Jak naše armáda jela na Polsko

Dnes v noci je to 40 let, co z mnoha československých kasáren vyjely kolony tanků, obrněných vozidel a nákladních aut směrem k polským hranicím. S cílem potlačit tamní proces demontáže komunistické diktatury vedený Solidaritou.

Kroutil jsem tenkrát vojenskou službu v Domažlicích a na pátek 12. prosince 1980 nemám nejlepší vzpomínku. Už v noci z 11. prosince vyjel z naší divize celý klatovský tankový pluk (protože to nikdo nečekal a přišel náhlý rozkaz k výjezdu téměř veškeré techniky, nastal tam hrozný zmatek, který si vyžádal několik smrtelných úrazů vojáků). Z našich kasáren vyjel jeden tankový prapor a mnoho řidičů nákladních aut.

Silná nervozita vojáků z povolání, kteří samozřejmě taky nevěděli, co bude dál, způsobila, že my, co jsme zůstali v kasárnách, jsme skoro celý ten pátek museli naprosto nesmyslně pochodovat po "buzerplace". Několik následujících dní jsme pak museli být neustále připravení k okamžitému výjezdu, i spát jsme museli v „maskáčích“.

Co je s těmi, kteří vyjeli a kde se nacházejí, jsme nevěděli, stejně jako jsme nemohli tušit, jestli za chvíli či některý příští den nevyjedeme taky. Představa, že nás poženou se zbraní proti Polákům, kterým jsme tenkrát moc fandili, byla děsivá.

Po asi dvou týdnech se odjetí vojáci zase vrátili. Nejpikantnější na tom ovšem bylo, že dřív, než dostali od svých velitelů rozkaz k cestě zpátky, se dověděli z vysílání Svobodné Evropy (někdo tam měl malý tranzistorák), že československá vojska mířící na Polsko, se začínají stahovat.

Polské vedení si asi na Moskvě vyprosilo, ať od "bratrské pomoci" upustí, že si to doma vyřídí sami. Což téměř přesně za rok provedl generál Jaruzelski vojenským pučem, nastolením výjimečného stavu a dalšími roky komunistické diktatury.

Nicméně, ani po návratu vojáků do kasáren úplný klid nenastal. Pořád musel být vyčleněný určitý vzorek vojáků a techniky, kteří by v případě poplachu vyhlášeného heslem "Krkonoše", vyrazili na severovýchod. A když se nám pak v létě 1981 blížil konec vojny, pořád viselo ve vzduchu, že bude o pár měsíců prodloužená.

K invazi do Polska nedošlo, ale na konec komunismu jsme si ještě museli skoro celé desetiletí počkat.