Hnus-a-fasisticka-luza-rozohnil-se-Okamura-312630

Wikipedie. (2014, 21. března). Protesty ve Vradijevce.  http://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D1%80%D0%BE%D1%82%D0%B5%D1%81%D1%82%D1%8B_%D0%B2%D0%BE_%D0%92%D1%80%D0%B0%D0%B4%D0%B8%D0%B5%D0%B2%D0%BA%D0%B5