Chybí pravá láska ke Kristu! Proto ho vůbec neznáme!

Pojem křesťan je odvozen od slova Kristus. Znamená stoupenec Krista, nebo ten, kdo miluje a uctívá Krista. Jak se ale má tato láska a toto uctívání správně projevovat?

V první řadě tak, že se snažíme správně porozumět slovům Pána Ježíše Krista. Že se snažíme o správné pochopení jeho učení v takovém smyslu, v jakém ho Mesiáš zprostředkoval lidstvu. Ne tak, jak si jej lidé přizpůsobili a chtějí oni sami vnímat, aby to vyhovovalo jejich představám a jejich pohodlnosti. Neboť my lidé máme tendenci přizpůsobovat si vše na svůj vlastní obraz. Tak, aby to především nám vyhovovalo.

A žel, podobným způsobem bylo zkřiveno a zkresleno také Slovo Spasitele. A ne jen ono! I celý jeho život od začátku až do konce. To, co dnes vnímáme a považujeme za pravdu o Kristu je jen mýtus. Jsou to jen lidské představy. Začíná to neposkvrněným početím, které bylo úplně jiné. Pokračuje to nesprávným vnímáním jeho zázraků a vrcholem všeho je naprosto nesprávné pochopení jeho smrti na kříži, jakož také charakteru jeho zmrtvýchvstání.

Všechno toto bylo jiné, než se dnes domníváme. Všechno toto je zkresleno. A zkresleno je také zároveň mnohé z toho, co Spasitel učil. Roztrpčení Pána nad nechápavostí lidí a nad jejich tendencí přizpůsobovat si vše podle sebe je zaznamenáno i v evangeliích, když říká svým učedníkům: „Ještě i vy mi nerozumíte?“

Pán Ježíš přišel z Boží nádhery na naši temnou zemi, plnou hříšnosti a zla, aby nám i za cenu svého nesmírného utrpení přinesl Svaté Slovo, ukazující cestu k naší záchraně a spáse, ke které musíme dojít, rozhodneme-li se podle slov Páně žít. Pokud budeme v souladu s jeho slovy myslet, cítit, mluvit a jednat.

Avšak nejzákladnějším předpokladem toho je, abychom Slovo Páně přijímali ve správném výkladu. Tedy přesně tak a v tom smyslu, jak nám bylo dáno Spasitelem. A také abychom správně chápali klíčové body jeho života, jakými jsou jeho smrt a zmrtvýchvstání. Toto je prvořadou povinností každého správného křesťana! Je to základní povinnost každého, kdo se považuje za stoupence Krista.

O to, aby mohli křesťané daleké budoucnosti splnit svou základní povinnost, se postaral Spasitel tím, že zaslíbil příchod Ducha Pravdy, který má křesťanský svět uvést do plné Pravdy. Do plné Pravdy o charakteru neposkvrněného početí, o zázracích, o smrti na kříži, o zmrtvýchvstání a o učení Pána Ježíše Krista.

Spasitel světa totiž jasnozřivě předpokládal, že lidé, věrní své povaze, budou po staletí přizpůsobovat jeho učení i celý jeho život svým vlastním představám a své vlastní duchovní pohodlnosti. A proto v době největších zmatků a největší míry pokřivení všeho, co souvisí s Mesiášem, má přijít Pánem Ježíšem zaslíbený Duch Pravdy, aby vše uvedl na správu míru. Aby lidem znovu zpřístupnil cestu ke spáse, zasypanou jejich vlastní vinou.

Ve Slově Poselství Grálu, přineseném Kristem zvěstovaným Duchem Pravdy, se úplně na začátku píše: „Kdo se nenamáhá, aby Slovo Páně správně pochopil, ten se proviňuje!“

Je maximálně trestuhodné, když k nám přišel Kristus až od Otce nebeského, aby nám přinesl jeho Slovo, za které obětoval svůj život, a my se toto Svaté Slovo vůbec nesnažíme znát v jeho pravém významu. Toto není láska ke Kristu, ale trestuhodná lhostejnost vůči němu! Toto je hluboké lidské provinění přesně tak, jak se píše na začátku Díla Ducha Pravdy.

Je nejvyšší čas, aby křesťané i celý křesťanský svět projevil skutečnou lásku ke Kristu a ne jen lásku ke svým vlastním představám o něm, o jeho učení a o jeho životě. Je nejvyšší čas na důkladné přehodnocení pohodlných tradičních výkladů, na které jsme si zvykli, ale které žel v mnoha věcech vůbec nekorespondují s Pravdou. Se skutečnou Pravdou o Kristu tak, jak to od Spasitele dostal za úkol zvěstovat Duch Pravdy, aby uvedl lidstvo a křesťanství do plné Pravdy.

Každý, kdo opravdu miluje Krista, by měl nahlédnout do Poselství Ducha Pravdy a podrobit jej svému vlastnímu zkoumání. Měl by ho prozkoumat s otevřenou duší, s otevřeným citem a myslí, aby sám, na základě svého vlastního zkoumání zjistil, zda je to opravdu něco, co je skutečně hodno Pánem Ježíšem zvěstovaného Ducha Pravdy. Aby sám v sobě procítil a odvážně prozkoumal, zda se to opravdu zachvívá v Pravdě. Zda bude věřit i nadále tradičním výkladům, nebo uvěří Slovu Ducha Pravdy, zbavenému všech lidských omylů a pokřivení.

Je důležité, aby se nikdo v tomto směru nespoléhal na žádné autority a na jejich kompetentní posouzení, ale aby si každý našel čas prozkoumat to sám za sebe a sám v sobě. Neboť v konečném důsledku vždy ponese zodpovědnost pouze každý sám za sebe.

Kdo se přiklání k názorům jiných, aniž by všechno sám vážně zkoumal, přenechává zodpovědnost za sebe a svůj osud na jiné. Lidé by si už konečně měli uvědomit, že slepá důvěra v takzvané odborníky a jejich názory nás může přivést do neštěstí. Do neštěstí duchovního i fyzického. Například tak, jako když duchovní odborníci židovského národa nebyli schopni poznat v Pánu Ježíši očekávaného Mesiáše, dali ho zavraždit, a tím uvrhli celé lidstvo do těžké karmy. 

Žádným takzvaným odborníkům se v žádné době nevyplatí slepě důvěřovat a do jejich rukou svěřovat svůj osud! Ať již duchovní, nebo fyzický.

Ze všeho nejvíc se vyplatí důvěřovat pouze samému sobě! Svému vlastnímu cítění, svědomí a intuici! Držme se jich a vždy si najděme čas důležité věci vážně a samostatně zkoumat.

Pán Ježíš Kristus si našel čas, aby k nám přišel na zem a zvěstoval nám Svaté Slovo jeho Otce. A proto by si každý z nás měl najít čas, aby toto Slovo chápal čistým způsobem tak, jak nám bylo přineseno, a ne tak, jak ho vědomě, nebo nevědomě zkřivili lidé.

Kdo si však tento čas není ochoten najít a tuto námahu vynaložit, nezaslouží si nic jiného, než právě tu pokřivenost a ty zásadní omyly, které mu zprostředkovávají současné křesťanské církve. Takový člověk se musí spokojit s nesprávnými a pokřivenými výklady dnešních křesťanských církví, které ve skutečnosti v mnoha věcech zatarasují pravou cestu lidskému duchu ke Světlu.