[Protialt] Svoboda... jak si ji představují...

Ve zkratce: Tato země od devětatřicátého roku minulého století, nebyla padesát let svobodná. Dá se říci, že to začalo obsazením naší země Hitlerovým německem a vznikem protektorátu Čechy a Morava. Po skončení války, díky nesmyslným dohodám a přenechání osvobození Prahy Rusům, kteří nás tím pádem jakoby osvobodili a obrovské vděčnosti lidu, již tehdy komunistickému Rusku, za toto ovobození a následné zvolení komunistické budoucnosti, která však musela být více než 40 let udržována dle doby více či méně násilně. Jak, to zná jistě každý.

Tato nesvoboda byla paradoxně za protektorátu menší (pokud tedy člověk nenosil na klopě šesticípou hvězdu, nebyl cikán a další neárijský typ), než za komunistů, kteří nesvobodu dotáhli do absolutoria, zavřením hranic a tím absolutní izolací od ostatního, hlavně západního světa.

Po osmdesátémdevátém roce, po tzv. Sametové revoluci náhle přišla svoboda, kterou nikdo neznal a neuměl používat. Bohužel neumí dodnes a co je nejhorší, každý si ji dnes, po vyprchání počáteční euforie, kdy si ji mnoho lidí užívalo, vysvětluje jinak. 

Dnešní odboroví demonstranti, vedení a podporovaní socialistickými a komunistickými stranami, si svobodu představují tak, že můžou z davu plivat po politicích, vykřikovat hrubé, nevkusné a mnohdy sprosté nadávky vůči všem svým takzvaným protivníkům, z pravého politického spektra a to nejen politikům, ale i občanům, kteří mají odlišný názor než oni. Přitom netuší nebo si neuvědomují, že touto svojí svobodou, bojují opět za tu nesvobodu, která zde byla více než čtyřicet let od války.

Ve své představě svobody neuznávají nebo nejsou schopni pochopit argumenty, neuznávají vysvětlování, nejsou schopni jednat, a to ani když se na tom dohodnou. Buď vůbec nepřijdou nebo odejdou hned v počátcích jednání. 

Svoboda je pro ně to, co jim jejich předáci či politici vnutí pod příslibem něčeho lepšího a vyprovokují tím a myslím, že i v jádru slušné lidi k neuváženému jednání, či činům.

Dle mého názoru je svoboda opravdu něco jiného. 

Například:

Svoboda pohybu, můžu kdy chci, kam chci a můžu se také kdykoliv vrátit...

Svoboda slova - můžu říci co chci, kde chci, kdy chci a nebudu za to nikterak ani trestán, ani znevýhodňován, ani zavírán a už vůbec ne popravován. Toto lze i slušně a bez urážek.

Svoboda rozhodování - já, jako svobodná osoba budu rozhodovat o svém bytí, o svých názorech o tom zda, jak, kdy a kde budu pracovat, jestli budu či nebudu pracovat.

V žádném případě nemůžu očekávat, že toto bude někdo za mě řešit nebo mi něco usnadňovat. Svoji svobodu si musím vybudovat sám a sám se o ní přičinit. Nikdo mi nemůže a ani nesmí nařídit, jak mám být svobodný, protože:

Svoboda prostě nemá alternativu...

Článek je řazen do tématického týdne "Svoboda" občanského sdružení ProtiAlt.

Web sdružení ProtiALT

Facebook ProtiAlt

Pokud tu někdo opět vytáhne vajíčka, házené na politiky ČSSD: Ano i házení vajec není zrovna projev svobody, ale na rozdíl od plivání a házení kamení(což s oblibou levicoví voliči také používají), se toto stává i například na koncertech, kde se na nelíbivé interprety vejce a rajčata házely a v žádném případě to nemělo s politikou nic splečného..