Krize přijímacího řízení

Od 28. dubna - po zveřejnění výsledků – jsem denně řešil i padesát telefonátů zoufalých rodičů. Často to byli rodiče uchazečů, kteří měli v pololetí průměrný prospěch 1,2 – 1,5. Situace byla pro mnohé opravdu zoufalá.

Průběh letošního přijímacího řízení a znalost demografické křivky mě vedla k zamyšlení nad funkčností současného systému a k návrhu na změny.

Nemá smysl připomínat, že současní uchazeči o studium na střední škole podávají dvě přihlášky, a to do konce února. Přihlášky podávají mnohdy se zkreslenou představou i s tím, že nenaslouchají výchovným poradcům na základních školách. Dokud byl dostatek volných míst na středních školách, nebyl to problém. V tomto roce i v následujících letech však přichází do devátých tříd silné ročníky (příští rok k tomu připočtěme i velké množství uprchlíků). Již tento rok ukázal úskalí současného systému. Řada uchazečů o maturitní obory v přijímacím řízení neuspěla. A neuspěli ani v dalších kolech. Proč?

Shrňme si časovou posloupnost důležitou pro pochopení situace.

Přihlášky se na střední školy odesílají do 1. března. Kolem 12. dubna se píší JPZ z českého jazyka a z matematiky. Učební obory výsledky přijímacího řízení zveřejňují dle školského zákona 21. dubna. Ovšem Cermat uvolňuje výsledky JPZ až 28. dubna.

To vše vede k tomu, že jako ředitel logicky 21. dubna zveřejním seznam přijatých uchazečů do učebních oborů. A protože máme dlouhodobě na každé jedno volné místo 3-5 uchazečů, v den D máme učební obory obsazené. Uchazeči o maturitní obory zjistí výsledky nejdříve 28. dubna. Pokud nejsou přijatí, odvolávají se, či hledají jiné školy a jiné obory. Letos však mnohdy marně.

Od 28. dubna - po zveřejnění výsledků – jsem denně řešil i padesát telefonátů zoufalých rodičů. Často to byli rodiče uchazečů, kteří měli v pololetí průměrný prospěch 1,2 – 1,5. Rodiče nechápali. Situace byla pro mnohé opravdu zoufalá. Snažil jsem se rodičům alespoň poradit, jak si v této pro ně beznadějné situaci vést, kde hledat, koho oslovit. Musím se přiznat, že i pro mě to byly dne hodně emočně náročné.

Dlouhé dny jsem přemýšlel nad současným systémem. Jak jej posunout, zlepšit, zefektivnit, zčitelnit?

V tuto chvíli bych rád otevřel k diskusi následující myšlenku, která by mohla pomoci zejména uchazečům a jejich rodičům, a která by navíc nezatížila systém. Mohla by přinést i další zajímavé poznatky.

Základem změny je posunutí termínu psaní JPZ z českého jazyka a z matematiky na začátek ledna tak, aby žáci devátých tříd měli výsledky těchto „písemek“ do konce ledna. Získali by tak s rodiči měsíc na promyšlení, kam přihlášku podat (maturitní či učební obor, prestižní či „jednodušší“ obor…). Výsledky JPZ by se zapisovaly na přihlášku stejně jako známky či průměrný prospěch.

Tato změna by mohla vést k tomu, že žáci s rodiči se budou rozhodovat kvalifikovaněji. Středním školám se systém mírně zjednoduší, odpadnou mnohá odvolání a školy budou mít dříve rozhodnuto, kolik žáků přijmou. Potažmo, kolik budou mít tříd a skupin. To povede ke zjednodušení personálních záležitostí a k čistotě celého systému. Myšlenka určitě není samospásná, ale věřím, že stojí za diskusi.

Pokud by se JPZ psaly na začátku ledna, mohli by je psát všichni žáci devátých tříd. Výsledky by pak mohly být dobrou zpětnou vazbou pro základní školy. Navíc bychom možná nepřišli o některé talentované děti (například ze sociálně slabších rodin).

Tento článek nemá za cíl rozebírat smysl JPZ ani úroveň testů Cermatu. Neřeší ani smysl maturitních či učebních oborů. Asociálnost JPZ v současném nastavení byla předmětem mého textu v předešlých měsících.

Technické záležitosti psaní JPZ jsou zcela jistě řešitelné.

Hezké dny a hodně štěstí všem dosud nepřijatým.

JPZ = jednotná příjímací zkouška z českého jazyka a z matematiky (písemná)