Evropa to má spočítané

Po vzestupu je historicky nevyhnutelný pád. Někteří politici mohou mít pošetilý pocit, že historii vytvářejí, jsou však jen herci představení, jehož scénář je již napsán. Dokonce si mohou bláhově myslet, že svými kroky brání naplnění tohoto scénáře, právě když jej sami začali režírovat a realizovat.

Ne, nejsem fatalista. Ale přírodní - a tedy i společenské a historické - zákonitosti platí. Snažil jsem se svou troškou do mlýna přispět k tomu, aby „Lisabon" v zájmu nejen Česka, ale i Evropy neplatil. Snažily se i významnější autority včetně našeho prezidenta. Ale - obávám se - když se dějiny dají do pohybu, nedá se to zastavit. Vždy tomu pomáhá fanatismus šířící se jako infekce na jedné straně a nezájem většiny na straně druhé.

Jedni podlehnou utopickým návodům, jak historii ošálit a nebezpečí vzestupu konkurentů eliminovat. Pohříchu právě oni paradoxně nejvíce k pádu přispívají. Druzí se apaticky dívají, jak pod záminkou lepších zítřků někdo rozvrací pilíře stávajícího uspořádání a demokracie. Pak je vždy pár kverulantů, mezi něž se počítám, kteří marně upozorňují na cestu k rozvratu. Vždy tomu tak bylo, že před naplněním nějaké historické hrozby nejvíce k ní přispívali ti, co měli na praporu boj proti tomuto nebezpečí.

Rozpad bipolárního světa nejvíce ovlivnil Evropu. V eufórii z pádu totality se postkomunistické státy staly méně obezřetnými a začaly nekriticky přejímat myšlenky ze Západu, a to včetně těch, co ohrožují samotnou jejich existenci. Západní země zase ztratily konkurenta, který je nutil k efektivitě, a došlo to tak daleko, že začaly přejímat některé nástroje upadlého režimu. Ani si neuvědomují, že tím předurčují i svůj osud. Jenže na tuto cestu s sebou stahují prostřednictvím EU i nové členské země, které se sotva z podobného jha vymanily.

Diverzita je motorem pokroku, protože se využívá energie spočívající v rozdílech a konkurenci. Bylo tomu tak i v bipolárním světě, i když konkurence byla omezena na dva bloky. Nyní, kdy by Evropa mohla využít svou rozmanitost jako svou komparativní výhodu, začíná neefektivní sjednocování. Má to stejný účinek, jalo když vybijete baterii propojením  obou pólů. Energie, která by mohla konat práci v evolučním procesu, se promrhá na uskutečňování integračních utopických vizí. Jako bychom to neznali...

Každý systém, kde místo konkurence jsou aplikovány nějaké osvícené metody, jest odsouzen k úpadku. Tisíce zbytečných byrokratů a zároveň miliardy rozdělované zbytečně, neefektivně, klientelisticky a koruptivně, a to co nejdelší cestou, zcela odtrženou od zdroje, jsou jasnou obžalobou tohoto systému.

Vytváříme tady kolos málem srovnatelný s Čínou, kde zákonitě bude obdobný i stupeň demokracie. Lidé si ještě neuvědomují, že se sami zbavují mezi další půlmiliardou občanů různých národů i kultur možnosti jakkoliv ovlivnit věci veřejné. Vůbec nebudou znát politiky, kteří budou odpovědní za 90% pravidel, které jim budou dekretovat život. Nebudou o nich nic vědět, bude to vyšší moc. Snesou se z Brusele jako deus ex machina a zasáhnou - neodvratně a bez místní oponentury. Budeme ještě vzpomínat, jak jsme nadávali na Paroubka a Topolánka, jako na lidi z masa o kostí, o nichž jsme věděli od rodinných poměrů až po hříchy mládí.

Jestli to nebude konec demokracie, tak už nevím. Úplně naivní jsou ti, co si myslí, že se tím zvýší kvalita politiků. Naopak. Čím menší a vzdálenější kontrola a větší svody, tím více prostoru pro uplatnění ryze lidské vlastnosti osobního egoismu. Doporučuji přečíst Parkinsonovy zákony - a nemám na mysli jen ty o bujení administrativy -, z nichž vyplývá, že co se může pokazit, se také stane. V tomto koruptivním byrokratickém babylonu by nezůstala neposkvrněná ani Panenka Maria.

Všechno to směřuje k návratu nesvobody. Jen se vydáme od perestrojky směrem k politbyru, a od politbyra k nějaké novodobé modifikaci totality. Bude to moc, jíž jsou národní státy těsné. Tady doporučuji přečíst Orwella. A jako bych viděl novodobého Chruščova, který bude s tygry typu Číny nebo Indie bojovat kvótami na výrobu kukuřice a železa. Zatím Rusko může využít šance a nastoupit cestu k demokratizaci, po níž se my vracíme. Škodolibě se můžeme utěšovat, že Obama táhne USA stejným směrem. Chystá se prostě velký historický velmocenský zvrat. Nic nového pod sluncem.

Tak toto všechno mě napadlo v souvislosti s tím, že padla další bariéra a německý ústavní soud dal „Lisabonu" podmíněně zelenou. Bude sice třeba přijmout něco jako u nás zákon o vázaném mandátu, ale to je pouze otázkou času. Všimněte si pouze toho, že jakýkoliv převod kompetencí sice bude záležet u nás i u nich na národních parlamentech (u nás dokonce bez ústavní většiny), ale definitivně tak byly z rozhodování o zásadních věcech státní suverenity vyloučeny lid formou referenda i hlavy států, které jinak by každou smlouvu musely ratifikovat. Každé další snížení suverenity a odevzdání svrchovanosti tak bude mít jen charakter obyčejného zákona.

Zbývají poslední tři bašty: polský prezident, znásilňovaní Irové a vzdorující český prezident. Irové budou podfukem nalákáni, aby odvolali, co odvolali. Půjdou na to jejich veřejné peníze, obdobně jako Špidla i z daní euroskeptiků zaplatil propagaci našeho vstupu do EU. Rád bych se mýlil, ale mám obavu, že ani Václav Klaus svou roli Mistra Jana Husa nedohraje do konce.

Pohrdám hlupáky, kteří se dali nalákat jako můry ke světlu. A mám strach o naše děti.

PS Tady jsem burcoval:  http://streit.blog.idnes.cz/r/15989/Evropska-unie.html

Ach, jo.