Výročí a sebe chválení

Dneska píši blog, abych se prostě a jednoduše chlubil a chválil. Zdá se, že únor pro mě začíná být, či spíše že si toho teprve teď všímám, důležitý měsíc. Na měsíc únor, připadá totiž několikero výročí. Pro mého tátu byl zřejmě důležitý měsíc leden. V lednu se totiž narodil, oženil i zemřel, no a možná i plodil, ale to jsou jen dohady. Já se v únoru nenarodil, ale pár rozhodnutí a začátků se mi v únoru přihodilo.

Trochu tímto vlastně navážu na svůj předchozí blog. V letošním únoru je tomu právě deset let, co jsem se rozhodl přestat pít alkohol. Nejenže jsem se rozhodl, ale taky jsem to udělal. Od té doby jsem střízlivý. Pravda, jestli jsem střízlivý i v uvažování, toť jiná otázka. A jak , že se to váže k minulému blogu? Udělal jsem to najednou. Žádné postupné snižování, náhražky, nebo podobné berličky nefungují. Ne že bych si to uvědomil hned, taky jsem zkoušel asi tak jedno desetiletí, to udělat jinak, ale po tomto únorovém rozhodnutí roku 2003, mi to najednou došlo. Je potřeba se opravdu rozhodnout a pak to „jen“ udělat, nebo v tomto případě by se dalo i říci nedělat. A to najednou a úplně abstinovat. No a tak mám letos desetileté výročí a jal jsem se za to chválit.

Před osmi lety, jsem se rozhodl, že přestanu kouřit. Úplně jsem přestal možná až o měsíc později, v tomto si nejsem jistý, ale zapadá mi to do koncepce, tak to tak nechám. A samozřejmě zase jsem to po předchozích zkušenostech udělal najednou. Kdo totiž používá ty různé náhražky, tak podle mě přestat nechce, jen to nějak ošidit. A tak se stává, že zhusta tito pijáci nealkoholického piva, dětského šampáňa a podobných věcí, se jen udržují v tom, co dělali předtím a hrají hry s okolím a často i samy se sebou, na ty co pro to přece něco dělají.

Jako třeba kamarád, který se na návštěvě u nás snažil, nás snažil přesvědčit, že elektronická cigareta, není cigareta, a tedy ji může kouřit i u nás v bytě, a že ho to ochrání od „normálního“ kouření, a že přece proti tomu nemůžeme nic namítat a vůbec to přece nevadí a jinde se taky mohou elektronické cigarety kouřit apod. No, nepochodil. Ujistil jsem ho, že mi to smrdí, a že mi to rozhodně také vadí, když kouří u mě doma a basta. Samozřejmě, neuběhlo moc času a on zase kouřil a stále kouří cigarety „normální“, protože vlastně nikdy kouřit nepřestal. To byl jen jeden příklad, a že jich znám o hodně víc. Jediný kdo na tom vydělává, jsou výrobci takovýchto náhražek a také samozřejmě jejich marketingové firmy.

Před sedmi lety v únoru padlo konečné rozhodnutí o mém odjezdu do Anglie. Pak jsem ještě vyjednával se zaměstnavatelem, lidmi kolem sebe a taky se sebou. Dohodl se s naším florbalovým týmem, že tam zůstanu do konce sezóny, ne že bych byl tak skvělej hráč a že by se bez mé maličkosti neobešli, ale bylo nás celkem málo a cítil jsem jakousi zodpovědnost vůči ostatním. Také jsem byl rozhodčí nominovaný za tento tým a každý v té době musel mít aspoň dva rozhodčí v týmu, kteří vypomáhali pískat jiné pralesní ligy a také vyšší ligy u nižších věkových kategorií. Taky jsem dohodl se zaměstnavatelem na dodržení jistých podmínek, no a pak v květnu, už jsem se rozjel za kanál.

Původně jsem sin říkal, že vyjedu tak na dva roky, naučit se angličtinu a rychle zpět. Situace se ale změnila. A tak jsem po třech letech tady po splnění požadavků na přijetí, začal navštěvovat vysokou školu, přímo tady v Norwichi. Sice jsem ji nezačal studovat v únoru, ani neskončil, ale můžu tvrdit, že jsem se pro to v únoru rozhodl, aby se mi to „rýmovalo“. Tu školu jsem taky úspěšně dokončil a jsem teď specialista na všechno. Jsem skvělej, já vím! Možná už na to přicházíte taky a taky mě pochválíte či podpoříte.

No a před dvěma lety, a taky v únoru, a to vím úplně přesně, jsme měli první rande naživo s mojí milou. Prvně jsme se viděli tváří v tvář. Předtím jsme se už znali delší dobu z diskuzí, chatu a pak taky jsme si často volali na skypu, ale naživo to bylo poprvé právě v únoru. A tady se musím taky pochválit, protože jsem to s mojí milou v míru a lásce vydržel a hodlám v tom pokračovat. Jsem prostě dobrej. Hehe, abych nedostal do držky. Taky chválím svoji milou, páč to se mnou v lásce velké vydržela a ještě drží, děkuji. A jestli neumřeli, tak tam spolu žijí spokojeně dodnes. A zazvonil zvonec…

Tak jsem si sem dneska přišel pro pochvalu a podporu v dalším příštím, ať je to co je to. Chvalte, nestyďte se a nešetřete s tím.

No a to je pro teď asi tak všechno