Dozrál čas na odhalení bezprecedentního omylu křesťanství

    Téměř všechny křesťanské církve svorně tvrdí, že spása světa spočívá v Kristově utrpení, smrti a následném zmrtvýchvstání. Pokud však tuto tezi podrobíme důkladnějšímu zkoumání, ukáže se jako nesmysl. Jak omyl a blud!

Křesťanský svět v podstatě tvrdí, že Kristus MUSEL být zrazen, že MUSEL být odsouzen židovskou veleradou, že MUSEL být vysmíván, bičován a nakonec ukřižován, aby třetího dne stal z mrtvých. Tím prý spasil svět, takový byl Boží plán a tak se stalo, aby se naplnily předpovědi proroků.

My však uvažujme! Aby se všechno toto splnilo tak, jak to bylo předpovězeno, židovská velerada musela Krista uznat vinného a odsoudit ho k smrti. Pokud by se totiž rozhodla jinak a pokud by ho osvobodila, překazila by tím přece Stvořitelův plán spásy. To ale pak nutně znamená, že její rozhodnutí usvědčit Krista z viny a odsoudit ho k smrti bylo SPRÁVNÉ!

Podobně tomu bylo také u Piláta. Z hlediska své pozice římského místodržitele mohl Ježíše odsoudit, nebo osvobodit. On sám ho chtěl osvobodit. Tím by ale narušil plán spásy! Pilátovo rozhodnutí Krista ukřižovat bylo tedy SPRÁVNÉ!

A stejně SPRÁVNĚ se „naštěstí“ rozhodl i židovský lid, který mohl osvobodit Krista, ale vybral si Barnabáše. Tak to bylo „správné“, protože Kristovým osvobozením by se přece překazil Stvořitelův plán spásy. Takhle a ne jinak vypadá celá věc v té nejpřísnější logice.

Židovská velerada tedy rozhodla SPRÁVNĚ! Pilát rozhodl SPRÁVNĚ a židovský lid se také rozhodl SPRÁVNĚ! Přesně tak to totiž stálo v Písmech, tak to předpovídali proroci a tak se to muselo stát!

Pokud však výše uvedená tvrzení zkoumáme svým nejvnitřnějším cítěním, naše cítění se vůči něčemu takovému musí bouřit. Ve svém nejhlubším nitru přece jasně cítíme, že velerada správně nejednala, že Pilát nerozhodl správně a že židé neměli osvobodit Barnabáše. Velmi jasně cítíme, že jejich jednání správné nebylo.

To však potom znamená, že Kristus nemusel a neměl zemřít! Že jeho smrt byla způsobena sérií nesprávných rozhodnutí lidí. No a to zase znamená, že spása světa musí a musela spočívat v něčem jiném, než v Kristově utrpení, smrti a následném zmrtvýchvstání. Stvořitelův plán spásy přece nemůže stát na zločinných a nesprávných rozhodnutích lidí jako na něčem, co se stává nezbytnou součástí plánu spásy. To, co pochází od Stvořitele, se přece nemůže příčit tomu nejelementárnějšímu lidskému cítění pro to, co je správné a co nesprávné. Vždyť Bůh je přece Spravedlnost a Láska, která se nespolčuje se zločinci a nekalkuluje s jejich zvrhlými a zvrácenými rozhodnutími.

Kristovo utrpení a smrt byly zločinem! Byla to obyčejná vražda, ke které došlo sérií nesprávných rozhodnutí lidí! Prostřednictvím něčeho takového nemohl být svět spasen! Právě naopak, lidé tím na sebe uvalili vinu! Nesmírnou vinu!

Spása totiž nespočívá v Kristově smrti a jeho zmrtvýchvstání, ale v jeho Slově, které nám přinesl. Ve Slově, za které podstoupil nesmírnou bolest a utrpení. Spása spočívá v Ježíšově učení, které ukazuje cestu do Výšin! V jeho učení, které nám ukazuje, jak máme myslet, mluvit a jednat, abychom byli spaseni! JEDINĚ TEN, KDO ŽIJE PODLE KRISTOVÝCH SLOV BUDE SPASEN! NIKDO JINÝ!

Představme si, že by všechno proběhlo úplně jinak. Že by židovský národ uznal Krista jako Mesiáše, kterým opravdu byl, a že by ho jako Mesiáše uznala i židovská velerada a učinila ho veleknězem svého národa. Veleknězem povolaného národa židovského! Židovským králem v duchovním slova smyslu!

Představme si, že by Kristus prostřednictvím kněží, kteří by mu věrně sloužili, očistil židovskou nauku od všeho pokřiveného a nesprávného, od všech lidských názorů a domněnek. A obyčejný lid, který se ve své dětské víře snažil žít podle dosavadního pokřiveného učení, tento lid by svým dětským způsobem přijal nezkalenou nauku Kristovu a začal by se podle ní řídit.

Duchovní rozmach, který by to muselo přinést, by byl nevídaný. Spolu s duchovním vzestupem by automaticky došlo i k pozvednutí hmotných poměrů. Čistým životem lidí podle čistého učení by se vše stále více rozjasňovalo. V zářivém jasu života podle Zákonů Božích, obsažených v Kristově učení, by všude vyrostlo štěstí, radost, mír a porozumění.

Toto by svou mocnou přitažlivou silou působilo i na ostatní národy. Cizinci by se hromadně přicházeli učit a ono nové, zázračné učení by se snažili aplikovat do života svých vlastních národů. Světlo a Pravda by se šířily mezi všechny národy a všechny lidi na zemi. Země by se nakonec stala velkou říší štěstí, klidu a míru. Říší jásavého a radostného života podle Zákonů Božích! Stala by se pozemským odleskem rajských zahrad.

Takový byl Stvořitelův plán spásy! Velkolepý a velkorysý, odpovídající velkoleposti a velkorysosti vševládného Boha.

Lidská nízkost, malost, věrolomnost a nečistota se však postavily proti Stvořitelovým plánům. Lidé zlovolně zavraždili Božího Syna doufaje, že tím umlčí a zabijí i jeho Slovo. Že tím zabijí jeho učení, v jehož dodržování se skrývá spása! Spása každého jednotlivce i celého světa!

Avšak Kristus, který se zjevoval svým učedníkům ještě 40 dní po své smrti jim zprostředkoval odvahu, sílu a odhodlání k šíření jeho učení mezi všechny národy země. Toto učení totiž nesmělo být zabito, protože tím by temnota definitivně zvítězila. Protože tím by lidstvo ztratilo cestu ke spáse, která spočívá v Kristově Slově a v životě podle něho.

Kdo tedy podle něj žije, kdo mu podřídí všechno své cítění, myšlení, řeč a jednání, ten kráčí jistou cestou ke spáse. Kdo si však myslí, že byl spasen Kristovým utrpením, jeho smrtí na kříži a jeho zmrtvýchvstáním, ten je na velkém omylu. Ten se rouhá, protože vraždě a vzpouře proti Stvořiteli se snaží připisovat význam, který tento surový zločin vůči Synu Božímu nikdy neměl. Neboť Kristova smrt byla obyčejnou vraždou a ne spásou světa!

A na závěr ještě odpověď na otázku, proč pak proroci předpovídali Ježíšovo utrpení a smrt? Proto, aby lidi varovali! Aby se lidé měli na velkém pozoru před něčím takovým, jako je vražda Mesiáše! Proroci o tom mluvili proto, aby se tomu v budoucnu zabránilo. Aby se to v žádném případě nestalo a lidé se toho vyvarovali.