Vzpomínka na mou srážku s rozděleným Kyprem
Už je to 15 let. Jako konzultant pracující pro jednu firmu jsem se měl zúčastnit workshopu konaného v kyperské Larnace. Což jsem vnímal jako příležitost trochu se po skončení jednání po Kypru rozhlédnout. Jak známo, Kypr je zemí rozdělenou na řeckou a tureckou část. Přičemž ta řecká je považována za turistický ráj, zatímco turecká byla tehdy naopak zemí téměř neznámou. Přesto (nebo právě proto) zemí prý krásnou.
Lákalo mě podívat se do turecké části a zahájil jsem k tomu potřebné kroky. Na internetu jsem se dočetl, že existuje jen jeden přechod přes zelenou linii, jak se hranice mezi oběma Kypry nazývá, a sice přímo ve starém centru hlavního města Nicosie. A že tudy lze Tureckou část Kypru navštívit bez víz, ovšem musí se to vejít do jednoho dne, mezi 9. a 18. hodinou.
To mi nestačilo a rozhodl jsem se vízum získat. A když mi na tureckém velvyslanectví bez problémů do pasu natiskli vízum pro "Severní Kypr", začal jsem se těšit na zajímavou výpravu.
Asi týden před odletem už mě zastihla cestovní horečka a začal jsem brouzdat po internetu s cílem najít vhodná místa k navštívení. A jen náhodou jsem narazil na informaci, že lidé, kteří absolvovali jednodenní výlet do turecké části, se tam sice dostali bez potíží, zato zpátky nikoliv. Prostě že problém není v Turcích ale v Řecích.
Značně jsem znervózněl, protože to znamenalo, že z vícedenního výletu posvěceného tureckým vízem nebude můj návrat o nic snazší, ba naopak. A tak jsem vymačkal číslo kyperského velvyslanectví a zeptal se, jak to vlastně je.
Ten dobrý muž mi řekl, že mé obavy vůbec nejsou liché a abych cestu na sever nezkoušel. Zeptal jsem se, zda by mi nepomohlo, že mám Turecké vízum. Jestli by to tím nebylo víc zlegalizované.
"Cože?!" téměř vykřikl. "Vy máte v pasu vízum pro severní Kypr?"
"Ano," bezelstně jsem přitakal.
"Tak počítejte s tím, že po přistání na letišti v řecké části Kypru vás vůbec nepustí z letiště. Pochopte, pro Kyperskou republiku je Severní Kypr nezákonný stát a jeho návštěva je chápána téměř jako trestný čin."
"A nejde to vízum nějak zrušit?" Už mi nešlo o to dostat se do turecké části Kypru, ale aspoň na Kypr, na workshop, na němž by má neúčast nejspíš znamenala i jistý průšvih.
"No," odpověděl váhavě, " možná ano, ale musel by to udělat pracovník z ministerstva v Nicosii, který by kvůli tomu za Vámi musel přijít na letiště. Pokud přistáváte v Nicosii, tak by to snad teoreticky šlo, ale moc bych na to nespoléhal."
Jak už jsem psal, naše letadlo letělo do Larnaky. Což je přes půl Kypru. Bez šancí.
"Co byste mi tedy radil?" zkusil jsem poslední záchranný dotaz.
"Podle mě máte jedinou možnost. Vystavení nového pasu. S tímhle se na Kypr prostě nedostanete."
Cestovní horečka prudce opadla a já si pár dnů před odletem dal vystavit expres za osmačtyřicet hodin nový pas. Skvělý závěr plánu severokyperské expedice.
Nakonec jsem byl vrchovatě spokojený i s řeckou částí Kypru, největší dojem na mě udělala panenská příroda poloostrova Akamas. Podíval jsem se i do Nicosie. Samozřejmě jsem nemohl vynechat zelenou linii. Řady na sebe naskládaných sudů od nafty vyplňovaly mezery mezi polorozbořenými domy, nahoře na nich trčel ostnatý drát; díry po oknech zacpané pytli s pískem, občas přerušené dřevěnou budkou s vojáky. To byli kyperští Řekové, z druhé strany naopak hlídkovali Turci, mezi nimi vojáci OSN.
Všudypřítomné tabule s výmluvně označenými zákazy fotografování mě samozřejmě motivovaly, abych si obrázků nadělal co nejvíc. Absurditu téhle hranice mám zdokumentovanou na fotce, kde se na sudu mezi spirálami ostnatého drátu vyhřívá kočka. Rozdělený svět ji evidentně nevzrušuje a do jejího žaludku určitě nějakými zbytky jídla přispívají jak kyperští Řekové, tak Turci.
Skončil jsem v kafeneiu na skleničce vína se sodovkou v zákoutí vedle opuštěné mešity. Na rozdíl od Limassolu a Larnaky, kde pár Turků zůstalo, v Nicosii nejspíš všichni přešli za zelenou linii. Za onu poněkud zvláštní hranici připomínající jakoby zapomenutou barikádu. Která je ale ve skutečnosti velmi živou jizvou protínající nejen celou zemi s osm tisíc let starou civilizací, nýbrž i statisíce lidských osudů.
Mezi národy to tak chodí, že největšími nepřáteli bývají ti nejbližší. Až se lidstvu podaří vyřešit problém Kaina a Abela, možná se vrátí do ráje.
Jiří Strádal
Jak naše armáda jela na Polsko
Dnes v noci je to 40 let, co z mnoha československých kasáren vyjely kolony tanků, obrněných vozidel a nákladních aut směrem k polským hranicím. S cílem potlačit tamní proces demontáže komunistické diktatury vedený Solidaritou.
Jiří Strádal
Paradoxy naší doby
Náš svět se rychle řítí dopředu a my se mu přizpůsobujeme. A přitom nám ani nestačí docházet, že to, co považujeme za normální, je často docela absurdní. Nahodil jsem jen jednu desítku příkladů. Určitě Vás napadnou další.
Jiří Strádal
Nahlédnutí k novozélandským Maorům
Je to 200 let, co maorští náčelníci po mnoha bojích začali jednat o loajalitě k britské koruně a o svých právech. K dohodě pak došlo. Maory to ale později stálo vysokou cenu. Vypovídá o tom mnoho pomníků a pamětních desek.
Jiří Strádal
Dvakrát na břehu řeky (povídka)
Na břehu téměř vyschlé řeky seděl stařec se svým vnukem. Podél protějšího břehu šla karavana lidí s naloženými vozy. Spíš se trmáceli, než šli. Vyhnuli se opuštěnému mlýnu a pokračovali, než sedící dvojici zmizeli za pahorkem,
Jiří Strádal
Víra, normalizace a Bílá Hora
Současné čtyřsté výročí bitvy na Bílé Hoře se může jevit jako dávná historie, ale není to tak dávno, co jsme tu měli jistou paralelu. Je to náhoda nebo to neseme v genech a máme se toho obávat i v budoucnu?
Další články autora |
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Turisté si zajeli do Afghánistánu. Střelci část Evropanů povraždili i s průvodci
Neznámí ozbrojenci v pátek večer v provincii Bámján v centrální části Afghánistánu zabili tři...
Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky
Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...
ANALÝZA: Terorismus se vyplácí, vzkázali Palestincům. Gesto ve špatnou dobu
Premium Od spolupracovnice MF DNES v Izraeli Je to vzácnost, když Izraelci od rána vědí, co je ten den čeká. Ve středu to tak bylo. Od rána byly...
Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím
Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...
Rozhodněte o vítězi ankety Bloger roku 2023, hlasujte do konce května
Anketa Bloger roku 2023 je ve finále a o vítězi se rozhodne do konce května. Právě do posledního...
Na Mallorce se zřítila restaurace. Nejméně čtyři lidé zemřeli, desítky zraněných
Po pádu části budovy přímořské restaurace ve městě Palma na španělském ostrově Mallorca večer...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 100
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 773x