Kontext, ve kterém dochází k různým událostem, může z událostí jinak obyčejných a banálních učinit události neobyčejné a pozoruhodné. Takovéto události pak lidi buďto sjednocují, nebo, jako v tomto případě, rozdělují. Průjezd spojeneckých vojsk přes ČR se vzhledem ke kontextu, vnitropolitickém i mezinárodně politickém, takovouto neobyčejnou událostí stal. Otázka zní: Je senzace, ať už pozitivní nebo negativní, spojená s průjezdem spojeneckých vojsk přes naše území opravdu tak nutná?
Není. Je zcela zbytečná, ba dokonce hloupá. Odhaluje jen, jak málo toho víme o principech mezinárodní bezpečnostní spolupráce a jak velké mezery máme ve znalostech své vlastní ústavy, na kterou se často mnozí z nás tak rádi odvolávají v souvislosti se svými právy. Mimo to se ukazuje, nakolik jsme ovlivněni mediální propagandou, a jak rychle propadáme davové psychóze – ti, kteří ještě včera nevěděli, že přes naše území má nějaký konvoj projet, dnes stojí s transparenty na náměstích a plamenně skandují. Jsem si jist, že v kterékoliv jiné zemi západní Evropy patřící k Severoatlantické alianci, by průjezd spojeneckých vojsk nebyl důvodem k plytkým a patetickým projevům, jako jsou demonstrace a koncerty na náměstích či záminkou k laciným politickým agitkám. To proto, neboť zde lidé mají alespoň elementární znalosti o mezinárodních smlouvách, ke kterým se zavázali a vědí, že umožnit hladký průjezd spojeneckým vojskům sloužícím ne k jejich obsazení a útoku, ale obraně, je zcela normální.
Přesto, že je senzace v tomto případě zbytečná, není nepochopitelná. Jak už bylo řečeno, jedním z důvodů této senzace je mezinárodně politický kontext. Jistě by průjezd vojsk nebyl natolik exponovanou událostí, kdyby nebyla zasazena do kontextu napjatých vztahů států západní Evropy, USA a Ruska. Pakliže by k průjezdu vojsk došlo jindy, než v těchto časech, kdy je česká společnost (naprosto zbytečně a hloupě) rozdělena mezi sympatizanty Ruska a Putina na jedné straně a sympatizanty USA a jejich spojenců na straně druhé, neměl by s průjezdem vojsk, snad až na hrstku pacifistů, pravděpodobně nikdo žádný problém. Možná by to byla senzace, ale ne senzace tak těžce zpolitizovaná, jakou jsme ji udělali.
K těm, co spojenecká vojska tak vehementně vítají, asi není co říct. Jsou-li to fanoušci vojenské techniky a jsou-li vnitřně přesvědčeni, že tato vojska slouží dobré věci a zajistí naší zemi v případě potřeby obranu, budiž - trocha toho patosu nikoho nezabije. Pakliže jsou to ovšem pouze „slepí adoranti“ USA a „slepí odmítači“ Ruska, kteří nevidí, že obě strany mají svá „másla na hlavě“ a tuto událost berou jen jako záminku rýpnutí si do „těch druhých“, pak bych se na jejich místě příště podobných projevů štěpících už tak rozštěpený český národ raději zdržel. Patos ještě nikoho nezabil, ale hloupost a z ní pramenící xenofobie už mnohokrát ano.
Těm, co spojenecká vojska naopak rezolutně odmítají a zejména pak hysterickým komunistům, doporučuji doplnit si základní vzdělání. Průjezd spojeneckých vojsk je jak v plném souladu se Severoatlantickou smlouvou, k jejímuž dodržování jsme se 12. března 1999 vstupem do NATO zavázali, tak s Ústavou ČR, konkrétně pak s jejím článkem 43. (3) b) o průjezdu ozbrojených sil jiných států přes území České republiky. Vše je tak činěno v souladu s právem a podle vůle lidu projevené prostřednictvím jim řádně zvolených zástupců. Není proto sebemenší důvod k jakýmkoliv protestům a prohlašování celé akce za „libovůli těch nahoře“, či dokonce za protiprávní, jak dnes při protestech z úst demonstrantů zaznělo. Dojmy a pojmy je zde třeba striktně oddělit.
V globále hodnotím celou senzaci okolo průjezdu vojsk jako nešťastnou a hloupou. Ne proto, že jsme si z něčeho pro spojenectví samozřejmého a banálního udělali něco výjimečného a senzačního, to by tak překvapující nebylo. Hloupou a nešťastnou především proto, že jsme se zase jednou rozdělili na dva tábory tam, kde by bylo normálnější a moudřejší tvořit tábor jeden.
