Totalita protektorátní byla ještě zrůdnější než komunistická

Německá okupace byla horší než sovětská. A člen KSČ, který z ní po Listopadu vystoupil, aby dělal politiku jinde, je hoden většího opovržení než dnešní člen KSČM.

 Byl jsem nepříjemně zaskočen některými reakcemi na můj předchozí článek: „Ministryně Válková, omluva zdaleka nestačí!“. Někteří zaslepenci jako by ztratili historickou paměť i měřítka pod vlivem současné propagandy.

 To, co bagatelizovala paní Válková, je prostě absolutně nehorázné. Dovedete si představit, že by stejným způsobem bagatelizovala padesátá léta? To by ji roznesli na kopytech a mohla by se vrátit do německého Pasova jako bývalá česká ministryně.

 Aniž bych chtěl komunistickou totalitu obhajovat, tak ta nacistická, jak se projevovala i u nás v době protektorátu, byla nesouměřitelně horší. Jsem si vědom, že komunisté nespravedlivě odsuzovali a dokonce i lidi z vlastních řad. Ale to nacisté ani nepotřebovali. Přijelo gestapo, odvleklo člověka, jak se stalo i mému dědečkovi. Pak už ho nikdo neviděl. A rodina mohla být ještě ráda, pokud nechali na pokoji ženy a děti.

 Němci se netajili, že Slovany vč. Čechů považovali za méněcenné podlidi „untermenschen“. Jen malá část měla být germanizována, zbytek měl být spolu s Cikány vyhlazen obdobně jako Židé, nebo vyhnán z Evropy. To chtěla paní Válková bagatelizovat jen proto, že měla výchovu protektorátního fízla? Něco takového by bylo nemyslitelné i za sovětské okupace. Přesto, vše ruské tito propagandisté démonizují a vše německé bagatelizují až glorifikují. Navíc bez totality německé by nepřišla ani totalita ruská.

 Žádná zvěrstva neobhajuji, jen chci připomenout ta měřítka. Nesmíme si dovolit na ně zapomenout. Dostatečným důvodem k abdikaci ministryně Válkové jsou pro mě její slova „ono se toho v protektorátu zas tolik nedělo“. Zavražděných bylo málo? Mám děkovat, že místo dědečka neodvlekli i jeho rodinu včetně mé matky? K radosti některých oponentů bych se vůbec nemusel narodit.

 Paní Válková ovšem byla i za protektorátu v loajální rodině. Jim se samozřejmě nic nedělo. Ale za komunistické totality se přisluhovačům také „zas tolik nedělo“. Asi proto vstoupila paní Válková do KSČ. A tady se kruh uzavírá – kolaborant jako kolaborant, resp. kolaborant jednou, kolaborant vždycky.

 Jeden úplný zoufalec mezi blogery, jakýsi Jan Hanák, který nemůže žít bez mých článků (prý na ně nemá čas, a proto je neustále obsáhle komentuje), obhajoval nehorázné výroky paní Válkové dokonce tím, že mi byl zrušen diskusní profil na blogu iDnes, což je pro něj důkazem, že sám nedokážu dodržovat pravidla. Hloupá pravidla, navíc subjektivně hodnocená lidmi placenými šéfem Válkové Babišem, opravdu dodržuji jen do úrovně své integrity a svědomí. Nechci polemizovat s takovou ubohostí, jen chci rozhodně odvrátit pokus zlehčit zvrácený výrok paní Válkové útokem ad hominem na autora, jenž jej kritizoval.

 Janu Hanákovi přispěchal na pomoc další můj okopávač kotníků Pavel Kula. Zmiňuji i toho nešťastníka proto, že nedokázal pochopit, jaký je rozdíl mezi členem KSČ, který roztrhal po Listopadu legitimaci, aby zůstal v politice, od dnešních členů KSČM. Ti první se rozlezli do všech „demokratických stran“ a jsou předmětem mého opovržení. Ti druzí – a to je ten paradox, o němž jsem psal v článku „Divadelní ministr obrany vs normální pán. Vadí ještě komunista víc?“ – bohužel mají v mnoha věcech rozumnější postoje než hlavní proud dnešní euroservilní politické scény.

 Vrátím se ještě k ministryni Válkové. Její hloupé dementi a nedostatečná omluva jsou irelevantní. V normální zemi bez Hanáků a Kulů (omlouvám se jejich jmenovcům) by bylo už dávno nemyslitelné, aby zůstala ve funkci. Víte proč hlavně? To nebyla žádná zmanipulovaná odpověď ani neobratné vyjádření, jí to vytrysklo z její německé a kolaborantské duše. Řekla, co cítí. A žije pro ni ve šťastné době, kdy může kolaborovat v souladu se svým nejhlubším přesvědčením a cítěním.