Setkal jsem se už několikrát s otázkou, jestli se dá v Anglii sehnat kapr na vánoce a vůbec udělat české vánoce. Včera mi kamarádka z ČR na chatu říkala, že snad i v televizi slyšela, že se nedá sehnat před vánoci kapr v Anglii. Dneska se mi zase ozvala kamarádka, která žije tady v Norwichi, jestli máme toho kapra, že ona ho nemá.
Nevím jak jinde, ale u nás v Norwichi se i toto mění v čase. Když jsem tu trávil první vánoce o kapra jsem tu nezavadil. Jiný kraj jiný mrav. Takže i vánoční zvyky a jídlo jiné. Nakonec jsem to tehdy vyřešil obalovanou treskou obchoďáku. Nebyla špatná, ale kapr to nebyl. Na druhou stranu mi to ani tak nevadilo, svátky jsem nijak moc neslavil, byl jsem tu sám a navíc jsem vlastně i pracoval v tento den. Angličani mají na náš štědrý den, normální den pracovní a vánoční dny mají o den posunuté na 25. a 26. To víte, to není Evropa to je ostrov, dle jejich slov.
Po další dva roky jsem vánočního kapra kupoval jako gangster z filmu o předávání kontrabandu. Nejprve přes kamaráda, jehož polský spolupracovník řekl, že jeho známý má známého, který zná někoho, kdo přiveze to, co potřebujeme, takže objednat počet a váhu, domlouvat cenu letošní zásilky a pak čekat. Posléze zazvonil telefon a pak mi řekli kam a kdy mám přijet. Na rušném parkovišti jsem našel podezřelé auto s nápadnou osádkou postávající kolem. Pak jsem přijel s autem co nejblíže, vystoupil a předal „výkupné“, načež mi oni předali zásilku. Netušil jsem, v jakém stavu kapr bude. Ukázalo se, že přivezli čerstvé, chlazené a vykuchané ryby. Byla štědrá večeře.
Po prvním takovém úlovku, už se bratránek, který tu byl o pár let dříve a dneska už je zase zpět v ČR, nenamáhal sháněním a hledáním možností a před vánoci se vždycky přihlásil, s tím, že bude chtít kapra, vždyť přece já vím, kde ho pořídit. No, věděl jsem a rád jsem vzal kousek navíc.
Další rok jsem se dozvěděl, že v polském obchodě, který otevřeli nedaleko, budou mít kapry. Nenamáhal jsem se tedy sháněním, navíc kamarádův spolupracovník a náš kontakt přes kapry se mi nějak ztratil z dohledu. A tak jsem vyrazil do toho obchodu a jaké překvapení mě čekalo, když mi šéfik vysvětlil, že objednávky brali nejméně měsíc dopředu a že tedy mám smůlu. Sic to byli jiní lidé než ty předchozí, ale systém byl vlastně téměř stejný jako na tom parkovišti. Na druhou stranu mi poradil lotyšský obchod, kde mají zmrzlé ryby celý rok a to i některé sladkovodní. Ono mořských ryb se tu dá nakoupit v každém anglickém obchoďáku dost, jen kapr ne. A tak jsem zajel podle popisu do lotyšského krámu a z mrazáku koupil zmrzlého kapříky. Navíc jsem díky tomu přišel na další zdroj chleba, co se dá jíst, uzeniny podobné českým, nebo taky třebas něco jako polohrubou mouku tam mají, která se nedá v anglických kšeftech sehnat. Mouka a chleba, i když polské, se dali tady sehnat až v tom polském obchůdku, tedy asi teprve tři roky je normálně k dostání.
Minulý rok, už poučen, jsem objednal měsíc dopředu kapra v obchodě, zaplatil zálohu a pak dostal smskou vědět, že je přivezli a jel si ho vyzvednout. Letos jsem napřed dlouze přemýšlel, jestli kapra od Lotyšů nebo Poláků, jeden zmrzlý, druhý chlazený. Prostě už moc možností na přemýšlení, že jo... Nakonec jsme vyrazili objednat kapra do polského krámku a chlapík co tam byl, se omlouval, že moc anglicky neumí a tak jsme se domlouvali českopolštinou a pochopili jsme z toho, že nic se neobjednává, že prostě přijdeme a koupíme a hotovo. Trochu, po minulých zkušenostech, se mi to nezdálo, ale řekli jsme si, že se nic neděje, když tak bude zmrzlej. Nakonec Simča 23. tam zajela a opravdu bylo ryb dost a bez objednávky. Všechno se mění. Díky za to v tomto případě.
No a to je prozatím asi tak všechno
