Moje ústavní stížnost na postup Senátu PČR ve věci velezrady

Utajování hlasování o ústavní žalobě pro velezradu proti prezidentovi Václavu Klausovi považuji za protiústavní. Umožňuje to spekulace o seznamu jmenovitě hlasujících senátorů. Před pár okamžiky jsem podal ústavní stížnost.

Ústavní stížnost

podle § 72 odst. (1) a) zákona 182/1993 Sb. – o Ústavním soudu

Stěžovatel: Ing. Dušan Streit, nar. ......, bytem ....................................................................

Ústavní stížnost směřuje proti Senátu Parlamentu České republiky ve věci veřejného hlasování o podání ústavní žaloby Senátu PČR Ústavnímu soudu proti prezidentu republiky prof. Ing. Václavovi Klausovi, CSc. pro velezradu podle ust. čl. 65 odst. 2 Ústavy České republiky a podle ust. § 96 zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu, zejména proti odmítnutí zveřejnění záznamu o veřejném hlasování.

Podle § 139 zákona č. 107/1999 Sb. - o jednacím řádu Senátu, v právě platném znění, kde je uvedeno: „Jednání Senátu o návrhu ústavní žaloby a o návrhu na její odvolání je neveřejné. Při jednání o návrhu ústavní žaloby a o návrhu na její odvolání lze podávat pouze návrhy na schválení nebo zamítnutí. O návrzích se hlasuje veřejně podle jmen.“, Senát porušuje (odpírá mi) mé ústavně zaručené základní právo a svobodu na informaci, jak jmenovitě hlasovali jednotliví senátoři, kteří schválili ústavní žalobu proti prezidentu republiky Václavu Klausovi pro velezradu.

Navíc jsem přesvědčen, že dle § 75 odst. (2) a) zákona 182/1993 Sb. – o Ústavním soudu stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele.

Na oficiální webové stránce Senátu PČR jsem zjistil, že v souladu s § 149 odst. 2 zákona č. 107/1997 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů, nelze tento tisk zveřejňovat (viz elektronický odkaz). Potud lze souhlasit, že jednání Senátu je neveřejné. Smysl a účel tohoto zákonného ustanovení zřejmě spočívá v tom, aby jednací řád chránil prezidenta proti možným nařčením z velezrady, dokud Ústavní soud nerozhodne. To se však podle mého výkladu týká pouze obsahu jednání o návrhu.

Diametrálně jiná situace však nastává u hlasování o návrhu, které má být zákona veřejné podle jmen. Nechci se pouštět do právní polemiky, zda od okamžiku hlasování měla být schůze Senátu veřejná. To za tolik podstatné nepovažuji. Ale za fundamentálně a principiálně podstatné považuji, abych jako občan s volebním právem dostal oficiální informaci, jak podle jednacího řádu senátoři hlasovali. Jde o právo na veřejnou kontrolu ze strany každého občana, že orgán státní moci jedná zákonně a transparentně. A nejen to, jako pro voliče je pro mě zásadní informace, jak konkrétní mnou volený senátor v této zvlášť významné záležitosti hlasoval, abych se mohl v příštích volbách podle toho orientovat.

Senát tuto povinnost nesplnil a vyhýbá se jí. Pro důkaz jsem navštívil oficiální webové stránky Senátu PČR, zadal jsem deváté funkční období a schůzi č. 7 konanou dne 4. března 2013 adostal jsem nesmyslnou či nepravdivou informaci „Nalezeno 0 hlasování“ (viz elektronický odkaz).

Je pro demokracii zcela smrtící – a je obecným zájmem, aby tomu tak nebylo -, že na veřejnost prosakují kuloárně a mediálně informace o hlasování, které Senát PČR odmítá potvrdit nebo vyvrátit. Takový seznam vyšel dne 5. března např. na Lidovkách.cz (viz elektronický odkaz) a tam mluvčí Senátu Pavlína Heřmánková prohlásila: „Podle zákona je tento seznam neveřejný, proto to nebudeme nijak komentovat. Jestli se někteří ze senátorů, kteří seznam podepsali, rozhodli jména zveřejnit, to je jejich věc. ... Horní komora ale seznam nezveřejnila.“.

Další seznam zveřejnil senátor Jaroslav Kubera a dne 4. března jej zveřejnil bulvární deník Blesk (viz elektronický odkaz). Tato praxe by mohla být nástrojem manipulace s veřejným míněním, pokud by průsak informací nebylo možné konfrontovat s oficiálními daty, na něž má veřejnost právo.

Proto navrhuji, aby Ústavní soud svým nálezem rozhodl, že se Senátu PČR ukládá povinnost zveřejnit záznam hlasování o podání ústavní žaloby Senátu PČR Ústavnímu soudu proti prezidentu republiky prof. Ing. Václavovi Klausovi, CSc. pro velezradu podle ust. čl. 65 odst. 2 Ústavy České republiky a podle ust. § 96 zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu.

Ponechávám na zvážení Ústavního soudu, zda bude samotný průběh - ze zákona veřejného – hlasování považovat za překážku pro platné schváleni shora uvedeného návrhu Senátem.

 S pozdravem

Ing. Dušan Streit, v.r.

Ve Frýdku-Místku dne 6. března 2013

Kvůli elektronickým odkazům zasílám stížnost elektronicky na [e-mail]. Originál podání ve dvojím vyhotovení zašlu v zákonné lhůtě poštou. K ní bude přiložena plná moc pro advokáta Mgr. Jiřího Kabuďu, čís. lic.: 8163.

Elektronicka Podatelna ([e-mail])

Vaše podání "Ústavní stížnost" bylo přijato do podatelny.

Dnes 6. 3. 2013, 12:29:12