Jak se některé osudy mohou podobat a přitom tak lišit. Kdysi jsem slýchal takový vtip, že dobrou průpravu či výuční list na presidenta může člověk dostat v kriminále. Četl jsem v poslední době články o několika lidech, kteří celkem ovlivňovali dění ve světě.
Četl jsem například o Mandelovi. Jednak jako o hrdinovi, pro jedny, nebo také teroristovi, pro jiné a někdy dokonce i pro ty samé lidi. Z let minulých, kdy jsem o něm čítal více, mi utkvělo v paměti, že byl terorista a násilník a představitel jedné ze skupin, kde nebylo vzácností použít tzv. náhrdelník nebo hořící náhrdelník při trestu pro spolupracovníky, pro bratry v boji. Spočíval v tom, že se nasadil „náhrdelník“ z něčeho hořlavého na krk kamaráda se svázanýma rukama a zapálil, třeba pneumatika politá hořlavinou a tak podobně.
Od jinud mi utkvělo, že Mandela byl bojovník za práva svých kamarádů. Taky žalářník, ale taky dlouholetý vězeň. Taky jsem zaregistroval názor, že on byl ten hodný chlapec a ty sviňárny dělala jeho tehdejší žena a on se s ní pak rozvedl. No nevím. Pro jedny byl bojovníkem proti rasismu, pro jiné proti jiné rase a pro další za rasu svoji. Jindy zase jsem četl, že v těch těžkých dobách studoval vysokou školu, z které ho vyhodili díky organizování stávky a nepokojů, pak klidně mohl studovat na jiné vysoké práva, a tak dál, a tak dál. Jak se s tím popasovat. Vyvedl svou zemi s područí bílého muže k zářným zítřkům? Uvrhl svou zemi do rasových, ekonomických, kriminálních a politických nepokojů? Nebo to bylo všechno jinak? Každopádně z něj byl udělán symbol.
Taky jsem četl o Šaronovi, který asi zavřený nebyl, ale v raném mládí vstoupil do tehdy ilegální odnože mladé para-armády, kde se snažil o převrat, než se z ilegální stala vládní armáda. Pak už byl účasten vojenského a veřejného života legálně. Pro jedny byl hrdina, ochranitel ba téměř spasitel, až mu začali říkat král Izraele po nebo při jedné z válek, kterých se zúčastnil nebo je vyvolal. Pro jiné to byl jestřáb nebo řezník z Bejrútu. Zřejmě pro všechny to byl výborný voják, vojenský velitel a stratég.
Teď je v kurzu opět Tymošenková, která byla zatčená či obviněná hned několikrát. Našich presidentů bylo ve vězení taky hned několik. Většina z nich, ale byla vězněna v jiném zřízení či v jiných politických podmínkách, než v kterých se pak stali prezidenty. A tady se dostávám k titulku blogu, Gustáv Husák byl vězněn stejným systémem a stal se pak presidentem ve stejném zřízení, v jakém byl i vězněn. Tymošenková prý prohlašuje, že se chce stát presidentem. Vězením prošla, tak to by štymovalo. Byla různě obviněná a vyšetřovaná, většinou za různé finanční delikty, či zneužití pravomocí, jak svými odpůrci, tak bývalými kamarády.
Se mi zdá, že často se milá Julija spojila s někým, kdo ji pomohl, jak ekonomicky, tak politicky, koho pak chvíli podporovala, ale kdo byl pak odrovnán, nebo naopak kdo se pak snažil odrovnat ji a taky jiné samozřejmě, ale ji bylo vidět. Jsou to ale paradoxy, z dobré rodiny pro tehdejší socialismus, s manželem, taky dobrým soudruhem, z aktivní komsomolky, přes podnikání a různá podezření s tím spojená, až po vězení a možnou presidentskou kandidaturu. Zajímavé, že sic na křesle, ale už rozhodně nevypadala tak neboze, jako na těch obrázcích, kdy si stěžovala na zacházení a podobně. Čilá soudružka. Přijela podpořit hned po propuštění lidi na náměstí, kterým říkala, že jsou hrdinové nasazující životy proti diktatuře a tak se to snaží prodat i do světa.
Nevím čím to, ale nějak mi uniká, v čem ta diktatura spočívala. Můj osobní dojem z událostí Ukrajiny posledních let, je že tam probíhá lítý boj o moc, který se před ničím není ochoten zastavit. Ničí se tam navzájem a co hůř, jsou ochotni ničit a zneužívat i jiné pro svůj cíl a prospěch. Vždycky, když volby vyhraje někdo, kdo se těm druhým nelíbí a jsou-li ti druzí dostatečně silní, snaží se zvrátit výsledky voleb silou a několikrát se jim to už povedlo. A pokud se to jednomu křídlu povede, mydlí se pak mezi sebou o tu moc, oslabí se a ti druzí jsou-li nachystaní, toho mohou znovu využít. Oba tábory dnes mají zbraně a odhodlání použít sílu a taky tak sem tam činí, dříve nenápadně a pod pokličkou, tentokrát i veřejně a nahlas. A ten boxer co prohlašoval, že je proti násilí, tak žádal internacionální pomoc, a to vojenskou. Jestlipak někdy výsledky čistých voleb uznají?
