No jo, tehdy se chodilo někde do práce od 6 hodin, tak se říkávalo "buď v práci v šest" a snad se to i zpívalo v písni práce.

Jeden můj známý také musel - a zdravil- zkratkou: "Č. P." Stačilo...

Pro zajímavost - doplnění !

Baťův Zlín byl zázrakem své doby, z malého městečka se záhy stala moravská metropole. Baťa tehdy nechal na zdi jeho továrních komplexů napsat různá hesla. Jedním z nich bylo i “Buď práci čest”. Je ironií osudu, že toto heslo nakonec jako pozdrav používali komunisté, kteří Baťu nenáviděli a nechali stvořit propagandistický film “Botostroj”.

Zobrazeno:26008x

Hledat

Facebook a Twitter

Navštivte také Odkazy

Kdysi satira - Dikobraz, měl rubriku - Život tropí hlouposti. Soudruh, použil J.Neruda v Baladě a romanci. Je Slovanského původu - společník = bližní druh ! Pak se zase zjevil soukmenovec - příslušník téhož kmene, národa, jazykové skupiny ... První pionýr se zase vynořil na Aljašce - měl odvahu a tak vyrazil jako první, nakonec i sonda vesmíru. Čest práci, je druh pozdravu - spojován s Baťovými závody ve Zlíně, kde se takto zdravili mezi sebou dělníci !! ... Soudruh profesor na SŠ - na 99.99 % nebyl ani soudruhem - ni profesorem ! Lidé práce jsou kdo ? Asi soudobí OSVČ - makají bez opory ZP, za vše ručí svým majetkem a jménem ! Výše uváděné - veskrze CNOSTNÉ POJMY, které zejména komunisté absolutně zmršili a dokonce nabraly pejorativní význam ! ...Život tropí hlouposti ... ! Zrušme Sad pionýrů - který ? Koho oslavoval ... ?

Do školy jsem nastoupil v roce 1960 a ano oslovení soudruhu/soudružko se tam moc neprosazovalo, ne že by se nepoužívalo. Vlastně jsem se tomu vypustit toto slovo z pusy úspěšně vyhýbal až do vojny. Tam mi z toho, jak již paní Šípková zde napsala, zpočátku naskakovala husí kůže a z pusy se tomu slovu nechtělo. No a po vojně v práci jsem to už nikdy nepoužil.

Musím přiznat, že když vidím nějaký starší film, kde se oslovení "soudruhu" silně vyskytuje, mám z toho husinu.

Kdysi v práci jedna kolegyně nabídla druhé ve stejném věku tykání. A pak šla na kobereček, že si nepřeje oslovování "soudružko!".

A že ten diktát platil i pro nás nestraníky bylo tedy úděsné.

To už bych fakt zažít nechtěla.

Tu úděsnost můžete dotáhnout do konce. Zkuste dnes svého šéfa oslovit soudruhu i když byl třeba do 1989 v KSČ. Za to oslovení "kníže" můžete klidně používat i když to zákony zakazují.

Bravo, soudruzi . Karma.

U nás byla učitelka i v 80-letech také souška, ale mě to nepřišlo divné, bylo to tak od 1. třídy. Přechod po revoluci byl problém, někdy se člověk přeřekl. Většinou ty největší soušky najednou ječely, že soušky nejsou. Čest práci si někdy říkáme dnes.

Nevím kde a odkdy jste chodil do školy, já od počátku padesátých let ale nikdy mne nikdo nenutil zdravit - čest práci. Paní učitelka byla - soužka a přišla nám ta "zkratka" normální. Čest práci se zdravilo tak na sekretariátech partaje.

chodil jsem ve Žďáru nad Sázavou, a opravdu jsme byli nuceni....